Washington - Americká média se doposud nenabažila zkoumání údajného ruského vměšování do amerických voleb. Podle webu The Atlantic však jistá předpjatá, spíše ideologická hysteričnost pojící se s tímto tématem zakrývá mnohem podstatnější problém – a sice jak snadno zahraniční aktéři, nejenom Rusko, mohou vstoupit do demokratických procesů. Server představuje pět legálních či pololegálních způsobů, jakými mohou zahraniční aktéři ovlivňovat americké volby.
1) Nasadit státní zpravodajské organizace
Řada cizími státy podporovaných zpravodajských organizací, včetně ruského RT, čínské China Daily a katarské al-Džazíry, funguje ve Spojených státech jako vlivná zájmová uskupení. Jejich prostřednictvím se vlády snaží formovat zahraniční politiku a veřejné mínění USA. Been Freeman, náměstek ředitele národního bezpečnostního programu think-tanku Third Way, upozorňuje, že americký volič často neví, komu uvedená média patří. Pokud tedy uvidí jejich příspěvek, má za to, že se jedná o objektivní analýzu a neví, že jedná o média sponzorovaná cizími státy.
Americké zákony nestanovují jasné, zda by se tato média měla zaregistrovat jako „zahraniční agenti" u ministerstva spravedlnosti, jak musí zahraniční lobbisté působící v USA. Některá média, jako China Daily, tak učinila, jiná, jako ruské médium RT, se tomu vyhnulo. Pro USA je problém omezení propagandy zahraničních médií složitější kvůli ústavou a kulturou ustanoveném právem na svobodu slova. Klasifikace médií na „dobrá a zlá“ by teoreticky mohla ohrozit tuto svobodu a proto USA jsou velice opatrné, co se týče omezení působení cizích médií na své půdě.
2) Používat politické online reklamy
Americký časopis Time v nedávném čísle uvedl, že podle anonymních úředníků zpravodajských služeb měli agenti Moskvy koupit reklamy na Facebooku, které měly vysílat jisté zprávy určitým skupinám obyvatel. Facebook tvrdí, že o tom nenašel žádné důkazy, nicméně uznává, že vlády a nestátní aktéři používají falešné zprávy, dezinformační kampaně a sítě falešných účtů k „narušení domácího nebo zahraničního politického sentimentu, nejčastěji k dosažení strategického a/nebo geopolitického výsledku. "
Rick Hasen, odborník na volební právo z University of California upozorňuje, že článek odhaluje slabé místo amerického zákona o financování kampaní. Je zakázáno, aby cizinci a zahraniční vlády přispívali na politické kampaně či aby si kupovali reklamy mající za cíl poškodit jednotlivého kandidáta či politikou stranu a ovlivnit volby. Zákon se ale nevztahuje na komunikaci na internetu, kterou uskutečňuje zahraniční subjekt. Pokud nejsou spojeni s kampaní, mohou zahraniční aktéři v podstatě ovlivňovat volby prostřednictvím reklam, jak je jim libo.
3) Kreativně používat lobbisty
Zákon o registraci zahraničních agentů je do značné míry dobrovolný a vláda USA zřídka kdy trestá jeho překročení. Lobbyisti zastupující zahraniční společnosti než zahraniční vlády navíc podléhají ještě méně přísným požadavkům na podávání informací americké vládě než je tomu u vyloženě politických subjektů. Pokud je některá tato společnost napojená na cizí vládu, ta jejím prostřednictvím se může pokoušet ovlivnit americkou politickou scénu, aniž by jí hrozilo vyhnání či přinejmenším přísnější dohled.
