Prezident Spojených států Gerald Ford je i 10 let po své smrti mužem mnoha rekordů. Vetoval desítky zákonů, přežil několik pokusů o atentát, a jako jediný prezident USA nebyl do této funkce zvolen. Přesto dokázal pošramocenou důvěru v úřad postavit na nohy.
Ford se narodil 14. července 1913 v Nebrasce, vystudoval práva. Členem Sněmovny reprezentantů byl za michiganský okrsek od roku 1949. Jako vůdce republikánů ve Sněmovně reprezentantů byl jmenován viceprezidentem v prosinci 1973 po demisi tehdejšího viceprezidenta Spiroa Agnewa.
Když v následujícím roce kvůli aféře Watergate (nezákonný odposlech v ústředí Demokratické strany) odstoupil i prezident Richard Nixon, stal se Ford 9. srpna 1974 prezidentem; tuto funkci zastával do konce volebního období v lednu 1977. Rok předtím neúspěšně kandidoval na prezidenta - porazil ho demokrat Jimmy Carter.
Gerald Ford během svého krátkého působení v prezidentské funkci vetoval rekordních 39 návrhů zákonů, v srpnu 1975 unikl dvěma pokusům o atentát a v roce 1976 vydal jako první americký prezident nařízení, podle něhož se vláda USA nesmí podílet na pokusech o převrat v zahraničí a na vraždách cizích státníků.
V pořadí 38. a jediný nezvolený prezident Spojených států, republikán Gerald Ford, zemřel před 25. prosince 2006. Vláda Forda trvala v letech 1974-1977 pouhých 895 dní a neoplývala výjimečnými státnickými činy. Nástupce Richarda Nixona však dokázal obnovit důvěru Američanů v Bílý dům, silně pošramocenou po aféře Watergate.
Aféra Watergate je skandál, který vypukl ve Spojených státech 17. června 1972, tedy poté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. V půl třetí ráno přistihli policisté v kancelářích Demokratické strany pět mužů. Chtěli zde fotografovat dokumenty a opravit odposlouchávací zařízení, které v kanceláři tajně umístili už v květnu. Hned na místě vyšlo najevo, že jeden ze zadržených - bývalý agent CIA Jim McCord - je členem štábu za znovuzvolení prezidenta Nixona.
Na podzim 1972 Nixon obhájil prezidentský mandát a až do 30. ledna 1973, kdy soud uznal všech pět obžalovaných vinnými, veškerá podezření odmítal. Události však poté nabraly rychlý spád a vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity za Nixonova úřadování - sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Potom výbor Sněmovny reprezentantů zahájil první kroky v procesu odvolání prezidenta (impeachmentu) kvůli porušení ústavy, 8. srpna 1974 Nixon raději sám rezignoval.
O události začali psát reportéři deníku The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward, napsali celkem 300 článků týkajících se aféry. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky.
Související
Írán může přestat existovat, varoval Trump po dalším porušení příměří
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
USA (Spojené státy americké) , Gerald Ford , Prezident USA
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna
před 1 hodinou
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
před 2 hodinami
V Česku je historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany
před 2 hodinami
Smog se rozšířil do dalších oblastí v Česku. Může za to přízemní ozon
před 3 hodinami
Tropy zpomalily pražské tramvaje. Místy jedou jen desítkou
před 4 hodinami
Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka
před 4 hodinami
ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně
před 5 hodinami
Tropické počasí ukončí bouřky. První udeří už dnes, varoval ČHMÚ
před 6 hodinami
V Kongu se již potvrdilo přes 1200 případů eboly. Přibývá ale i uzdravených
před 7 hodinami
Írán může přestat existovat, varoval Trump po dalším porušení příměří
před 8 hodinami
Přelomový krok britského krále. Karel III. jako první odhalil daňové přiznání
před 9 hodinami
Noční teplotní rekord nepadl. Příští noc bude zřejmě ještě teplejší
včera
Operní pěvkyně Pecková přijala výzvu. Chce být senátorkou
včera
Dálniční známky se prodávají na nové doméně, upozornilo ministerstvo
včera
Zásilkovna od července zavádí novinku. Jde o podávání zásilek
včera
Obchody během svátků v červenci. Další řetězec odhalil, zda bude fungovat
včera
Česko hlásí nový absolutní teplotní rekord
včera
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
včera
Školní podzimní prázdniny se mohou změnit. TOP 09 navrhuje fixních pět dnů
včera
Česko zná termín příštích voleb. Prezident Pavel ho stanovil na říjen
I letošní rok je v Česku rokem volebním. V pátek to občanům připomněl prezident Petr Pavel, když vyhlásil termín podzimních senátních a komunálních voleb. Lidé půjdou odevzdat hlas před nebo během druhého říjnového víkendu.
Zdroj: Jan Hrabě