Washington - Americká média se doposud nenabažila zkoumání údajného ruského vměšování do amerických voleb. Podle webu The Atlantic však jistá předpjatá, spíše ideologická hysteričnost pojící se s tímto tématem zakrývá mnohem podstatnější problém – a sice jak snadno zahraniční aktéři, nejenom Rusko, mohou vstoupit do demokratických procesů. Server představuje pět legálních či pololegálních způsobů, jakými mohou zahraniční aktéři ovlivňovat americké volby.
1) Nasadit státní zpravodajské organizace
Řada cizími státy podporovaných zpravodajských organizací, včetně ruského RT, čínské China Daily a katarské al-Džazíry, funguje ve Spojených státech jako vlivná zájmová uskupení. Jejich prostřednictvím se vlády snaží formovat zahraniční politiku a veřejné mínění USA. Been Freeman, náměstek ředitele národního bezpečnostního programu think-tanku Third Way, upozorňuje, že americký volič často neví, komu uvedená média patří. Pokud tedy uvidí jejich příspěvek, má za to, že se jedná o objektivní analýzu a neví, že jedná o média sponzorovaná cizími státy.
Americké zákony nestanovují jasné, zda by se tato média měla zaregistrovat jako „zahraniční agenti" u ministerstva spravedlnosti, jak musí zahraniční lobbisté působící v USA. Některá média, jako China Daily, tak učinila, jiná, jako ruské médium RT, se tomu vyhnulo. Pro USA je problém omezení propagandy zahraničních médií složitější kvůli ústavou a kulturou ustanoveném právem na svobodu slova. Klasifikace médií na „dobrá a zlá“ by teoreticky mohla ohrozit tuto svobodu a proto USA jsou velice opatrné, co se týče omezení působení cizích médií na své půdě.
2) Používat politické online reklamy
Americký časopis Time v nedávném čísle uvedl, že podle anonymních úředníků zpravodajských služeb měli agenti Moskvy koupit reklamy na Facebooku, které měly vysílat jisté zprávy určitým skupinám obyvatel. Facebook tvrdí, že o tom nenašel žádné důkazy, nicméně uznává, že vlády a nestátní aktéři používají falešné zprávy, dezinformační kampaně a sítě falešných účtů k „narušení domácího nebo zahraničního politického sentimentu, nejčastěji k dosažení strategického a/nebo geopolitického výsledku. "
Rick Hasen, odborník na volební právo z University of California upozorňuje, že článek odhaluje slabé místo amerického zákona o financování kampaní. Je zakázáno, aby cizinci a zahraniční vlády přispívali na politické kampaně či aby si kupovali reklamy mající za cíl poškodit jednotlivého kandidáta či politikou stranu a ovlivnit volby. Zákon se ale nevztahuje na komunikaci na internetu, kterou uskutečňuje zahraniční subjekt. Pokud nejsou spojeni s kampaní, mohou zahraniční aktéři v podstatě ovlivňovat volby prostřednictvím reklam, jak je jim libo.
3) Kreativně používat lobbisty
Zákon o registraci zahraničních agentů je do značné míry dobrovolný a vláda USA zřídka kdy trestá jeho překročení. Lobbyisti zastupující zahraniční společnosti než zahraniční vlády navíc podléhají ještě méně přísným požadavkům na podávání informací americké vládě než je tomu u vyloženě politických subjektů. Pokud je některá tato společnost napojená na cizí vládu, ta jejím prostřednictvím se může pokoušet ovlivnit americkou politickou scénu, aniž by jí hrozilo vyhnání či přinejmenším přísnější dohled.
Oblíbená praktika, jak cizí společnosti (a vlády) mohou obejít zákon zakazující finanční podporu stranám a konkrétním politiků od zahraničních aktérů, je najmout si americké zástupce. Ty mohou kandidáty a strany podpořit a zároveň bez problémů lobovat za zájmy jejich zahraničního klienta. Freeman objevil mnoho příkladů, kdy se „náhodně“ sešla podpora politika s podporou zahraniční firmy. Jiným způsobem, jak zahraniční „agenti“ obcházejí zákon o nevměšování se do domácí politiky, je setkání s politikem na palubě letadla. „Zákony o cizím vlivu se zastavují na okraji vody“, říká Freeman.
Nejvyšší soud USA v roce 2010 odmítl omezit některé typy výdajů na politické kampaně ze strany společností a odborů. Americký prezident Barack Obama a další rozsudek kritizoval. Podle něj hrozí, že volby budou ovlivňovány cizími subjekty nepodléhajícím kontrole a skrývajícím se ve stínu – a to buď americkými pobočkami zahraničních společností nebo americkými společnostmi s velkým podílem zahraničních akcionářů.
4) Využívat neziskové organizace
Tatáž obava platí i pro neziskové organizace, zvláště ty, jejichž údajným cílem je „sociální pomoc“ a které se tváří jako nepolitické. Tyto skupiny se ale mohou angažoval v politických činnostech, jako je nákup politických reklam, pokud tyto aktivity představují méně než polovinu celkové činnosti organizace. Na rozdíl od politicky zaměřených organizací nemusejí odhalovat své donory, jimiž mohou být ze zákona i cizinci. Jejich příspěvky pak mohou vynakládat na provozní výdaje, následkem čehož si ponechají zbytek finančních prostředků od amerických dárců, které mohou použít bez problémů na volby.
5) Vyjádřit svůj názor a jiné akce
Příslušníci cizích států nemusejí pro ovlivňování voleb ani být v USA. Papež František, duchovní vůdce zhruba 75 milionů katolíků ve Spojených státech, prohlásil o Trumpově návrhu na vybudování hraniční zdi, že je „ne křesťanský". Jeho porušení diplomatického protokolu lze jednoznačně vnímat jako ovlivňování amerických voleb.
Trumpovi příznivci upozorňují na další případ, kdy zahraniční stát v podstatě učinil akci, která mohla mít dopad na výsledkem amerických voleb, jmenovitě na nezvolení Trumpa prezidentem. Podle nich ve světle ruské hysterie se ztrácí ukrajinský zásah do voleb v podobě zahájení protikorupčního vyšetřování Paula Manaforta, manažera Trumpovi volební kampaně. Manafort se na základě obvinění této úlohy raději vzdal jen několik měsíců před volebním dnem. Ukrajinští úředníci po volbách shodili případ ze stolu, což vyvolalo otázky, zda ukrajinská vláda zamýšlela podkopat Trumpa za jeho proruské výroky.
Související
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
Při íránském útoku zemřeli dva američtí vojáci. USA provedly v odvetě další sérii úderů
USA (Spojené státy americké) , lobbing
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák