Washington - Americká média se doposud nenabažila zkoumání údajného ruského vměšování do amerických voleb. Podle webu The Atlantic však jistá předpjatá, spíše ideologická hysteričnost pojící se s tímto tématem zakrývá mnohem podstatnější problém – a sice jak snadno zahraniční aktéři, nejenom Rusko, mohou vstoupit do demokratických procesů. Server představuje pět legálních či pololegálních způsobů, jakými mohou zahraniční aktéři ovlivňovat americké volby.
1) Nasadit státní zpravodajské organizace
Řada cizími státy podporovaných zpravodajských organizací, včetně ruského RT, čínské China Daily a katarské al-Džazíry, funguje ve Spojených státech jako vlivná zájmová uskupení. Jejich prostřednictvím se vlády snaží formovat zahraniční politiku a veřejné mínění USA. Been Freeman, náměstek ředitele národního bezpečnostního programu think-tanku Third Way, upozorňuje, že americký volič často neví, komu uvedená média patří. Pokud tedy uvidí jejich příspěvek, má za to, že se jedná o objektivní analýzu a neví, že jedná o média sponzorovaná cizími státy.
Americké zákony nestanovují jasné, zda by se tato média měla zaregistrovat jako „zahraniční agenti" u ministerstva spravedlnosti, jak musí zahraniční lobbisté působící v USA. Některá média, jako China Daily, tak učinila, jiná, jako ruské médium RT, se tomu vyhnulo. Pro USA je problém omezení propagandy zahraničních médií složitější kvůli ústavou a kulturou ustanoveném právem na svobodu slova. Klasifikace médií na „dobrá a zlá“ by teoreticky mohla ohrozit tuto svobodu a proto USA jsou velice opatrné, co se týče omezení působení cizích médií na své půdě.
2) Používat politické online reklamy
Americký časopis Time v nedávném čísle uvedl, že podle anonymních úředníků zpravodajských služeb měli agenti Moskvy koupit reklamy na Facebooku, které měly vysílat jisté zprávy určitým skupinám obyvatel. Facebook tvrdí, že o tom nenašel žádné důkazy, nicméně uznává, že vlády a nestátní aktéři používají falešné zprávy, dezinformační kampaně a sítě falešných účtů k „narušení domácího nebo zahraničního politického sentimentu, nejčastěji k dosažení strategického a/nebo geopolitického výsledku. "
Rick Hasen, odborník na volební právo z University of California upozorňuje, že článek odhaluje slabé místo amerického zákona o financování kampaní. Je zakázáno, aby cizinci a zahraniční vlády přispívali na politické kampaně či aby si kupovali reklamy mající za cíl poškodit jednotlivého kandidáta či politikou stranu a ovlivnit volby. Zákon se ale nevztahuje na komunikaci na internetu, kterou uskutečňuje zahraniční subjekt. Pokud nejsou spojeni s kampaní, mohou zahraniční aktéři v podstatě ovlivňovat volby prostřednictvím reklam, jak je jim libo.
3) Kreativně používat lobbisty
Zákon o registraci zahraničních agentů je do značné míry dobrovolný a vláda USA zřídka kdy trestá jeho překročení. Lobbyisti zastupující zahraniční společnosti než zahraniční vlády navíc podléhají ještě méně přísným požadavkům na podávání informací americké vládě než je tomu u vyloženě politických subjektů. Pokud je některá tato společnost napojená na cizí vládu, ta jejím prostřednictvím se může pokoušet ovlivnit americkou politickou scénu, aniž by jí hrozilo vyhnání či přinejmenším přísnější dohled.
Oblíbená praktika, jak cizí společnosti (a vlády) mohou obejít zákon zakazující finanční podporu stranám a konkrétním politiků od zahraničních aktérů, je najmout si americké zástupce. Ty mohou kandidáty a strany podpořit a zároveň bez problémů lobovat za zájmy jejich zahraničního klienta. Freeman objevil mnoho příkladů, kdy se „náhodně“ sešla podpora politika s podporou zahraniční firmy. Jiným způsobem, jak zahraniční „agenti“ obcházejí zákon o nevměšování se do domácí politiky, je setkání s politikem na palubě letadla. „Zákony o cizím vlivu se zastavují na okraji vody“, říká Freeman.
Nejvyšší soud USA v roce 2010 odmítl omezit některé typy výdajů na politické kampaně ze strany společností a odborů. Americký prezident Barack Obama a další rozsudek kritizoval. Podle něj hrozí, že volby budou ovlivňovány cizími subjekty nepodléhajícím kontrole a skrývajícím se ve stínu – a to buď americkými pobočkami zahraničních společností nebo americkými společnostmi s velkým podílem zahraničních akcionářů.
4) Využívat neziskové organizace
Tatáž obava platí i pro neziskové organizace, zvláště ty, jejichž údajným cílem je „sociální pomoc“ a které se tváří jako nepolitické. Tyto skupiny se ale mohou angažoval v politických činnostech, jako je nákup politických reklam, pokud tyto aktivity představují méně než polovinu celkové činnosti organizace. Na rozdíl od politicky zaměřených organizací nemusejí odhalovat své donory, jimiž mohou být ze zákona i cizinci. Jejich příspěvky pak mohou vynakládat na provozní výdaje, následkem čehož si ponechají zbytek finančních prostředků od amerických dárců, které mohou použít bez problémů na volby.
5) Vyjádřit svůj názor a jiné akce
Příslušníci cizích států nemusejí pro ovlivňování voleb ani být v USA. Papež František, duchovní vůdce zhruba 75 milionů katolíků ve Spojených státech, prohlásil o Trumpově návrhu na vybudování hraniční zdi, že je „ne křesťanský". Jeho porušení diplomatického protokolu lze jednoznačně vnímat jako ovlivňování amerických voleb.
Trumpovi příznivci upozorňují na další případ, kdy zahraniční stát v podstatě učinil akci, která mohla mít dopad na výsledkem amerických voleb, jmenovitě na nezvolení Trumpa prezidentem. Podle nich ve světle ruské hysterie se ztrácí ukrajinský zásah do voleb v podobě zahájení protikorupčního vyšetřování Paula Manaforta, manažera Trumpovi volební kampaně. Manafort se na základě obvinění této úlohy raději vzdal jen několik měsíců před volebním dnem. Ukrajinští úředníci po volbách shodili případ ze stolu, což vyvolalo otázky, zda ukrajinská vláda zamýšlela podkopat Trumpa za jeho proruské výroky.
Související
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
USA (Spojené státy americké) , lobbing
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 1 hodinou
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 2 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 3 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 3 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 4 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 5 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 6 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 7 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 7 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 8 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 9 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 10 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 11 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
včera
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
včera
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.
Zdroj: Libor Novák