Oblíbená praktika, jak cizí společnosti (a vlády) mohou obejít zákon zakazující finanční podporu stranám a konkrétním politiků od zahraničních aktérů, je najmout si americké zástupce. Ty mohou kandidáty a strany podpořit a zároveň bez problémů lobovat za zájmy jejich zahraničního klienta. Freeman objevil mnoho příkladů, kdy se „náhodně“ sešla podpora politika s podporou zahraniční firmy. Jiným způsobem, jak zahraniční „agenti“ obcházejí zákon o nevměšování se do domácí politiky, je setkání s politikem na palubě letadla. „Zákony o cizím vlivu se zastavují na okraji vody“, říká Freeman.
Nejvyšší soud USA v roce 2010 odmítl omezit některé typy výdajů na politické kampaně ze strany společností a odborů. Americký prezident Barack Obama a další rozsudek kritizoval. Podle něj hrozí, že volby budou ovlivňovány cizími subjekty nepodléhajícím kontrole a skrývajícím se ve stínu – a to buď americkými pobočkami zahraničních společností nebo americkými společnostmi s velkým podílem zahraničních akcionářů.
4) Využívat neziskové organizace
Tatáž obava platí i pro neziskové organizace, zvláště ty, jejichž údajným cílem je „sociální pomoc“ a které se tváří jako nepolitické. Tyto skupiny se ale mohou angažoval v politických činnostech, jako je nákup politických reklam, pokud tyto aktivity představují méně než polovinu celkové činnosti organizace. Na rozdíl od politicky zaměřených organizací nemusejí odhalovat své donory, jimiž mohou být ze zákona i cizinci. Jejich příspěvky pak mohou vynakládat na provozní výdaje, následkem čehož si ponechají zbytek finančních prostředků od amerických dárců, které mohou použít bez problémů na volby.
5) Vyjádřit svůj názor a jiné akce
Příslušníci cizích států nemusejí pro ovlivňování voleb ani být v USA. Papež František, duchovní vůdce zhruba 75 milionů katolíků ve Spojených státech, prohlásil o Trumpově návrhu na vybudování hraniční zdi, že je „ne křesťanský". Jeho porušení diplomatického protokolu lze jednoznačně vnímat jako ovlivňování amerických voleb.
Trumpovi příznivci upozorňují na další případ, kdy zahraniční stát v podstatě učinil akci, která mohla mít dopad na výsledkem amerických voleb, jmenovitě na nezvolení Trumpa prezidentem. Podle nich ve světle ruské hysterie se ztrácí ukrajinský zásah do voleb v podobě zahájení protikorupčního vyšetřování Paula Manaforta, manažera Trumpovi volební kampaně. Manafort se na základě obvinění této úlohy raději vzdal jen několik měsíců před volebním dnem. Ukrajinští úředníci po volbách shodili případ ze stolu, což vyvolalo otázky, zda ukrajinská vláda zamýšlela podkopat Trumpa za jeho proruské výroky.
Související
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
USA (Spojené státy americké) , lobbing
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
před 31 minutami
Na Špicberkách zemřel polárník Jakeš. Tělo se našlo v ledovcové trhlině
před 1 hodinou
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
před 1 hodinou
Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky
před 2 hodinami
Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace
před 4 hodinami
Páteční počasí přinese zajímavou situaci, avizují meteorologové
včera
Ve StarDance už nezbývá žádné místo. Poslední hvězdou je Vojta Dyk
včera
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
včera
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
včera
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
včera
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
včera
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
včera
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
včera
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
včera
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
včera
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
včera
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
včera
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
včera
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
včera
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
Během jediného dne prošel americký prezident Donald Trump radikální změnou postojů, když nejprve hrozil íránské civilizaci totální zkázou, aby vzápětí označil íránský desetibodový plán za funkční základ pro vyjednávání v Pákistánu. Uzavřené příměří znamená především úlevu pro civilisty v celém regionu Blízkého východu, kteří byli pod palbou od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února. Tato pauza v bojích se však netýká obyvatel Libanonu, na který Izrael po prohlášení, že se na něj klid zbraní nevztahuje, zahájil vlnu ničivých náletů.
Zdroj: Libor Novák