Prezident Spojených států Gerald Ford je i 10 let po své smrti mužem mnoha rekordů. Vetoval desítky zákonů, přežil několik pokusů o atentát, a jako jediný prezident USA nebyl do této funkce zvolen. Přesto dokázal pošramocenou důvěru v úřad postavit na nohy.
Ford se narodil 14. července 1913 v Nebrasce, vystudoval práva. Členem Sněmovny reprezentantů byl za michiganský okrsek od roku 1949. Jako vůdce republikánů ve Sněmovně reprezentantů byl jmenován viceprezidentem v prosinci 1973 po demisi tehdejšího viceprezidenta Spiroa Agnewa.
Když v následujícím roce kvůli aféře Watergate (nezákonný odposlech v ústředí Demokratické strany) odstoupil i prezident Richard Nixon, stal se Ford 9. srpna 1974 prezidentem; tuto funkci zastával do konce volebního období v lednu 1977. Rok předtím neúspěšně kandidoval na prezidenta - porazil ho demokrat Jimmy Carter.
Gerald Ford během svého krátkého působení v prezidentské funkci vetoval rekordních 39 návrhů zákonů, v srpnu 1975 unikl dvěma pokusům o atentát a v roce 1976 vydal jako první americký prezident nařízení, podle něhož se vláda USA nesmí podílet na pokusech o převrat v zahraničí a na vraždách cizích státníků.
V pořadí 38. a jediný nezvolený prezident Spojených států, republikán Gerald Ford, zemřel před 25. prosince 2006. Vláda Forda trvala v letech 1974-1977 pouhých 895 dní a neoplývala výjimečnými státnickými činy. Nástupce Richarda Nixona však dokázal obnovit důvěru Američanů v Bílý dům, silně pošramocenou po aféře Watergate.
Aféra Watergate je skandál, který vypukl ve Spojených státech 17. června 1972, tedy poté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. V půl třetí ráno přistihli policisté v kancelářích Demokratické strany pět mužů. Chtěli zde fotografovat dokumenty a opravit odposlouchávací zařízení, které v kanceláři tajně umístili už v květnu. Hned na místě vyšlo najevo, že jeden ze zadržených - bývalý agent CIA Jim McCord - je členem štábu za znovuzvolení prezidenta Nixona.
Na podzim 1972 Nixon obhájil prezidentský mandát a až do 30. ledna 1973, kdy soud uznal všech pět obžalovaných vinnými, veškerá podezření odmítal. Události však poté nabraly rychlý spád a vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity za Nixonova úřadování - sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Potom výbor Sněmovny reprezentantů zahájil první kroky v procesu odvolání prezidenta (impeachmentu) kvůli porušení ústavy, 8. srpna 1974 Nixon raději sám rezignoval.
O události začali psát reportéři deníku The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward, napsali celkem 300 článků týkajících se aféry. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky.
Související
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
před 1 hodinou
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
před 1 hodinou
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
před 2 hodinami
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
před 3 hodinami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 4 hodinami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 5 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
včera
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
včera
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
včera
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
včera
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
včera
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.
Zdroj: Libor Novák