Jen pro silné povahy. Z výpovědí Američanů, kteří mučili vězně, mrazí

Je těžké sledovat videonahrávky dvou bývalých vojenských psychologů, kteří v měsících po teroristických útocích z 11. září 2001 jako nezávislí spolupracovníci pro CIA vymýšleli, dozorovali a pomáhali provádět "rozšířené vyšetřování" vězňů držených na tajných základnách, konstatuje editorial serveru New York Times. Vlivný deník v něm rozebral situaci okolo nechvalně známého mučení osob podezřelých z terorismu.

Vojáci s pohádkovým platem

Oba muži, Bruce Jessen a James Mitchell, zaujali profesionální postoj a v oblecích a kravatách o tématu promluvili věcně, popsali barbarské činy na zadržených, na který se spolu s dalšími podíleli, konstatuje prestižní deník. Shrnuje, že se zadrženými se zacházelo tvrdě bez rozdílu, byl na nich například prováděn waterboarding, mlátilo se s nimi o zdi, byli zavíráni do rakví; to vše v honu za informacemi, které znalo jen pár z nich, pokud vůbec někdo. "Jeden z nich zemřel na zřejmé podchlazení, mnoho další bylo nakonec propuštěno bez obvinění," poukazuje editorial.   

Konfrontováni s hrůzami a zbytečností svého jednání se psychologové stáhli k jednomu k nejstarších ospravedlnění války: "Byli jsme vojáci a dělali jsme to, co se nám řeklo," cituje New York Times dr. Jessena. Dodává, že tito vojáci však za své služby obdrželi více než 81 milionů dolarů. 

NY Times nahrávku, která byla pořízena loni v rámci federální žaloby vznesené proti oběma psychologům dvěma bývalými vězni a rodinou třetího, který zemřel v zajetí CIA v Afghánistánu, publikoval v tomto týdnu. Vysvětluje, že Jessen a Mitchell jsou zřejmě jediní lidé, kteří budou čelit smysluplným právním důsledkům za svou roli v jedné z nejtemnějších kapitol moderních amerických dějin. Federální civilní soud má začít 5. září v Spokane a ačkoliv jsou detaily zacházení s desítkami vězňů ze strany kontraktorů amerických zpravodajských služeb již široce známé, je podle vlivného serveru stále mrazivé sledovat oba psychology, jak racionalizují používání těchto technik, které právníci CIAsvého času nazývali "sadistickými a děsivými".

"Myslel jsem si, že mu to nebude příjemné. Naštve to. Nevím, jestli je to bolestivé, ale je to stresující," cituje editorial slova dr. Mittchela o waterboardingu, mučení simulujícím pocit při topení tím, že se osobě s látkou přes hlavu nalévá na obličej voda. Jeden z vězňů si raději nechal zlomit nohu, než aby podstoupil waterboarding, odkazuje prestižní deník na Mittchelovu výpověď.

Trump má o věci jasno

V roce 2002 byl Abú Zabajdáh, o němž si úřady mylně mysleli, že je vůdce al-Káidy, byl této proceduře podroben třiaosmdesátkrát během pár dnů, přičemž podle oficiální zprávy začal trpět křečemi v břiše a nohou, tudíž mu byly zprůchodněny dýchací cesty, načež se muž uchýlil k hysterickým slibům a byl vystresován do té míry, že nedokázal efektivně komunikovat či adekvátně spolupracovat s vyšetřovateli, uvádí New York Times. Podotýká, že Zubajdáh vyšetřovatelům poskytl klíčové informace o spiknutí z 11. září, avšak nikoliv v důsledku waterboardingu, ale v reakci na tradiční vyšetřovací metody, nicméně v domnění, že toho ví více, trýznitelé ve svém jednání pokračovali a věřili, že fyzické týrání jim poskytne dodatečné informace.

Někteří vězni byli připoutáni k trubce na zdi, tudíž celé dny nemohli odpočívat či si lehnout, poukazuje editorial. Odkazuje na Joseho Rodrigueze, vysokého činitele CIA, který zničil videonahrávky z výslechů, jelikož je označil za "odporné" a přirovnal mučení k permanentnímu tréninku v posilovně.

Sulejmán Salim, jeden z mužů, kteří psychology žalují, se rozplakal, když měl popsat své zážitky, konstatuje americké server. Dodává, že Jessen s Mittchelem přesto tvrdí, že jejich metody, které byly zakázány, nezpůsobily žádné trvalé následky, nicméně Salim, stejně jako mnoho dalších bývalých vězňů, stále trpí psychickými problémy, má noční můry, vrací se mu minulost, trápí ho bolesti hlavy a nespavost.      

"Jim a já nechceme pokračovat v tom, co děláme," uvádí newyorský deník Jessenova slova, kterými v průběhu programu dal najevo svou nespokojenost, avšak tlak od tajných služeb byl silný. "Pořád, každý den mi říkali, že ve Spojených státech vybouchne jaderná nálož, protože jsem jim řekl, ať přestanou. Ztratil jsem nervy a myslel si, že to bude moje chyba, pokud v tom nebudou pokračovat," odkazuje editorial na Jessenovu výpověď.

Celkový příběh mučicích programů zřejmě nebude nikdy publikován, očekává New York Times. Připomíná, že tento měsíc začala Trumpova administrativa vracet do Kongresu kopie tajné senátní zprávy z roku 2014, přičemž mají být raději uloženy pod zámek, a Trump bez jakékoliv expertizy o smutné historii mučení svého času dokonce slíbil návrat waterboardingu a dalších metod zakázaných prezidentem Obamou.    

Za nechutnosti mučícího programu nese odpovědnost mnoho lidí, ale většina z nich nikdy neponese právní důsledky, soudí prestižní server. Žalobu proti Jessenovi a Mittchelovi tak označuje za možná poslední příležitost hnát někoho k odpovědnosti.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) mučení vězňů Guantanamo U.S. Base CIA

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy