Co se neřeší v otázce ruského vměšování do amerických voleb a mělo by?

Není žádným tajemstvím, že Rusko se obávalo možnosti nástupu Hilary Clintonové do prezidentského úřadu. Clintonové byla vnímána jako mnohem agresivnější než její předchůdce a Kreml se obával, že bude tlačit na provádění operací jdoucích proti zájmům Ruska. Joshua Yaffa, novinářský zpravodaj z Moskvy píšící pro New York Times, se domnívá, že právo tato obava byla důvodem zásahu Ruska do voleb, nikoliv touha nechat zvítězit Trumpa.

Termín jestřáb, který je aplikován na Clintonovou, častěji označuje republikánské politiky preferující agresivní, konfrontační, vojenský přístup k řešení problémů. Ostatně i samotný Trump u sebe vyzdvihoval tyto militaristické tendence. Trump je nicméně mezi tradičními republikánskými jestřábi, jako byl např. bývalý kandidát na prezidenta John McCain specifický ve své neochotě používat podobnou taktiku na Rusko.

Bylo by logické, kdyby tedy Rusko se snažilo potopit v prezidentských kandidátkách šance Trumpových protivníků vyznávajících tyto jestřábí hodnoty. Podle Just Security Rusko do republikánských kandidátek očividně zasahovalo a to za pomoci dvojích metod: propagačních aktivit šířících falešné zprávy a kybernetických operací zaměřených na získání důvěrných dat.

Ruská taktika

Bývalý specializovaný agent FBI Clint Watts vysvětluje, že prvním principem účinných informačních válek je získání publika. Podle něj Rusové ještě před primárkami začali testovat, jak veřejnost reaguje na odlišné zprávy. Prostřednictvím mediální kampaní se jim podařilo utvořit a na svou stranu získat vlivnou skupinu tzv. alternativní pravice a zároveň si vybrali kandidáty z obou stran politického spektra, které bylo pro jejich negativní postoj k Rusku vhodné vyřadit.

Just Security přiznává, že by bylo jednoduché a zavádějící svádět vítězství Trumpa v kandidátkách na Rusko. Jeho protivníci měli své slabiny jako on své přednosti. Nicméně, i tak se podle něj vyplatí sledovat, kdy ruská média v čele se Sputnikem a RT začali otevřeně podporovat Trumpa.

Podle zprávy amerických zpravodajských služeb k tomu došlo v březnu 2016, během něhož se odehrály dvě tzv. superúterý a pole kandidátů se zúžilo na tři osoby (Trumpa, Teda Crutze a Johna Katsich)- Watts klade počátek otevřené podpory s Ruskem spřízněných anglických médiích o měsíc dřív, do srpna 2015.

Motivy a vzájemné zájmy

Každý vyšetřovatel ví, že při pátrání po pachateli je základní otázkou, jak by ze svého činu profitoval. To určuje jeho motiv. V případě Ruska je jasné, jak by profitovalo z podpory Trumpa. Jak bylo řečeno, Trump se od ostatních kandidátů lišil v méně agresivním postoji k Rusku. Jeho voliči se rekrutovali z řad alternativní pravice, která ve své adoraci Putina představuje pro Kreml vítané aktivum. A navíc Trump byl oběma stranami vnímán jako narušitel americké politické scény, vnášející do ní nevítané zmatky. Rusko takového kandidáta by preferovalo už z taktického principu, i když Putin zřejmě neočekával, že by měl Trump právě pro tuto svoji kvalitu velkou šanci na úspěch.

V Trumpově týmu zřejmě existoval podobný motiv profitu vycházející z podpory Ruska. Mezi Trumpovými poradci během kampaně bylo několik lidí s hlubokými vazbami na Putinovský režim. Byli jimi např. Paul Manafort, který rychle rezignoval po odhalení neohlášených a potenciálně nezákonných finančních vztahů s Kremlinem podporovanou politickou stranou na Ukrajině či Carter Page, který taktéž rezignoval poté, co se dozvěděl o tom, že americká zpravodajská služba vyšetřuje jeho kontakty s Ruskem.

Trump těsně po oznámení své kandidatury na prezidenta v roce 2015 uskutečnil rozhovor na své oblíbené Fox News. Zde vyjádřil své sympatie k ruskému prezidentovi, kterému přiřkl obrovskou popularitu Rusku. Na rozdíl od Obamy, holedbal se Trump, já umím uzavírat s těmito lidmi dohody. „Je to vůdcovství,“ řekl Trump.

Podivné emaily

Největší důkaz o vzájemných sympatiích mezi Trumpovým týmem a ruskými protějšky přicházejí od odkrytých emailů Donalda Trumpa juniora, které si vyměnil během kampaně s Robem Goldstonem, novinářem zajišťujícím jeho setkání s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou. Ve svém prvním emailu ze dne 3. června Goldstone odkazuje na „velmi důležité a citlivé informace", které měly být „součástí podpory pana Trumpem Ruskem a jeho vládou".

Podle komentátorů celý tón zní, jako kdyby už existovalo vzájemné porozumění mezi oběma stranami.Tomu má nasvědčovat, že nad neobvyklou a potenciálně velmi výbušnou formulací se Trump junior vůbec nepozastavuje, jako kdyby se jednalo už o druhou konverzaci. Trump junior se hájí, že byl naivním nováčkem a neuvědomoval si závažnost toho, co emaily naznačují.

Nicméně, Just Security upozorňuje, že je zde několik náznaků, že setkání 9. června nebylo pastí na nezkušeného mladíčka. Manažer kampaně Paul Manafort, veterán čtyř hlavních prezidentských kampaní, byl přítomen jak emailové konverzaci, tak byl na setkání. V obvykle se před typem takového setkání členové kampaně radí s právníky a konzultanty, tomto případě tomu tak nebylo. Trump junior na něj šel jako kdyby už byly všechny předchozí administrativní věci vyřešeny.

Komentátoři si též všimli, že po setkání s Goldstonem, Trump veřejně ohlásil, že by mohl zveřejnit citlivé informace o Clintonové následující víkend. Jedno vysvětlení může být jeho přirozený sklon k riskování, podpořený Goldsonem a jeho pobídkami. Jiné, a možná pravděpodobnější je, že Rusové mu dodali důvěryhodné informace už předtím. Je každopádně jisté, že Damoklův meč ruského vměšování bude nad Trumpem viset dál a že s každou další zveřejněnou informací bude hůře a hůře zajišťovat, aby nespadl.