Prezident Spojených států Gerald Ford je i 10 let po své smrti mužem mnoha rekordů. Vetoval desítky zákonů, přežil několik pokusů o atentát, a jako jediný prezident USA nebyl do této funkce zvolen. Přesto dokázal pošramocenou důvěru v úřad postavit na nohy.
Ford se narodil 14. července 1913 v Nebrasce, vystudoval práva. Členem Sněmovny reprezentantů byl za michiganský okrsek od roku 1949. Jako vůdce republikánů ve Sněmovně reprezentantů byl jmenován viceprezidentem v prosinci 1973 po demisi tehdejšího viceprezidenta Spiroa Agnewa.
Když v následujícím roce kvůli aféře Watergate (nezákonný odposlech v ústředí Demokratické strany) odstoupil i prezident Richard Nixon, stal se Ford 9. srpna 1974 prezidentem; tuto funkci zastával do konce volebního období v lednu 1977. Rok předtím neúspěšně kandidoval na prezidenta - porazil ho demokrat Jimmy Carter.
Gerald Ford během svého krátkého působení v prezidentské funkci vetoval rekordních 39 návrhů zákonů, v srpnu 1975 unikl dvěma pokusům o atentát a v roce 1976 vydal jako první americký prezident nařízení, podle něhož se vláda USA nesmí podílet na pokusech o převrat v zahraničí a na vraždách cizích státníků.
V pořadí 38. a jediný nezvolený prezident Spojených států, republikán Gerald Ford, zemřel před 25. prosince 2006. Vláda Forda trvala v letech 1974-1977 pouhých 895 dní a neoplývala výjimečnými státnickými činy. Nástupce Richarda Nixona však dokázal obnovit důvěru Američanů v Bílý dům, silně pošramocenou po aféře Watergate.
Aféra Watergate je skandál, který vypukl ve Spojených státech 17. června 1972, tedy poté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. V půl třetí ráno přistihli policisté v kancelářích Demokratické strany pět mužů. Chtěli zde fotografovat dokumenty a opravit odposlouchávací zařízení, které v kanceláři tajně umístili už v květnu. Hned na místě vyšlo najevo, že jeden ze zadržených - bývalý agent CIA Jim McCord - je členem štábu za znovuzvolení prezidenta Nixona.
Na podzim 1972 Nixon obhájil prezidentský mandát a až do 30. ledna 1973, kdy soud uznal všech pět obžalovaných vinnými, veškerá podezření odmítal. Události však poté nabraly rychlý spád a vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity za Nixonova úřadování - sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Potom výbor Sněmovny reprezentantů zahájil první kroky v procesu odvolání prezidenta (impeachmentu) kvůli porušení ústavy, 8. srpna 1974 Nixon raději sám rezignoval.
O události začali psát reportéři deníku The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward, napsali celkem 300 článků týkajících se aféry. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky.
Související
Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti
Trump si chystá půdu pro zpochybnění výsledků listopadových voleb
USA (Spojené státy americké) , Gerald Ford , Prezident USA
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni
včera
Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA
včera
Trump chce prodat Turecku letouny F-35. Zničíte rovnováhu sil na Blízkém východě, varuje Netanjahu
včera
Konvoje OSN nepřetržitě pendlující tam i zpět. Co jedí statisíce lidí žijících na ukrajinské frontové linii?
včera
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
včera
Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj
včera
Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti
včera
Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou
včera
Vážná nehoda na Znojemsku: Po čelní srážce autobusů jsou desítky zraněných
včera
EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit
včera
Trump si chystá půdu pro zpochybnění výsledků listopadových voleb
včera
Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán
17. července 2026 21:54
Nástupce Václava Moravce není znám. Nový pořad ČT začne na konci srpna
17. července 2026 20:55
Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona
17. července 2026 20:06
Pellegrini zavařil Babišovi. Vysvětlil, čemu se opravdu divili zahraniční lídři
17. července 2026 19:20
Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou
17. července 2026 18:32
Řidičům zdraží pohonné hmoty. Vládní strop definitivně končí
17. července 2026 17:37
Policie objasnila, jak to při Turkově nehodě bylo se značením
17. července 2026 16:49
CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI
17. července 2026 15:58
Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít
Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.
Zdroj: Libor Novák