Radikální obrat v politice USA? Na odcházejícího Obamu se valí tvrdá kritika

Rezoluce výstavbu nezastaví

Taková prohlášení dle washingtonského serveru ve skutečnosti představovala spíše přítěž, ne pomoc pro jednání mezi Izraelci a Palestinci. Opatření schválené v pátek Radou bezpečnosti v poměru 14 ku 0 může být kritizováno na stejné bázi, tvrdí úvodník. Deklaruje, že podpoří Palestince v  jejich úsilí o uvalení více mezinárodních sankcí na Izrael namísto toho, aby vážně uvažovali o zárukách nutných ke vzniku jejich státu.

Stejně tak bude podpořen mezinárodní bojkot a zabavování majetku židovského státu, což se stává zástupným důvodem pro antisionismus, varuje Washington Post. Podotýká, že rezoluce zároveň téměř jistě nezastaví izraelskou výstavbu na Západním břehu Jordánu či ve Východním Jeruzalémě, která je podle dokumentu odsouzena jako "flagrantní porušení mezinárodního práva".

"Zdržením se hlasování (americká) administrativa explicitně nepodpořila pozici, která byla politikou Spojených států od Carterovy administrativy," kritizuje prestižní server. Poukazuje, že při vysvětlování tohoto kroku americká vyslankyně při OSN Samantha Powerová sice správně zdůraznila, že Rada bezpečnosti sankcionuje Izrael, byť nedokázala zastavit potenciální genocidu v Jižním Súdánu či jatka v syrském Aleppu, ale tím, že Obamova administrativa danou rezoluci nevetovala, podle úvodníku přetrhala návaznost na předchozí americké vlády i nadcházejícího prezidenta Donalda Trumpa, který ostatně proti dokumentu tvrdě vystoupil.

Odcházející Obama zřejmě cítil, že radikální změnu americké politiky může ospravedlnit izraelský posun, k němuž došlo za vlády premiéra Banjamina Netanjahua, spekuluje washingtonský deník. Připouští, že izraelská vládní koalice podporuje zákony, které legalizují desítky osad dosud definovaných Izraelem jako nelegální, jelikož byly postaveny na soukromých palestinských pozemcích.

Víc škody než užitku

Netanjahu na Obamův povel podpořil částečné zmrazení osídlení na 10 měsíců v letech 2009 a 2010, konstatuje Washington Post. Dodává, že od té doby však umožňuje další výstavbu, což se týká i některých území hluboko na Západním břehu Jordánu.     

"Nicméně osady nevysvětlují, proč se (Obamově) administrativě opakovaně nedařilo dojednat mír mezi Izraelci a Palestinci," kritizuje vlivný server. Tvrdí, že důvodem je neochota palestinské samosprávy pod Mahmúdem Abbásem seriózně vyjednávat i během zmrazení výstavby a odmítnutí Palestinců přistoupit na vyjednávací rámec v bolestech načrtnutý americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym v roce 2014.   

V minulosti obě strany přiznávaly, že jakákoliv dohoda bude zahrnovat izraelskou anexi osídleného území nedaleko hranic židovského státu, kde probíhá většina současné výstavby, tvrdí úvodník. To podle něj aktuální rezoluce OSN, kterou předložili Palestinci, vůbec nebere v potaz.

Izraelští představitelé přišli s obviněním, že absence amerického veta představuje mstivý úder Baracka Obamy Banjaminu Natanjahuovi, s nímž bojoval mnohem hořčeji než většina jeho amerických odpůrců, připomíná vlivný deník. Sám se domnívá, že hlasování v Radě bezpečnosti může být chápáno také jako pokus vymezit se proti Donaldu Trumpovi, který je zřejmě připraven přesunout americkou pozici k opačnému extrému, což dokládá jmenování militantního stoupence pokračování výstavby za amerického velvyslance v Izraeli.         

"Ať už je motivace jakákoliv, Obamovo gesto zřejmě napáchá víc škod než užitku," obává se závěrem Washington Post.