Největší bezpečnostní riziko? Vláda ignoruje velké problémy, zní z USA

Washington - Server WikiLeaks nedávno zveřejnil 8000 dokumentů údajně pocházejících ze serverů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Nejde zdaleka o jediný únik informací, se kterým se musejí americké zpravodajské služby potýkat. Jak poukazuje deník The Washington Post, všechny tyto úniky mají jednoho společného jmenovatele. A proto je třeba zasáhnout.

Když WikiLeaks zveřejnila asi 8000 dokumentů údajně pocházejících ze serverů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), které údajně odhalují praktiky americké kybernetické špionáže, ukázalo se, že k úniku došlo kvůli externím dodavatelům, která vláda využívá. To obratem potvrdili i federální vyšetřovatelé.

V důsledku uniku uvedl editor WikiLeaks Julian Assange, že CIA „ztratila kontrolu nad celým svým arzenálem kybernetických zbraní“. Zpravodajští zasvěcenci byli zděšeni. Agentury „riskovaly s dodavateli", protože tito dodavatelé „nemusí mít stejnou loajalitu" jako úředníci zaměstnaní vládou, bědoval na NBC bývalý ředitel CIA Leon Panetta.

Jak ale poukazuje list The Washington Post, zpravodajské služby o těchto problémech ví už dlouho, ale nic s tím neudělaly. Podle novináře Tima Shorrocka už v roce 2007 šlo 70 centů z každého dolaru pro zpravodajské služby do soukromého sektoru. Pouhých pět korporací tak má pod kontrolou asi 80 procent ze 45 tisíc dodavatelů pracujících pro americké tajné služby.

Právě proto je podle deníku hrozba nespolehlivých pracovníků v tomto průmyslu velmi nebezpečná. Dohled nad pracovníky těchto dodavatelů je prý katastrofální, což dokazuje třeba případ Edwarda Snowdena z roku 2013. Problémy se ale objevily i později. Minulý měsíc federální porota obžalovala Harold T. Martina, který měl ukrást utajované materiály NSA. Minulý měsíc důstojník kontrarozvědky William Evanina odhalil, že američtí úředníci nedávno objevili další dvě narušení. V jednom incidentu dodavatel ukradl více než 200 gigabytů utajovaných informací z blíže neurčeného agentury a prodal je do cizí země.

Otázkou tedy podle deníku je, jestli by firmy neměly nést za takové úniky odpovědnost. Ani jeden z případů totiž nevedl k zavedení zvláštního dohledu. William Evanina, vysoce postavený důstojník americké kontrarozvědky, poukazuje na to, že nedávné úniky jsou nevyhnutelný důsledek špionážní kultury. Dodavatelé podle něj zaměstnávají asi 800 tisíc ze 4 milionů amerických občanů, kteří jsou držiteli bezpečnostní prověrky.

„Každý s bezpečnostní prověrkou, včetně státních zaměstnanců, představuje potenciální riziko. Ale jejich loajalita patří v první řadě vládě, které slouží, nikoliv společnostem, které je zaměstnávají - a proto jsou v konečném důsledku zodpovědní za zvládání bezpečnostních rizik,“ vysvětluje The Washongton Post.

Jistě nadešel čas, aby se soukromí dodavatelé stali přímo odpovědní za únik utajovaných materiálů, potrestáni by mohli být zrušením smlouvy nebo obviněním z nedbalostí, když k nějakému úniku dojde.

„Dokud vláda a její představitelé zpravodajských nebudou ochotni využít své pravomoci a dohlížet na opravu bezpečnostních děr a prosazování většího odstupu mezi tajnými službami a jejich dodavateli, nebudou privatizovaní pracovníci nikdy představovat spolehlivý způsob, jak dosáhnout zpravodajských cílů. Bez právní a finanční odpovědnosti je jediný způsob, jak posílit bezpečnost, omezit národní bezpečnosti práce jen na úředníky, kteří přísahali chránit ústavu,“ píše deník.

Související

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.
Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Wikileaks Tajná služba USA NSA (The National Security Agency) CIA

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.

včera

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

včera

Zatmění měsíce

Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové

V pátek se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán pohrozil útokem na Bulharsko

V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.

včera

Ratko Mladić

Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století

Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.

včera

včera

Chálid Šajch Muhammad

Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září

Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.

včera

včera

včera

USS Theodore Roosevelt

Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí

Spojené státy americké vysílají na Blízký východ letadlovou loď USS Theodore Roosevelt s posádkou čítající přibližně pět tisíc námořníků. Podle oficiálních představitelů amerického námořnictva se očekává, že mise potrvá nejméně sedm až osm měsíců. Tento krok přichází v době, kdy americká flotila čelí výraznému tlaku a přetížení v důsledku trvajícího konfliktu v regionu a dalších globálních závazků.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste

Katastrofální blesková povodeň zasažená pohraniční oblastí mezi Nepálem a Čínou (Tibetem) si vyžádala nejméně 165 mrtvých a úřady pohřešují přibližně 1500 lidí, z nichž značnou část tvoří zahraniční turisté a poutníci. Vodní živel devastoval celá údolí, smetl obydlené vesnice, dopravní infrastrukturu i hydroelektrárny. 

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden během své neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele před jakoukoliv eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance. Zvláštní důraz kladl především na pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Ratcliffe tak reagoval na situaci okolo zamrzlé ruské invaze na Ukrajině. Podle informací dvou zdrojů webu Politico obeznámených s průběhem jednání šlo o hlavní téma rozhovorů.

včera

26. srpna 2026 22:31

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda

Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze

Iránské ministerstvo zpravodajských služeb vydalo novou směrnici, ve které označilo desítky jednotlivců, médií a účtů na sociálních sítích za nepřátelské. Mezi dotčenými subjekty se ocitla také perskojazyčná služba Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda známá pod názvem Radio Farda. Směrnice navíc jmenovitě uvádí redaktorku Fereshteh Ghazi. Jakékoliv poskytování fotografií, videí či jiného digitálního obsahu těmto médiím a novinářům je v Iránu nově trestným činem.

26. srpna 2026 21:46

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

26. srpna 2026 20:32

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy