Proč Američané zůstávají v Afghánistánu? Odpověď hledejte v minerálech

Americké jednotky jsou v problematickém Afghánistánu už šestnáct let. A prezident Donald Trump hledá důvod, proč setrvat i nadále. Podle redaktorů The New York Times ji našel, důvodem je nerostné bohatství, kterým polopouštní země disponuje a které nedokáže efektivně zužitkovat. A Spojené státy a západní společnosti by ho zužitkovat mohly. 

Donald Trump se ve svém rozhovoru s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním této otázky dotkl. Ghaní vnímá dostatek nerostného bohatství jako významnou ekonomickou příležitost země. Trump byl původně velmi skeptický vůči další přítomnosti amerických jednotek v asijské zemi, ale vidina bohatství z minerálů Afghánistánu ho mohla přesvědčit o nutnosti setrvání. 

Washington nyní zvažuje, že do oblasti pošle vyslance, který se setká s místními důlními autoritami. Minulý týden se tři Trumpovi poradci setkali s Michaelem Silverem, aby diskutovali o potenciálu těžby vzácných minerálů. Silver vlastní firmu American Elements, která se specializuje právě na vzácné nerosty, které se používají při výrobě řady špičkových produktů. 

Jeden z dalších poradců amerického prezidenta je Stephen A. Feinberg. Jde o miliardáře, který se také snaží nalézt způsoby, jak vytěžit nerosty v Afghánistánu. Feinberg vlastní společnost DynCorp International, která by v zajištění surovin mohla hrát klíčovou roli - většina ložisek je totiž v oblastech, kde působí radikálové z hnutí Taliban. Společnost je totiž úzce navázána na armádu, zprostředkovává pro ni zakázky. 

Američané už v roce 2010 přišli s odhadem, že území Afghánistánu skrývá zásoby nerostných surovin, které lze finančně vyčíslit na 1 trilion dolarů. Toto číslo mohlo upoutat Trumpovu podnikatelskou mysl. Oblast zmapovala už Bushova administrativa v roce 2006. Obamova administrativa vytvořila pracovní skupinu Pentagonu, která měla připravit plán na vybudování hornického průmyslu v Afghánistánu. 

Země se ale potýká s nesčetnými problémy, které zprůmyslnění oblasti brání. Nejde jen o všudypřítomnou korupci, ale zejména nedokonalou a problematickou infrastrukturu. A tyto překážky se nepodařilo odstranit ani za vlády prezidenta Obamy. 

"Bariéry vstupu jsou skutečně poměrně značné a tento druh argumentů by mohl vyvolat podezření na skutečné záměry Američanů v Afghánistánu," varuje Laurel Miller, který pracuje jako senior analytik společnosti RAND a dříve sloužil jako zvláštní zástupce ministerstva zahraniční pro Afghánistán a Pákistán.  

Podle zdrojů deníku ale Trump chápe využití nerostů jako strategii "win-win", mohlo by to prý pomoci jak afghánské ekonomice, ale vytvoří to také pracovní místa pro Američany a pomyslnou baštu těžebního průmyslu v oblasti, kde dominuje Čína. Ta už uzavřela smlouvu v hodnotě 3 miliard dolarů na vybudování měděného dolu asi 25 kilometrů jihovýchodně od Kábulu. 

"Nepochybně jsou v Afghánistánu těžitelné suroviny, které by mohly poskytnout ekonomickou stabilitu země v budoucnosti," říká bývalý zmocněnec pro Afghánistán a Pákistán Daniel F. Feldman. Pokud si prý ale uvědomíme všechny překážky, které s těžbou souvisí, může to trvat několik let, než zlepšení pocítí běžný Afghánec. 

Spojené státy musí mít v afghánské vládě spolehlivého partnera, který by měl vůli Američanům vyjít vstříc. Prezident Ghaní odolal vidině rychlého rozjezdu těžby za Obamovy administrativy, protože se obával rozsáhlé korupce, která by s sebou změny přinesla. Jakmile nastoupil do úřadu Trump, Ghaní otočil, podle některých zdrojů věděl, že Trump bude chtít využít komerční potenciál.