Prezident Spojených států Gerald Ford je i 10 let po své smrti mužem mnoha rekordů. Vetoval desítky zákonů, přežil několik pokusů o atentát, a jako jediný prezident USA nebyl do této funkce zvolen. Přesto dokázal pošramocenou důvěru v úřad postavit na nohy.
Ford se narodil 14. července 1913 v Nebrasce, vystudoval práva. Členem Sněmovny reprezentantů byl za michiganský okrsek od roku 1949. Jako vůdce republikánů ve Sněmovně reprezentantů byl jmenován viceprezidentem v prosinci 1973 po demisi tehdejšího viceprezidenta Spiroa Agnewa.
Když v následujícím roce kvůli aféře Watergate (nezákonný odposlech v ústředí Demokratické strany) odstoupil i prezident Richard Nixon, stal se Ford 9. srpna 1974 prezidentem; tuto funkci zastával do konce volebního období v lednu 1977. Rok předtím neúspěšně kandidoval na prezidenta - porazil ho demokrat Jimmy Carter.
Gerald Ford během svého krátkého působení v prezidentské funkci vetoval rekordních 39 návrhů zákonů, v srpnu 1975 unikl dvěma pokusům o atentát a v roce 1976 vydal jako první americký prezident nařízení, podle něhož se vláda USA nesmí podílet na pokusech o převrat v zahraničí a na vraždách cizích státníků.
V pořadí 38. a jediný nezvolený prezident Spojených států, republikán Gerald Ford, zemřel před 25. prosince 2006. Vláda Forda trvala v letech 1974-1977 pouhých 895 dní a neoplývala výjimečnými státnickými činy. Nástupce Richarda Nixona však dokázal obnovit důvěru Američanů v Bílý dům, silně pošramocenou po aféře Watergate.
Aféra Watergate je skandál, který vypukl ve Spojených státech 17. června 1972, tedy poté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. V půl třetí ráno přistihli policisté v kancelářích Demokratické strany pět mužů. Chtěli zde fotografovat dokumenty a opravit odposlouchávací zařízení, které v kanceláři tajně umístili už v květnu. Hned na místě vyšlo najevo, že jeden ze zadržených - bývalý agent CIA Jim McCord - je členem štábu za znovuzvolení prezidenta Nixona.
Na podzim 1972 Nixon obhájil prezidentský mandát a až do 30. ledna 1973, kdy soud uznal všech pět obžalovaných vinnými, veškerá podezření odmítal. Události však poté nabraly rychlý spád a vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity za Nixonova úřadování - sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Potom výbor Sněmovny reprezentantů zahájil první kroky v procesu odvolání prezidenta (impeachmentu) kvůli porušení ústavy, 8. srpna 1974 Nixon raději sám rezignoval.
O události začali psát reportéři deníku The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward, napsali celkem 300 článků týkajících se aféry. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky.
Související
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
Válka s Íránem stojí USA astronomické částky
USA (Spojené státy americké) , Gerald Ford , Prezident USA
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
před 1 hodinou
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
před 2 hodinami
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
před 3 hodinami
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
před 4 hodinami
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
před 5 hodinami
Válka s Íránem stojí USA astronomické částky
před 5 hodinami
Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě
před 6 hodinami
Nepochopitelný útok, který ničí trhy. Babiš reaguje na izraelské údery
před 6 hodinami
Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení
před 7 hodinami
Koubek zveřejnil svoji první nominaci. Na baráž s Irskem se Šulcem, Daridou i Klimentem
před 7 hodinami
Bude to nejlepší. Babiš vysvětlil, proč nechce Pavla na summitu NATO
před 8 hodinami
Trump svalil vinu na Izrael. Američané prý o útoku na ropné pole nevěděli
před 9 hodinami
Počasí v příštím týdnu ovlivní změna. Nastane po pondělku
včera
Sbormistr narazil u soudu. Předběžné opatření komplikuje televizní vysílání
včera
Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL
včera
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
včera
Rozhodnuto. Trenér Rulík po sezóně skončí u národního týmu a bude trénovat Kladno
včera
Pravda o útocích na ropná pole. Američané se distancují, ozvali se také Izraelci
včera
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
včera
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
Světové trhy s energiemi zažívají dramatický otřes. Ceny ropy ve středu prudce vzrostly a překonaly hranici 108 dolarů za barel. Hlavním impulsem pro tento skok byly zprávy o prvních přímých útocích na íránská těžební a zpracovatelská zařízení, včetně největšího naleziště zemního plynu na světě. Podle dostupných informací stojí za těmito údery koordinovaná operace Spojených států a Izraele.
Zdroj: Libor Novák