Islámského extremismu se nejvíce obávají muslimové, ukázal nový průzkum. Většina z nich považuje zabití civilisty za neospravedlnitelné

Washington - Nástup vůči islámu velmi kritického Donalda Trumpa k moci vzbudil mezi muslimskou komunitou v Americe velké obavy. Nevěděli, co od nepředvídatelného prezident čekat. Obecně, muslimové v USA cítí, že jejich spoluobčané je nevidí jako součást americké společnosti, ukázal průzkum výzkumné společnosti Pew Research Center. Ještě více jich je ale znepokojeno nárůstem extremismu ve jménu islámu.

Okolo 75% dotázaných muslimů si myslí, že v USA vládne diskriminace proti muslimům (23% si to nemyslí). 68% je znepokojeno Trumpem, 31% si myslí, že není třeba se obávat. 62% muslimů cítí, že nejsou chápáni jako součást většinové společnosti, 29% se cítí být a 9% odpovědělo jinak. Největší spektrum odpovědí se pojilo s otázkou, jakým se stal život muslima v USA během nedávné doby. 50% řeklo, že těžším, pro 44% se nic nezměnilo a 3% si myslí, že lehčím.

Pocity vůči většinové společnosti a vládě

Spousta vyzpovídaných muslimů se nicméně cítí být hrdými Američany (90%) a zároveň i hrdými muslimy (89%). Věří, že tvrdá práce zde obecně přináší úspěch (70%). Jsou vcelku spokojení se směrem jejich života (80%), naopak velkou nespokojenost (64%) vyjadřují se směřováním země - nárůst o 26% od roku 2011, kdy bylo se směřováním země nespokojeno 38% dotázaných muslimů.  Ještě větší nárůst je spojen s otázkou nepřátelskosti prezidenta vůči komunitě. Zatímco za Obamy v roce 2011 jej jako nepřátelského vnímalo pouhých 5% muslimů, Trumpa vnímá jako nepřátelského 74%.

Co se týče nepřátelství amerických občanů jako celku, 48% respondentů uvedlo, že za posledních 12 měsíců zažili alespoň jeden incident diskriminace (55% žen a 42% mužů). Rostoucí podíl muslimských Američanů (49%) ale říká, že jim a jejich náboženské víře v uplynulém roce vyjádřil podporu. 55% si myslí, že Američané jsou obecně přátelští vůči muslimům v USA, ve srovnání s pouhými 14%, kteří tvrdí, že jsou nepřátelští.

Rozdíl v této otázce existuje mezi ženami a muži. Muslimky obecně jsou více: naštvané z Trumpa (54% proti 37% mužů), více jím znepokojeni (76% vs. 60%), více si myslí, že je vůči nim nepřátelský (81% vs. 68%) a že jsou v USA diskriminováni vůči nim (83% vs. 68%) a že život zde začal být více obtížný pro muslimy (57% vs. 43%).  Jsou též méně spokojené s kurzem země (70% vs. 50%) a méně si myslí, že mají mnoho společného s Američany (52% vs. 68%) a že Američané jsou vůči muslimům přátelští (44% vs. 65%).

Otázka islámského extremismu

Z průzkumu vyplynulo zajímavé zjištění, že velká část amerických muslimů pohlíží s obavami na nárůst extremismu ve jménu islámu na světě. 8 z 10 dotázaných muslimů (82%) říká, že jsou buď velmi znepokojeni (66%) nebo poněkud znepokojeni (16%). Podobný podíl znepokojení je u americké veřejnosti (83%), nicméně muslimové celkově jsou více znepokojeni než američtí dospělí ohledně extremismu ve jménu islámu (66% vs. 49%). Sedm z deseti muslimů je znepokojeno extremismem ve jménu islámu v USA a 49% je znepokojeno domácím extremismem.

Zvýšená obava z globálního extremismu je zvláště výrazná u muslimských žen, starších muslimů a muslimských imigrantů. V současné době téměř deset z deseti muslimských žen (89%) tvrdí, že je znepokojuje nárůst extremismu ve jménu islámu na celém světě (75% mužů vyjádřilo podobnou obavu), zatímco v roce 2011 to bylo 73% (u mužů to bylo 71%).

Nejvíce se začali obávat starší muslimové ve věku 55+. Zatímco v roce 2011 se nárůstu islámského extremismu obávalo 60% (nejméně z celé věkové skupiny), nyní se toho obává 88% (obávají se nejvíce z celé věkové skupiny obávají). Po nich největší růst obav se objevil u muslimové nenarozených v USA. Z 66% v roce 2011 se procento obávajících se islámského extremismu zvedlo na 81%. U muslimů narozených v USA zůstal podíl stejný (82% v roce 2011 i v roce 2017). 73% americké veřejnosti bylo znepokojeno v roce 2011, dnes je znepokojena z 83%.

Co se týče vnímání toho, kolik podpory extremismu existuje mezi muslimy ve Spojených státech. Téměř tři čtvrtiny amerických muslimů (73%) tvrdí, že mezi americkými muslimy existuje jen malá nebo žádná podpora extremismu, zatímco asi jedna šestina tvrdí, že existuje buď „značná" (11%) nebo „obrovská" (6%) podpora extremismu uvnitř muslimské komunity v USA.

Americká veřejnost je v této otázce více rozdělena. 54% dospělých z USA tvrdí, že mezi muslimskými Američany existuje jen malá nebo žádná podpora extremismu. Zhruba třetina (35%) tvrdí, že mezi americkými muslimy existuje „značná“ podpora extremismu a 11% si myslí, že tato podpora je „obrovská.“

Na otázku, zda je ospravedlnitelné zabíjení civilistů ku podpoře politických, sociálních nebo náboženských cílů, 84% amerických muslimů tvrdí, že takovéto taktiky mohou být zřídka (8%) nebo nikdy (76%) být ospravedlnitelné., zatímco 12% říká že někdy (7%) nebo často (5%) mohou být ospravedlnitelné.

Ve srovnání s americkou veřejností jako celku, muslimové spíše považují zabíjení civilistů z politických, sociálních nebo náboženských důvodů za nikdy neospravedlnitelné (76% oproti 59%). Přibližně rovné podíly muslimů (5%) a Američanů jako celku (3%) říkají, že to je ospravedlnitelné. Mnozí Američané ale otázku pochopili v širším kontextu než výzkumníci zamýšleli a za ospravedlnitelné zabití považovali např. zabití v sebeobraně či válečné „zabij nebo buď zabit.“

Související

Více souvisejících

Muslimové Terorismus USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa

Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Kometa Brno

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.

včera

Donald Trump

Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela

Americký prezident Donald Trump po posledním pokusu o atentát zaútočil na moderátora jedné z populárních talk show Jimmyho Kimmela. Jeho zaměstnavatele vyzval, aby dotyčného vyhodil. Podle Trumpa se Kimmel dopustil výzvy k násilí vůči prezidentovi. 

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 

včera

Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance

Úvodní duel domácího turnaje Euro Hockey Tour proti Finsku sice české hokejové reprezentaci vyšel, ihned po něm ale začala sčítat ztráty. Navzdory výhře 3:2 má realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem více vrásek na čele, než tomu bylo doposud. Zápas totiž nedohráli hned dva reprezentanti – obránce Filip Hronek a útočník Michael Špaček. Zatímco v případě Špačka to vypadá, že pro něj po tvrdém zákroku na koleno sezóna již skončila, nad Hronkem zatím visí otazník. Čeká se, jak dopadne podrobnější vyšetření včetně magnetické rezonance.

Zdroj: David Holub

Další zprávy