CIA má po celém světě tajnou síť věznic. Ale vězně nechytá

Dnešní obyvatelé Guantánama byli zadrženi po celém světě  – v Ázerbajdžánu,Keni, Thajsku či Turecku – a to hlavně zahraničními silami. Jen jeden byl chycen americkými vojáky v klasické bojové zóně od té doby, co zařízení začalo sloužit pro potřeby invaze do Afgánistánu před 15 lety. Z dnešních zajatců jen 10 z nich bylo zajato v Afgánistánu. Nicméně, všichni zajatci jsou muslimové.

Fakt, že vězni v Guantánamu nejsou chyceni americkými vojáky, odhaluje proměnu války s terorem v neortodoxním válečném prostředí, domnívá se Miami Herold. Názorným příkladem je Jemenec Tawfiq al Bihani. Tawfiq utekl z Afghánistánu, když jej americká vojska napadla. Dostal se do Pákistánu, potom Íránu, jehož bezpečnostní síly jej chytily a předaly afghánským bezpečnostním silám, které jej na oplátku daly armádě USA.  „Nikdy nebyl na bojišti v celém svém životě," řekl právník George Clarke, který ho nazval "neúspěšným rekrutem" z výcvikové základny Al-Káidy.

Jeho bratr Mansur, byl nicméně skutečným džihádistou, ke kterému se chtěl Bihani připojit. Mansur byl rovněž zachycen v Íránu, ale byl propuštěn. Mansur se vydal do válečné zóny Al-Kaídy – Somálska – kde byl zabit. Jeho bratr zatím skončil na černém místě (black site – název pro tajné věznice CIA na cizí půdě) CIA po dobu asi 50 dní před tím, než byl poslán do Guantánama. Podobné přesuny zažila většina zbývajících vězňů proslulé věznice. Téměř polovina z nich strávila měsíc nebo víc na některým ze sítě tajných CIA před tím, než byli odvezeni do vojenské věznice na jihovýchodě Kuby.

Jiná častá společná věc přítomných vězňů je jejich zadržení pákistánskými tajnými službami. Ve spolupráci s americkými službami chytily údajného strůjce 9/11 Khalida Sheika Mohammededa v Rávalpindí v březnu 2003. V dubnu 2003 pákistánské služby sami chytily  další dva údajné strůjce 9/11. Mohammedova synovce Ammara al Baluchiho a Walida bin Attashe. I tito muži byli do Guantánama převedeni z černých míst CIA v září 2006.

Z dvaceti „těch nejhorších z nejhorších“, kteří byli jako první přivedeni do věznice, zbyly ve věznice jen dva. Jemenec Ali Hamza al Bahlul, odsouzený za válečné zločiny, a Tunisan Ridah bin Saleh al Yazidi, který měl od roku 2009 odejít, ale žádná země jej nechtěla. Podle amerických zpravodajských služeb byli oba strážci Osamy Bin Ladina, členové skupiny zvané „ Špinavá třicítka (Dirty 30). Podle bývalého speciálního agenta Marka Falkonyho, většina z „těch nejhorších z nejhorších“ nebyli žádnými zajatci z bojiště. Byli to lidé „vyhandlovaní“ afgánskými válečnými náčelníky či pákistánskými bezpečnostními silami, o kterých měly zpravodajské služby jen velmi chatrné informace.

 Je jistou ironií, že jediný zajatec skutečně zajatý americkými vojáky se ukázal být nesprávným člověkem. Afghánce Abdula Zahira sebrali US Rangers z jeho domova 11.07.2002 v rámci razie, během kterého hledali výrobce chemických zbraní, se kterým sdílel přezdívku. Nyní je mezi 10 vězni, kteří byli posláni do Omanu. Během existence vězení bylo osvobozeno 735 vězňů, z toho 540 z nich za Bushovy éry.

Co dál

Ačkoliv věznice byla zamýšlená pro válečné vězně, vysoký počet těch, co byli chyceni cizími zahraničními službami, ukazuje na širší a ne zcela jasné definování konceptu „bojiště“. Pro Bushe i pro Obamu bojiště označovalo v podstatě každý kout, kde působí teroristická organizace. Zda-li i Trump bude sdílet toto pojetí asymetrické války, není zcela jisté. „Myslím si, že termín „bojiště“ znamená velmi odlišné věci pro velmi odlišné lidi. Nevím, co znamená pro Donalda Trumpa,“ říká profesor na právnické fakultě Columbia Law School Matthew Waxman, který dohlížel na vězeňskou politiku Pentagonu v letech 2004 a 2005.

Trump nicméně řekl, že Guantánamo zavírat nehodlá a naopak ho prý chce naplnit „dalšími zlými chlápky“. Není však jisté, kdo bude ten, kdo bude věznici těmito „zlými chlápky“ zásobovat, tvrdí Miami Herold. Budou to spojenci v boji proti islámskému státu nebo americké složky mající seznamy podezřelých z domácího terorismu? Nebo budou novými zajatci piráti chycení americkým a jiným námořnictvem? Nikdo z nich nebyl převezen do Guantánama předtím. Waxman upozorňuje, že by se k tomu mělo přistupovat s velkou opatrností. Podle něj každá nová kategorie nese obrovské riziko soudních sporů. Správa vězení se stala politicky, legálně a operativně nákladnou. „ Stalo se jednoduší říct, jestliže země X chytila plánovači Al-Káidy, pojďme pracovat na našem vztahu k zemi X, abychom se ujistili, že získáme přístup k jejich zpravodajským službám.“