Jak se na spor Trumpa a médií dívá americká veřejnost? Odpověď Vás možná překvapí

MAGAZÍN (New York) - Magazín - Americký prezident Donald Trump se netají svým pohrdáním, které chová vůči mainstreamovým médiím. Na Konferenci konzervativní politické akce (CPAC), každoročním shromáždění tisíců republikánských funkcionářů a aktivistů, Trump ostře zkritizoval odkazování na anonymní zdroje a řekl, že média by měla od této praktiky opustit. Sedm tradičních zpravodajských organizací - CNN, The New York Times, Los Angeles Times, Politico, Buzzfeed, BBC a The Guardian - bylo vyloučeno z neformální tiskové konference v Bílém domě. Rozčilená média se rozmýšlela, zda na oplátku neuspořádají bojkot tradiční Večeře korespondentů, Trump je však předběhl. Večeře, kde se setkávají politici, novináři a celebrity, se nezúčastní jako vůbec první prezident od dob Ronalda Reagana, který ji vynechal kvůli zotavování se z atentátu.

Všechny tyto události ukazují, že nevraživost mezi Trumpem a médii se rozhořela naplno. Podle The National Interest v srdci tohoto boje je zápas o legitimitu. Trump útočí na úlohu médií jako „hlídacích psů demokracie“ a obránců veřejného zájmu, když je nazývá „nepřáteli Ameriky.“ Dokonce se zaštituje prvním dodatkem Ústavy USA. „To vám a mě dává právo kritizovat falešné zprávy, a já je kritizuji silně“, uvedl Trump. A zdá se, že mu jeho taktika vychází, alespoň podle průzkumu učiněného Wall Street Journal a NBC News, podle něhož většina lidí věří, že média jsou k Trumpovi příliš kritická (51 procent řeklo, že ano) a zveličují obtíže, s kterými se potýká jeho administrativa ( 53 procent).

Nicméně, souhlas většiny lidí s tím, že média jsou k Trumpovi nadmíru kritická, neznamená nutně, že souhlasí s jeho tvrdými slovy. Podle výzkumu veřejného mínění Quinnipiac University, polovina respondentů nesouhlasí s tím, jak média pokrývají Trumpa. Na druhou stranu, 61% z nich nesouhlasí s tím, jak se Trump vyjadřuje o médiích. 52% uvedlo, že věří médiím více než Trumpovi, zatímco 37% to má naopak. Důvěra v jednu či druhou stranu sporu je výrazně spojena s politickou příslušností: zatímco 86% demokratů věří víc médiím, 78% republikánů věří více Trumpovi.

Tyto výzkumy ukazují, že vůči mainstreamovým médiím a jejich vztahu k Trumpovi panuje obecná nedůvěra, a to bez ohledu na to, zda vyzpovídaní si myslí, že Trumpova slova jsou už za hranou či ne. Je určitou ironií, že jedno z nejvíce Trumpem démonizovaných médií - New York Times, mající podle Trumpa „zlý“ úmysl – dokumentuje tento názor běžných Američanů. Jedním z nich je Ted Friedman,  na částečný úvazek pracující 59letý čalouník nábytku, který tvrdí, že je Trumpovo přirovnání médií k nepříteli je „správné i špatné“ zároveň. Trump i tyto národní média jsou podle něj jako děti na dětském hřišti. Friedman tvrdí, že problém je na straně pouze těch médií s národní působností, jako CNN či Fox, nikoliv těch místních.

Podle Garyho Abernathyho, vydavatele The Times-Gazette v oregonském městě Hillsboro a voliče Trumpa, je problém s majoritními médii ten, že nedokáží vzít v úvahu jiné části země a názory Trumpových voličů. „Myslím si, že Trump by měl být probírán kriticky, ale měl by být probírán férově,“ tvrdí. Rick Rutter,  pastor a výkonný ředitel místní záchranné misie z Nashua, se prý zasmál nad Trumpovým výrokem že média jsou nepřítelem amerického lidu. Ale prý chápe, proč to Trump řekl a přiznává, že existuje určitý problém s tiskem. „Je to jako to rčení. Pokud nechcete číst noviny, jste neinformovaní. Pokud ano, jste špatně informováni."

Tradiční vztah médií a politiků pod náporem

Podle The National Interest média jsou znepokojena ani tak tím, že by mohla být porušeno právo garantované prvním dodatkem ústavy, jako tím, že Trump přináší zcela novou situaci do vztahů mezi politiky a médii. Od druhé světové války, média a elitní politi existovali ve zvláštní symbióze, stejnou měrou protivníci jako partneři, kteří se navzájem legitimizovali i podporovali. Prestižní média získávala svou prestiž díky tomu, že byla připuštěna k vrchním politikům a vrchní politici těžili z vážnosti, kterou jim média propůjčovala. Ačkoliv republikánští politici byli (a jsou) obecně médii mnohem více kritizováni než ti demokratičtí, i takový George W. Bush těžil z aury umírněnosti a dobré vůle, kterou média propůjčují politickému establishmentu obecně. Média stanovují standardy, které republikáni i demokraté se musí snažit splnit – a když se tak stane, média jim dodají vážnosti.

Trump tento konsensus odvrhl a rozbil. Od svého ohlášení kandidatury nezískal od médií žádnou legitimnost, ale on ji ani nepotřeboval. Nepřistoupil na platná pravidla hry a obešel tyto strážce serióznosti. Využil možností sociálních médií, jmenovitě Twitteru, a médií nepovažovaných za seriózní jako je Breitbart. Negativní publicita mu nakonec zajistila přízeň i tradičního a vůči němu nepřátelskému tisku,  kterou by musel těžce bojovat. Nepřizpůsobil se však normám a tím nad médii hlavního proudu vyhrrál. Zatímco jim uzmul legitimitu, sám si ji od nich vzal.

Trump vydláždil novou cestu pro získání politické legitimity, pro kterou není potřeba projít testem médií. Úspěchu by nikdy nedosáhl, kdyby média netrpěla dekádami trvající ztrátou důvěryhodnosti. Konzervativci jim nedůvěřují, protože je považují za hlásnou troubu globalistů a levice, a toto stanovisko začíná sdílet čím dál větší část americké střední třídy. Podle The National Interest se budou média muset změnit prostřednictvím tržních mechanismů, které je donutí sestoupit z výšin na zem.

V kontextu prognózy The National Interest je jistou ironií, že otevřené Trumpovo nepřátelství vůči médiím jim paradoxně přináší větší počet předplatitelů. EJ Insight, anglická verze čínského Hong Kong Economic Journal, dokumentuje, že počet nových předplatitelů The New York Times dosáhl rekordního čísla 267 000. Počet nových předplatitelů jeho online vydání ve čtvrtém čtvrtletí sám byl větší než za celý rok 2013 a 2014 dohromady. Washington Post také loni zaznamenal velký nárůst (75%) svého čtenářstva a počet předplatitelů jeho internetového vydání se téměř zdvojnásobil ve srovnání s rokem 2015. Většina nových předplatných byla zaznamenána po zvolení Trumpa prezidentem v listopadu 2016. Zdá se, že Trumpova strategie funguje oběma směry a možná bude předznamenává nástup nových poměrů, ve kterých legitimita média a politika bude dosažena skrze ostrou kritikou toho druhého. Nezdá se však, že by americká veřejnost byla z takového vývoje nadšená.

Související

Bašár al-Asad Analýza

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

Více souvisejících

The New York Times Media Donald Trump

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy