Argentina znovu otevřela vyšetřování atentátu z roku 1994

Vyšetřování se podle agentury EFE bude znovu týkat i bývalé prezidentky Cristiny Fernándezové, která se při vyšetřování atentátu údajně snažila odvrátit podezření od íránské stopy. Podle bývalého prokurátora bylo důvodem to, aby vláda mohla s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy.

Před dvěma lety bylo vyšetřování pro nedostatek důkazů zastaveno. V pondělí ale nejvyšší trestní soud rozhodl, že kauzu znovu otevře. Vyhověl tak stížnosti Delegace argentinských židovských sdružení (DAIA) proti dřívějšímu rozhodnutí federálního soudce případ odložit ad acta.

Exprezidentce se rozhodnutí nelíbí. „Obvinili mě z krytí atentátu na centrum AMIA, který se stal před více než 22 lety! Teď už jen zbývá, aby mě obvinili ze smrti (Johna) Kennedyho...", komentovala verdikt soudu Fernándezová, která jakoukoli vinu v kauze vždy odmítala. Také íránští představitelé podíl na atentátu v minulosti několikrát popřeli.

Někdejší prokurátor Alberto Nisman, který před dvěma lety zemřel za dosud nejasných okolností, tvrdil, že automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací AMIA odpálil 18. července 1994 terorista z libanonského hnutí Hizballáh. Útok údajně zaplatil Írán. Nisman byl nalezen mrtev ve svém bytě v Buenos Aires lednu 2015, jen den předtím, než měl předložit výsledky svého vyšetřování.

Před svou smrtí veřejně prohlásil, že vyšetřování prokázalo, že se vládní činitelé včetně prezidentky Fernándezové snažili podezřelé očistit. Úřady Nismanovu smrt označily za sebevraždu, což ale odmítla i sama Fernándezová. Podle ní byla jeho smrt součástí snahy o její diskreditaci, spiknutí prý zosnovala tajná služba, kterou nechala rozpustit.

Fernándezová čelí v Argentině několika obviněním, včetně podezření z praní špinavých peněz, podvodu či korupce. V čele Argentiny do prosince 2015. Prezidentkou se stala jako první žena v historii Argentiny v prosinci 2007, kdy v úřadu vystřídala svého manžela Néstora Kirchnera.