Role CIA při převratu v Íránu v roce 1953? USA odtajnily dokumenty

Mezi dokumenty je i depeše s pokynem přestat podporovat nepříznivě se vyvíjející převrat, kterou ale šéf amerických agentů v Íránu ignoroval. "Mnozí považují tento převrat za okamžik, kdy íránská politika definitivně ztratila naději na demokracii," uvedl ke zveřejnění dokumentů Malcolm Byrne z archivu národní bezpečnosti na Univerzitě George Washingtona.

Mosaddek znárodnil ropný průmysl, což byl jeden z důvodů, proč se USA ve změně režimu angažovaly. Další příčinou byla jejich obava z hegemonie Sovětského svazu v oblasti. Proto do čela Íránu dosadily jim nakloněného šáha Mohammada Rezu Pahlavího.

Svržení národního hrdiny Mosaddeka a nenávist k Američany podporovanému Pahlavímu přispěly k vítězství islámské revoluce v Íránu v roce 1979.

Washington účast CIA v převratu z roku 1953 dlouho popíral, a to i v roce 1989, kdy zveřejnil část příslušných dokumentů o této takzvané Operaci Ajax. Svazek tehdy neobsahoval žádnou zmínku dokládající účast CIA na puči, o níž ale už psaly některé americké noviny. Další část dokumentů se dostala na veřejnost v roce 2013 a posléze bylo v plánu zveřejnění kompletní dokumentace. To ale pozastavila administrativa prezidenta Baracka Obamy kvůli rozhovorům s Teheránem o jeho jaderném programu.

Puč začal 15. srpna 1953, nevyvíjel se však příznivě, když Mosaddek desítky organizátorů pozatýkal. "Pokusili jsme se o operaci, nepovedla se, neměli bychom se účastnit žádných akcí proti Mosaddekovi. V akci nepokračovat," zněla depeše z ústředí CIA šéfovi agentů v Íránu Kermitu Rooseveltovi. Tento vnuk někdejšího americké prezidenta ale pokyn z 18. srpna ignoroval. Následující den davy v ulicích a armáda režim svrhly.

Z odtajněných dokumentů rovněž vyplývá, že CIA "zásobovala po šest měsíců 10.000člennou gerilovou organizaci dostatkem zbraní" a vyplatila na úplatky a jiné výdaje 5,3 milionu dolarů, což je v dnešních cenách asi 48 milionů dolarů.