Jak legálně zasáhnout do amerických voleb? Existuje pět způsobů

Washington - Americká média se doposud nenabažila zkoumání údajného ruského vměšování do amerických voleb. Podle webu The Atlantic však jistá předpjatá, spíše ideologická hysteričnost pojící se s tímto tématem zakrývá mnohem podstatnější problém – a sice jak snadno zahraniční aktéři, nejenom Rusko, mohou vstoupit do demokratických procesů. Server představuje pět legálních či pololegálních způsobů, jakými mohou zahraniční aktéři ovlivňovat americké volby.

1) Nasadit státní zpravodajské organizace

Řada cizími státy podporovaných zpravodajských organizací, včetně ruského RT, čínské China Daily a katarské al-Džazíry, funguje ve Spojených státech jako vlivná zájmová uskupení. Jejich prostřednictvím se vlády snaží formovat zahraniční politiku a veřejné mínění USA. Been Freeman, náměstek ředitele národního bezpečnostního programu think-tanku Third Way, upozorňuje, že americký volič často neví, komu uvedená média patří. Pokud tedy uvidí jejich příspěvek, má za to, že se jedná o objektivní analýzu a neví, že jedná o média sponzorovaná cizími státy.

Americké zákony nestanovují jasné, zda by se tato média měla zaregistrovat jako „zahraniční agenti" u ministerstva spravedlnosti, jak musí zahraniční lobbisté působící v USA. Některá média, jako China Daily, tak učinila, jiná, jako ruské médium RT, se tomu vyhnulo. Pro USA je problém omezení propagandy zahraničních médií složitější kvůli ústavou a kulturou ustanoveném právem na svobodu slova. Klasifikace médií na „dobrá a zlá“ by teoreticky mohla ohrozit tuto svobodu a proto USA jsou velice opatrné, co se týče omezení působení cizích médií na své půdě.

2) Používat politické online reklamy

Americký časopis Time v nedávném čísle uvedl, že podle anonymních úředníků zpravodajských služeb měli agenti Moskvy koupit reklamy na Facebooku, které měly vysílat jisté zprávy určitým skupinám obyvatel. Facebook tvrdí, že o tom nenašel žádné důkazy, nicméně uznává, že vlády a nestátní aktéři používají falešné zprávy, dezinformační kampaně a sítě falešných účtů k „narušení domácího nebo zahraničního politického sentimentu, nejčastěji k dosažení strategického a/nebo geopolitického výsledku. "

Rick Hasen, odborník na volební právo z University of California upozorňuje, že článek odhaluje slabé místo amerického zákona o financování kampaní. Je zakázáno, aby cizinci a zahraniční vlády přispívali na politické kampaně či aby si kupovali reklamy mající za cíl poškodit jednotlivého kandidáta či politikou stranu a ovlivnit volby. Zákon se ale nevztahuje na komunikaci na internetu, kterou uskutečňuje zahraniční subjekt. Pokud nejsou spojeni s kampaní, mohou zahraniční aktéři v podstatě ovlivňovat volby prostřednictvím reklam, jak je jim libo.

3) Kreativně používat lobbisty

Zákon o registraci zahraničních agentů je do značné míry dobrovolný a vláda USA zřídka kdy trestá jeho překročení. Lobbyisti zastupující zahraniční společnosti než zahraniční vlády navíc podléhají ještě méně přísným požadavkům na podávání informací americké vládě než je tomu u vyloženě politických subjektů. Pokud je některá tato společnost napojená na cizí vládu, ta jejím prostřednictvím se může pokoušet ovlivnit americkou politickou scénu, aniž by jí hrozilo vyhnání či přinejmenším přísnější dohled.

Oblíbená praktika, jak cizí společnosti (a vlády) mohou obejít zákon zakazující finanční podporu stranám a konkrétním politiků od zahraničních aktérů, je najmout si americké zástupce. Ty mohou kandidáty a strany podpořit a zároveň bez problémů lobovat za zájmy jejich zahraničního klienta. Freeman objevil mnoho příkladů, kdy se „náhodně“ sešla podpora politika s podporou zahraniční firmy. Jiným způsobem, jak zahraniční „agenti“ obcházejí zákon o nevměšování se do domácí politiky, je setkání s politikem na palubě letadla. „Zákony o cizím vlivu se zastavují na okraji vody“, říká Freeman.  

Nejvyšší soud USA v roce 2010 odmítl omezit některé typy výdajů na politické kampaně ze strany společností a odborů. Americký prezident Barack Obama a další rozsudek kritizoval. Podle něj hrozí, že volby budou ovlivňovány cizími subjekty nepodléhajícím kontrole a skrývajícím se ve stínu – a to buď americkými pobočkami zahraničních společností nebo americkými společnostmi s velkým podílem zahraničních akcionářů.

4) Využívat neziskové organizace

Tatáž obava platí i pro neziskové organizace, zvláště ty, jejichž údajným cílem je „sociální pomoc“ a které se tváří jako nepolitické. Tyto skupiny se ale mohou angažoval v politických činnostech, jako je nákup politických reklam, pokud tyto aktivity představují méně než polovinu celkové činnosti organizace. Na rozdíl od politicky zaměřených organizací nemusejí odhalovat své donory, jimiž mohou být ze zákona i cizinci. Jejich příspěvky pak mohou vynakládat na provozní výdaje, následkem čehož si ponechají zbytek finančních prostředků od amerických dárců, které mohou použít bez problémů na volby.

5) Vyjádřit svůj názor a jiné akce

Příslušníci cizích států nemusejí pro ovlivňování voleb ani být v USA. Papež František, duchovní vůdce zhruba 75 milionů katolíků ve Spojených státech, prohlásil o Trumpově návrhu na vybudování hraniční zdi, že je „ne křesťanský". Jeho porušení diplomatického protokolu lze jednoznačně vnímat jako ovlivňování amerických voleb.

Trumpovi příznivci upozorňují na další případ, kdy zahraniční stát v podstatě učinil akci, která mohla mít dopad na výsledkem amerických voleb, jmenovitě na nezvolení Trumpa prezidentem. Podle nich ve světle ruské hysterie se ztrácí ukrajinský zásah do voleb v podobě zahájení protikorupčního vyšetřování Paula Manaforta, manažera Trumpovi volební kampaně. Manafort se na základě obvinění této úlohy raději vzdal jen několik měsíců před volebním dnem. Ukrajinští úředníci po volbách shodili případ ze stolu, což vyvolalo otázky, zda ukrajinská vláda zamýšlela podkopat Trumpa za jeho proruské výroky.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) lobbing

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

před 7 hodinami

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy