Trump a jeho 100 dní: Tomahawky v Sýrii, vztahy s Ruskem skřípou, boj o migrační dekrety

Obamacare

Krátce po své inauguraci 20. ledna Trump podepsal první exekutivní příkaz, v němž nařídil minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotním programem svého předchůdce Obamy, než bude program zrušen. Reforma (takzvaná Obamacare) byla jedním z pilířů předchozí administrativy, Trump však tento systém zdravotního pojištění označil za "katastrofu". Je otázkou, co by jej mohlo nahradit. Prezident pro hlasování o zrušení Obamacare nemá zatím mezi poslanci dostatečnou podporu, proti byli i někteří republikánští konzervativci.

Migrační dekret

Nekompromisní rétorika vůči migrantům či muslimům byla jedním z témat Trumpovy kampaně. Jeho exekutivní příkaz z konce ledna, který dočasně zmrazil uprchlické programy a zakázal občanům sedmi muslimských států vstup do země, se stal předmětem právní bitvy i protestů. Prezident od něj posléze upustil.

Začátkem března podepsal dekret nový, který na tři měsíce zakazuje vydávání víz občanům šesti převážně muslimských zemí a na čtyři měsíce pozastavuje americké uprchlické programy. Také tento dekret federální soudy některých států zablokovaly, konečné slovo bude mít zřejmě nejvyšší soud.

Zeď na hranicích s Mexikem:

Vybudování bariéry kvůli nekontrolované migraci a pašování drog slíbil Trump rovněž už během kampaně. Exekutivní příkaz k její stavbě vydal krátce po nástupu do Bílého domu. Mexiko výstavbu i financování zdi o délce 3200 kilometrů odmítlo a vztahy obou zemí se kvůli tomu vyhrotily. Podle amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost se má cena za stavbu vyšplhat na 22,6 miliardy dolarů (574 miliard Kč). Během kampaně Trump hovořil o částce 12 miliard dolarů. Koncem března prezident řekl, že projekt budou zatím platit USA.

Vojenský zásah v Sýrii

USA zaútočily 7. dubna střelami tomahawk na leteckou základnu syrské armády nedaleko Homsu, ze které podle Washingtonu vedla syrská armáda chemický útok na město Chán Šajchún (zemřelo při něm přes osm desítek lidí). Rusko tento zásah zhodnotilo jako porušení mezinárodního práva, USA pak jako oprávněnou a zásadní akci. Podporu Američanům vyjádřil například Izrael, Saúdská Arábie, Austrálie, Francie, Polsko či Británie.

Vztahy s Ruskem

Trump po nástupu do úřadu dal najevo respekt k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a projevil přání zlepšit vztahy. Naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou, pokud by Rusové pomohli USA v boji proti terorismu. Před přílišnou vstřícností vůči Kremlu však Trumpa varovali někteří světoví lídři. Po útoku USA na syrskou základnu Moskva oznámila, že s Američany pozastavuje dohodu o letech nad Sýrií. Žádné sblížení nepřinesla ani první návštěva šéfa diplomacie Rexe Tillersona v Moskvě.

Napětí s KLDR

Trump a jeho administrativa dali najevo, že USA jsou odhodlané přimět KLDR k ukončení jaderného a raketového programu všemi prostředky, včetně vojenských. Pchjongjang se vyjádřil, že bude v testování raket pokračovat navzdory rostoucímu napětí.

USA vyslaly varovný signál, když ke Korejskému poloostrovu zamířila formace amerických válečných plavidel s letadlovou lodí. Korea pohrozila "totální válkou" v případě amerického vojenského zásahu.

NATO

Během kampaně Trump mluvil o tom, že NATO, které vzniklo jako protiváha sovětské moci, je překonané. Naznačil, že USA nemusí přispěchat k obraně aliančních členů, kteří nedávají dostatek peněz na armádu. Měsíc po Trumpově nástupu do Bílého domu viceprezident Mike Pence řekl, že USA přikládají transatlantickým vztahům značný význam. Prezident nyní tvrdí, že alianci za zastaralou nepovažuje, opět ale vyzývá členy ke zvýšení výdajů na armádu.