Prezident Spojených států Gerald Ford je i 10 let po své smrti mužem mnoha rekordů. Vetoval desítky zákonů, přežil několik pokusů o atentát, a jako jediný prezident USA nebyl do této funkce zvolen. Přesto dokázal pošramocenou důvěru v úřad postavit na nohy.
Ford se narodil 14. července 1913 v Nebrasce, vystudoval práva. Členem Sněmovny reprezentantů byl za michiganský okrsek od roku 1949. Jako vůdce republikánů ve Sněmovně reprezentantů byl jmenován viceprezidentem v prosinci 1973 po demisi tehdejšího viceprezidenta Spiroa Agnewa.
Když v následujícím roce kvůli aféře Watergate (nezákonný odposlech v ústředí Demokratické strany) odstoupil i prezident Richard Nixon, stal se Ford 9. srpna 1974 prezidentem; tuto funkci zastával do konce volebního období v lednu 1977. Rok předtím neúspěšně kandidoval na prezidenta - porazil ho demokrat Jimmy Carter.
Gerald Ford během svého krátkého působení v prezidentské funkci vetoval rekordních 39 návrhů zákonů, v srpnu 1975 unikl dvěma pokusům o atentát a v roce 1976 vydal jako první americký prezident nařízení, podle něhož se vláda USA nesmí podílet na pokusech o převrat v zahraničí a na vraždách cizích státníků.
V pořadí 38. a jediný nezvolený prezident Spojených států, republikán Gerald Ford, zemřel před 25. prosince 2006. Vláda Forda trvala v letech 1974-1977 pouhých 895 dní a neoplývala výjimečnými státnickými činy. Nástupce Richarda Nixona však dokázal obnovit důvěru Američanů v Bílý dům, silně pošramocenou po aféře Watergate.
Aféra Watergate je skandál, který vypukl ve Spojených státech 17. června 1972, tedy poté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. V půl třetí ráno přistihli policisté v kancelářích Demokratické strany pět mužů. Chtěli zde fotografovat dokumenty a opravit odposlouchávací zařízení, které v kanceláři tajně umístili už v květnu. Hned na místě vyšlo najevo, že jeden ze zadržených - bývalý agent CIA Jim McCord - je členem štábu za znovuzvolení prezidenta Nixona.
Na podzim 1972 Nixon obhájil prezidentský mandát a až do 30. ledna 1973, kdy soud uznal všech pět obžalovaných vinnými, veškerá podezření odmítal. Události však poté nabraly rychlý spád a vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity za Nixonova úřadování - sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Potom výbor Sněmovny reprezentantů zahájil první kroky v procesu odvolání prezidenta (impeachmentu) kvůli porušení ústavy, 8. srpna 1974 Nixon raději sám rezignoval.
O události začali psát reportéři deníku The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward, napsali celkem 300 článků týkajících se aféry. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky.
Související
Slábnoucí evropští lídři jsou vodou na mlýn v Moskvě. Může ale být ještě hůř
Tajnou službou otřásají atentáty na Trumpa. Zřejmě selhala i podruhé
USA (Spojené státy americké) , Gerald Ford , Prezident USA
Aktuálně se děje
včera
Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami
včera
Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel
včera
Rusko už překročilo všechny červené linie. Jde o všechno, nemá smysl se bát eskalace, tvrdí estonský prezident
včera
Zastavili jsme ruský pokus o osvobození Kurské oblasti, tvrdí Kyjev
včera
Písečná na Jesenicku je zdevastovaná. Podle starosty se škody mohou vyšplhat na stovky milionů
včera
Stáhněte se z Palestiny, vyzvala OSN Izrael. Jsme teprve na začátku nové fáze války, tvrdí Jeruzalém
včera
Tálibán si zahrává se zdravím dětí. Bez důvodu zastavil očkování
včera
Hizballáh je po útoku na pagery ponížený. Je to jako meč zabodnutý hluboko do těla, řekl expert
včera
Talentovaný klavírista kritizoval před pěti sledujícími Rusko. Je po smrti
včera
Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka
včera
Meta zakázala ruským médiím přístup na své sociální sítě. Kreml promptně zareagoval
včera
Hizballáhu pomůže s vyšetřováním Moskva. Rusové koordinovaný útok odsoudili
včera
Lékaři bez hranic v Rusku definitivně skončili. Důvod neznají
včera
Má být ekologická kriminalita trestná? Studie odhalila názor valné většiny lidí
včera
Superbakterie mohou do roku 2050 zabít až 40 milionů lidí, spočítali vědci
včera
Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy
včera
Rusko se opět snaží ovlivnit americké volby, varuje Microsoft. Čína a Írán mu sekundují
včera
Ukrajina pozvala OSN a Červený kříž do obsazené ruské oblasti. Kreml zuří
včera
Jak pomoct zasaženým oblastem? Kromě materiálu a financí pomůžou i šikovné ruce nebo sdílení
včera
Putin nařídil armádě, aby byla druhou největší na světě
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.
Zdroj: Libor Novák