Jak legálně zasáhnout do amerických voleb? Existuje pět způsobů

Washington - Americká média se doposud nenabažila zkoumání údajného ruského vměšování do amerických voleb. Podle webu The Atlantic však jistá předpjatá, spíše ideologická hysteričnost pojící se s tímto tématem zakrývá mnohem podstatnější problém – a sice jak snadno zahraniční aktéři, nejenom Rusko, mohou vstoupit do demokratických procesů. Server představuje pět legálních či pololegálních způsobů, jakými mohou zahraniční aktéři ovlivňovat americké volby.

1) Nasadit státní zpravodajské organizace

Řada cizími státy podporovaných zpravodajských organizací, včetně ruského RT, čínské China Daily a katarské al-Džazíry, funguje ve Spojených státech jako vlivná zájmová uskupení. Jejich prostřednictvím se vlády snaží formovat zahraniční politiku a veřejné mínění USA. Been Freeman, náměstek ředitele národního bezpečnostního programu think-tanku Third Way, upozorňuje, že americký volič často neví, komu uvedená média patří. Pokud tedy uvidí jejich příspěvek, má za to, že se jedná o objektivní analýzu a neví, že jedná o média sponzorovaná cizími státy.

Americké zákony nestanovují jasné, zda by se tato média měla zaregistrovat jako „zahraniční agenti" u ministerstva spravedlnosti, jak musí zahraniční lobbisté působící v USA. Některá média, jako China Daily, tak učinila, jiná, jako ruské médium RT, se tomu vyhnulo. Pro USA je problém omezení propagandy zahraničních médií složitější kvůli ústavou a kulturou ustanoveném právem na svobodu slova. Klasifikace médií na „dobrá a zlá“ by teoreticky mohla ohrozit tuto svobodu a proto USA jsou velice opatrné, co se týče omezení působení cizích médií na své půdě.

2) Používat politické online reklamy

Americký časopis Time v nedávném čísle uvedl, že podle anonymních úředníků zpravodajských služeb měli agenti Moskvy koupit reklamy na Facebooku, které měly vysílat jisté zprávy určitým skupinám obyvatel. Facebook tvrdí, že o tom nenašel žádné důkazy, nicméně uznává, že vlády a nestátní aktéři používají falešné zprávy, dezinformační kampaně a sítě falešných účtů k „narušení domácího nebo zahraničního politického sentimentu, nejčastěji k dosažení strategického a/nebo geopolitického výsledku. "

Rick Hasen, odborník na volební právo z University of California upozorňuje, že článek odhaluje slabé místo amerického zákona o financování kampaní. Je zakázáno, aby cizinci a zahraniční vlády přispívali na politické kampaně či aby si kupovali reklamy mající za cíl poškodit jednotlivého kandidáta či politikou stranu a ovlivnit volby. Zákon se ale nevztahuje na komunikaci na internetu, kterou uskutečňuje zahraniční subjekt. Pokud nejsou spojeni s kampaní, mohou zahraniční aktéři v podstatě ovlivňovat volby prostřednictvím reklam, jak je jim libo.

3) Kreativně používat lobbisty

Zákon o registraci zahraničních agentů je do značné míry dobrovolný a vláda USA zřídka kdy trestá jeho překročení. Lobbyisti zastupující zahraniční společnosti než zahraniční vlády navíc podléhají ještě méně přísným požadavkům na podávání informací americké vládě než je tomu u vyloženě politických subjektů. Pokud je některá tato společnost napojená na cizí vládu, ta jejím prostřednictvím se může pokoušet ovlivnit americkou politickou scénu, aniž by jí hrozilo vyhnání či přinejmenším přísnější dohled.

Oblíbená praktika, jak cizí společnosti (a vlády) mohou obejít zákon zakazující finanční podporu stranám a konkrétním politiků od zahraničních aktérů, je najmout si americké zástupce. Ty mohou kandidáty a strany podpořit a zároveň bez problémů lobovat za zájmy jejich zahraničního klienta. Freeman objevil mnoho příkladů, kdy se „náhodně“ sešla podpora politika s podporou zahraniční firmy. Jiným způsobem, jak zahraniční „agenti“ obcházejí zákon o nevměšování se do domácí politiky, je setkání s politikem na palubě letadla. „Zákony o cizím vlivu se zastavují na okraji vody“, říká Freeman.  

Nejvyšší soud USA v roce 2010 odmítl omezit některé typy výdajů na politické kampaně ze strany společností a odborů. Americký prezident Barack Obama a další rozsudek kritizoval. Podle něj hrozí, že volby budou ovlivňovány cizími subjekty nepodléhajícím kontrole a skrývajícím se ve stínu – a to buď americkými pobočkami zahraničních společností nebo americkými společnostmi s velkým podílem zahraničních akcionářů.

4) Využívat neziskové organizace

Tatáž obava platí i pro neziskové organizace, zvláště ty, jejichž údajným cílem je „sociální pomoc“ a které se tváří jako nepolitické. Tyto skupiny se ale mohou angažoval v politických činnostech, jako je nákup politických reklam, pokud tyto aktivity představují méně než polovinu celkové činnosti organizace. Na rozdíl od politicky zaměřených organizací nemusejí odhalovat své donory, jimiž mohou být ze zákona i cizinci. Jejich příspěvky pak mohou vynakládat na provozní výdaje, následkem čehož si ponechají zbytek finančních prostředků od amerických dárců, které mohou použít bez problémů na volby.

5) Vyjádřit svůj názor a jiné akce

Příslušníci cizích států nemusejí pro ovlivňování voleb ani být v USA. Papež František, duchovní vůdce zhruba 75 milionů katolíků ve Spojených státech, prohlásil o Trumpově návrhu na vybudování hraniční zdi, že je „ne křesťanský". Jeho porušení diplomatického protokolu lze jednoznačně vnímat jako ovlivňování amerických voleb.

Trumpovi příznivci upozorňují na další případ, kdy zahraniční stát v podstatě učinil akci, která mohla mít dopad na výsledkem amerických voleb, jmenovitě na nezvolení Trumpa prezidentem. Podle nich ve světle ruské hysterie se ztrácí ukrajinský zásah do voleb v podobě zahájení protikorupčního vyšetřování Paula Manaforta, manažera Trumpovi volební kampaně. Manafort se na základě obvinění této úlohy raději vzdal jen několik měsíců před volebním dnem. Ukrajinští úředníci po volbách shodili případ ze stolu, což vyvolalo otázky, zda ukrajinská vláda zamýšlela podkopat Trumpa za jeho proruské výroky.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) lobbing

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

před 4 hodinami

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 9 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

před 23 hodinami

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy