Zákaz jaderných zbraní na půdě OSN podpořilo 122 zemí, Česko nesouhlasí

Ujednání, které nyní čeká ratifikační proces, nebude mít žádný praktický právní dopad na státy, které jaderné zbraně vlastní. Země, které disponují nukleárními zbraněmi, ale také například Česká republika, jednání bojkotovaly.

Dohoda je chápána jako součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení. Smluvní strany, tedy státy, které se rozhodly k úmluvě přistoupit, se zavazují, že nikdy a za žádných okolností nebudou o jaderné zbraně usilovat, nebudou je skladovat a neumožní transport takového arzenálu přes své území. Rovněž slibují, že jaderné zbraně nikdy nepoužijí a ani nikdy neprovedou žádný test jaderné zbraně.

Jaderné mocnosti s dohodou nesouhlasí, poukazují na to, že cíle lze dosáhnout i v rámci mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Zmíněné mocnosti proto také loni hlasovaly proti návrhu začít jednání. Postoj států s jaderným arzenálem podpořila i Česká republika, která mimo jiné své hlasování proti jednání zdůvodnila tím, že proces bez podpory nukleárních velmocí ničemu nepomůže.

Myšlenku světa bez nukleárních zbraní v roce 2014 iniciovala malá skupina států včetně Irska či Rakouska; Valné shromáždění OSN pak loni v prosinci dvoutřetinovou většinou vyslovilo souhlas se začátkem jednání.