Washington - Server WikiLeaks nedávno zveřejnil 8000 dokumentů údajně pocházejících ze serverů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Nejde zdaleka o jediný únik informací, se kterým se musejí americké zpravodajské služby potýkat. Jak poukazuje deník The Washington Post, všechny tyto úniky mají jednoho společného jmenovatele. A proto je třeba zasáhnout.
Když WikiLeaks zveřejnila asi 8000 dokumentů údajně pocházejících ze serverů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), které údajně odhalují praktiky americké kybernetické špionáže, ukázalo se, že k úniku došlo kvůli externím dodavatelům, která vláda využívá. To obratem potvrdili i federální vyšetřovatelé.
V důsledku uniku uvedl editor WikiLeaks Julian Assange, že CIA „ztratila kontrolu nad celým svým arzenálem kybernetických zbraní“. Zpravodajští zasvěcenci byli zděšeni. Agentury „riskovaly s dodavateli", protože tito dodavatelé „nemusí mít stejnou loajalitu" jako úředníci zaměstnaní vládou, bědoval na NBC bývalý ředitel CIA Leon Panetta.
Jak ale poukazuje list The Washington Post, zpravodajské služby o těchto problémech ví už dlouho, ale nic s tím neudělaly. Podle novináře Tima Shorrocka už v roce 2007 šlo 70 centů z každého dolaru pro zpravodajské služby do soukromého sektoru. Pouhých pět korporací tak má pod kontrolou asi 80 procent ze 45 tisíc dodavatelů pracujících pro americké tajné služby.
Právě proto je podle deníku hrozba nespolehlivých pracovníků v tomto průmyslu velmi nebezpečná. Dohled nad pracovníky těchto dodavatelů je prý katastrofální, což dokazuje třeba případ Edwarda Snowdena z roku 2013. Problémy se ale objevily i později. Minulý měsíc federální porota obžalovala Harold T. Martina, který měl ukrást utajované materiály NSA. Minulý měsíc důstojník kontrarozvědky William Evanina odhalil, že američtí úředníci nedávno objevili další dvě narušení. V jednom incidentu dodavatel ukradl více než 200 gigabytů utajovaných informací z blíže neurčeného agentury a prodal je do cizí země.
Otázkou tedy podle deníku je, jestli by firmy neměly nést za takové úniky odpovědnost. Ani jeden z případů totiž nevedl k zavedení zvláštního dohledu. William Evanina, vysoce postavený důstojník americké kontrarozvědky, poukazuje na to, že nedávné úniky jsou nevyhnutelný důsledek špionážní kultury. Dodavatelé podle něj zaměstnávají asi 800 tisíc ze 4 milionů amerických občanů, kteří jsou držiteli bezpečnostní prověrky.
„Každý s bezpečnostní prověrkou, včetně státních zaměstnanců, představuje potenciální riziko. Ale jejich loajalita patří v první řadě vládě, které slouží, nikoliv společnostem, které je zaměstnávají - a proto jsou v konečném důsledku zodpovědní za zvládání bezpečnostních rizik,“ vysvětluje The Washongton Post.
Jistě nadešel čas, aby se soukromí dodavatelé stali přímo odpovědní za únik utajovaných materiálů, potrestáni by mohli být zrušením smlouvy nebo obviněním z nedbalostí, když k nějakému úniku dojde.
„Dokud vláda a její představitelé zpravodajských nebudou ochotni využít své pravomoci a dohlížet na opravu bezpečnostních děr a prosazování většího odstupu mezi tajnými službami a jejich dodavateli, nebudou privatizovaní pracovníci nikdy představovat spolehlivý způsob, jak dosáhnout zpravodajských cílů. Bez právní a finanční odpovědnosti je jediný způsob, jak posílit bezpečnost, omezit národní bezpečnosti práce jen na úředníky, kteří přísahali chránit ústavu,“ píše deník.
Související
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
USA (Spojené státy americké) , Wikileaks , Tajná služba USA , NSA (The National Security Agency) , CIA
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Norský král Harald V. zemřel
před 1 hodinou
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
před 4 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
včera
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
včera
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
včera
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
včera
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
včera
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
včera
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
26. srpna 2026 22:31
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
26. srpna 2026 21:46
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
26. srpna 2026 20:32
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.
Zdroj: Libor Novák