Guantánamo se stalo synonymem vězení pro ty nejhorší z nejhorších. Jeho proslulé nehumánní podmínky motivovaly odstupujícího prezidenta Barracka Obamu k prohlášením, že ho zavře. To se mu nepodařilo. Trump řekl, že chce, aby jeho fungování dále pokračovalo. Otázka je, co to znamená. Kdo jsou lidé v jeho zdech a jak se tam dostali? Na to odpovídá Miami Herald
Dnešní obyvatelé Guantánama byli zadrženi po celém světě – v Ázerbajdžánu,Keni, Thajsku či Turecku – a to hlavně zahraničními silami. Jen jeden byl chycen americkými vojáky v klasické bojové zóně od té doby, co zařízení začalo sloužit pro potřeby invaze do Afgánistánu před 15 lety. Z dnešních zajatců jen 10 z nich bylo zajato v Afgánistánu. Nicméně, všichni zajatci jsou muslimové.
Fakt, že vězni v Guantánamu nejsou chyceni americkými vojáky, odhaluje proměnu války s terorem v neortodoxním válečném prostředí, domnívá se Miami Herold. Názorným příkladem je Jemenec Tawfiq al Bihani. Tawfiq utekl z Afghánistánu, když jej americká vojska napadla. Dostal se do Pákistánu, potom Íránu, jehož bezpečnostní síly jej chytily a předaly afghánským bezpečnostním silám, které jej na oplátku daly armádě USA. „Nikdy nebyl na bojišti v celém svém životě," řekl právník George Clarke, který ho nazval "neúspěšným rekrutem" z výcvikové základny Al-Káidy.
Jeho bratr Mansur, byl nicméně skutečným džihádistou, ke kterému se chtěl Bihani připojit. Mansur byl rovněž zachycen v Íránu, ale byl propuštěn. Mansur se vydal do válečné zóny Al-Kaídy – Somálska – kde byl zabit. Jeho bratr zatím skončil na černém místě (black site – název pro tajné věznice CIA na cizí půdě) CIA po dobu asi 50 dní před tím, než byl poslán do Guantánama. Podobné přesuny zažila většina zbývajících vězňů proslulé věznice. Téměř polovina z nich strávila měsíc nebo víc na některým ze sítě tajných CIA před tím, než byli odvezeni do vojenské věznice na jihovýchodě Kuby.
Jiná častá společná věc přítomných vězňů je jejich zadržení pákistánskými tajnými službami. Ve spolupráci s americkými službami chytily údajného strůjce 9/11 Khalida Sheika Mohammededa v Rávalpindí v březnu 2003. V dubnu 2003 pákistánské služby sami chytily další dva údajné strůjce 9/11. Mohammedova synovce Ammara al Baluchiho a Walida bin Attashe. I tito muži byli do Guantánama převedeni z černých míst CIA v září 2006.
Z dvaceti „těch nejhorších z nejhorších“, kteří byli jako první přivedeni do věznice, zbyly ve věznice jen dva. Jemenec Ali Hamza al Bahlul, odsouzený za válečné zločiny, a Tunisan Ridah bin Saleh al Yazidi, který měl od roku 2009 odejít, ale žádná země jej nechtěla. Podle amerických zpravodajských služeb byli oba strážci Osamy Bin Ladina, členové skupiny zvané „ Špinavá třicítka (Dirty 30). Podle bývalého speciálního agenta Marka Falkonyho, většina z „těch nejhorších z nejhorších“ nebyli žádnými zajatci z bojiště. Byli to lidé „vyhandlovaní“ afgánskými válečnými náčelníky či pákistánskými bezpečnostními silami, o kterých měly zpravodajské služby jen velmi chatrné informace.
Je jistou ironií, že jediný zajatec skutečně zajatý americkými vojáky se ukázal být nesprávným člověkem. Afghánce Abdula Zahira sebrali US Rangers z jeho domova 11.07.2002 v rámci razie, během kterého hledali výrobce chemických zbraní, se kterým sdílel přezdívku. Nyní je mezi 10 vězni, kteří byli posláni do Omanu. Během existence vězení bylo osvobozeno 735 vězňů, z toho 540 z nich za Bushovy éry.
Co dál
Ačkoliv věznice byla zamýšlená pro válečné vězně, vysoký počet těch, co byli chyceni cizími zahraničními službami, ukazuje na širší a ne zcela jasné definování konceptu „bojiště“. Pro Bushe i pro Obamu bojiště označovalo v podstatě každý kout, kde působí teroristická organizace. Zda-li i Trump bude sdílet toto pojetí asymetrické války, není zcela jisté. „Myslím si, že termín „bojiště“ znamená velmi odlišné věci pro velmi odlišné lidi. Nevím, co znamená pro Donalda Trumpa,“ říká profesor na právnické fakultě Columbia Law School Matthew Waxman, který dohlížel na vězeňskou politiku Pentagonu v letech 2004 a 2005.
Trump nicméně řekl, že Guantánamo zavírat nehodlá a naopak ho prý chce naplnit „dalšími zlými chlápky“. Není však jisté, kdo bude ten, kdo bude věznici těmito „zlými chlápky“ zásobovat, tvrdí Miami Herold. Budou to spojenci v boji proti islámskému státu nebo americké složky mající seznamy podezřelých z domácího terorismu? Nebo budou novými zajatci piráti chycení americkým a jiným námořnictvem? Nikdo z nich nebyl převezen do Guantánama předtím. Waxman upozorňuje, že by se k tomu mělo přistupovat s velkou opatrností. Podle něj každá nová kategorie nese obrovské riziko soudních sporů. Správa vězení se stala politicky, legálně a operativně nákladnou. „ Stalo se jednoduší říct, jestliže země X chytila plánovači Al-Káidy, pojďme pracovat na našem vztahu k zemi X, abychom se ujistili, že získáme přístup k jejich zpravodajským službám.“
Související
Guantánamo opustil nejstarší vězeň, vrátil se do Pákistánu
Americký deník zveřejnil dosud tajné fotografie Pentagonu z Guantánama
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
před 1 hodinou
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
před 1 hodinou
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
před 2 hodinami
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
před 3 hodinami
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
před 3 hodinami
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
před 4 hodinami
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
před 5 hodinami
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
před 6 hodinami
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
před 7 hodinami
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
před 8 hodinami
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
před 8 hodinami
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
před 9 hodinami
Počasí opět zvýšilo riziko požárů. Hrozí především na Moravě
před 9 hodinami
Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
před 11 hodinami
Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod
před 12 hodinami
Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku
před 12 hodinami
Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá
před 14 hodinami
Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé
včera
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
Kolik lidí v Česku žádá o předčasný starobní důchod? Příslušný úřad se rozhodl shromáždit data za posledních deset let. Jak se ukázalo, největší zájem o brzký odchod do penze měli lidé v letech 2022 a 2023. Tehdy bylo nutné zpracovat téměř 180 tisíc žádostí.
Zdroj: Jan Hrabě