Kanadští vědci využili komerčně dostupné genetické materiály k vytvoření vyhynulého poxviru. Jedná se o vzdáleného příbuzného viru, který způsobuje pravé neštovice. Podle vědců je virus zcela neškodný a využít ho chtějí pro dobré účely.
Patogen koňských neštovic, který byl dlouho vyhynulý, Kanaďané vytvořili po schválení od regulačních autorit. Ty na tomto viru neshledaly nic špatného či nebezpečného. Vedoucí výzkumník David Evans si chce nechat svou práci patentovat a virus chce užít pro léčbu rakoviny nebo výrobu vakcín.
Ačkoliv se ještě o svá zjištění nepodělil s vědeckými časopisy, spolupracuje s firmou Tonix Pharmaceuticals. Tonix doufá, že bude moci virus využít k vytvoření nové vakcíny proti neštovicím, která nahradí tu současnou. Ta má totiž nežádoucí vedlejší účinky.
Evans svým objevem dokázal, že by bylo možné synteticky vytvořit i vir pravých neštovic, které byly vymýceny roku 1980. Americká vláda vlastní množství vzorků pravých neštovic v Centre for Disease Control and Prevention (Centrum pro kontrolu nemocí a prevence) a také v základnách v Rusku.
Debata, jestli by tyto vzorky měly být zničeny, koluje již léta. Evans a další, kteří jsou proti zničení, argumentují tím, že někde možná existuje nějaké ložisko viru, o kterém nevíme. A stejně je to prý jedno, když si někdo vir dokáže vyrobit, protože genetický obraz viru je veřejnosti znám.
Podle Washington Post si Evans myslí, že je zcela nutné zachovat zásoby viru, aby se lidstvo mohlo bránit případné nákaze. Tom Frieden, který dříve Centre for Disease Control and Prevention (CDCP) vedl, prohlásil, že Evansův experiment patří mezi takzvaně „dual-use“ pokusy. Výzkum by prý mohl být využitý pro ochranu, ale také k vytvoření smrtícího patogenu.
Podle Friedmana žijeme ve světe plném možností k vytváření organismů, které již vyhynuly nebo nikdy neexistovaly, a je třeba tuto tvorbu kontrolovat. Lidé by se měli spíše zaměřit na problémy, které jim hrozí – jako problémy, které se vyvíjejí samy. Mluví o viru Zika nebo Ebole.
Protože jsou pravé neštovice považované za vymýcené, téměř nikdo proti nim není očkovaný. Pokud by došlo k vypuštění viru neštovic, lidstvo by bylo ve velikém nebezpečí. Toto je způsobeno tím, že vedlejší účinky očkování jsou velmi nepříjemné a lékaři odhadli, že šance nakažení je minimální. Lidstvo může jen doufat, že měli pravdu.
Evansův experiment není nijak náročné replikovat, podle odborníků stačí kvalitně vybavená laboratoř a zručný mikrobiolog. Vůdce Centre for Infectious Disease Research and Policy Michael Osterholm si myslí, že podobných výzkumů může existovat více. A pokud by se někomu podařilo syntetizovat nebezpečný patogen, lidstvo je zcela nepřipraveno.
Když to prý zvládli lidé z Alberty, která nepatří mezi nejlepší univerzity s oborem mikrobiologie, měli bychom se ptát, kdo další už to udělal. A kdo na tom pracuje teď. „Blížilo se to k nám roky,“ uvedl Osterhom. „Věděli jsme o tom. Ale připravení nejsme.“
Související
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Trump vyzval k vytvoření koalice, která bude chránit lodě v Hormuzském průlivu
USA (Spojené státy americké) , zdraví , neštovice , věda , nemoci
Aktuálně se děje
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
včera
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
včera
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
16. března 2026 22:03
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
16. března 2026 21:27
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
16. března 2026 20:52
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
16. března 2026 20:08
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub