Tajemství Geralda Forda: Jak dostat do role nejmocnějšího muže světa člověka, kterého nikdo nezvolil?

Prezident Spojených států Gerald Ford je i 10 let po své smrti mužem mnoha rekordů. Vetoval desítky zákonů, přežil několik pokusů o atentát, a jako jediný prezident USA nebyl do této funkce zvolen. Přesto dokázal pošramocenou důvěru v úřad postavit na nohy.

Ford se narodil 14. července 1913 v Nebrasce, vystudoval práva. Členem Sněmovny reprezentantů byl za michiganský okrsek od roku 1949. Jako vůdce republikánů ve Sněmovně reprezentantů byl jmenován viceprezidentem v prosinci 1973 po demisi tehdejšího viceprezidenta Spiroa Agnewa.

Když v následujícím roce kvůli aféře Watergate (nezákonný odposlech v ústředí Demokratické strany) odstoupil i prezident Richard Nixon, stal se Ford 9. srpna 1974 prezidentem; tuto funkci zastával do konce volebního období v lednu 1977. Rok předtím neúspěšně kandidoval na prezidenta - porazil ho demokrat Jimmy Carter.

Gerald Ford během svého krátkého působení v prezidentské funkci vetoval rekordních 39 návrhů zákonů, v srpnu 1975 unikl dvěma pokusům o atentát a v roce 1976 vydal jako první americký prezident nařízení, podle něhož se vláda USA nesmí podílet na pokusech o převrat v zahraničí a na vraždách cizích státníků.

V pořadí 38. a jediný nezvolený prezident Spojených států, republikán Gerald Ford, zemřel před 25. prosince 2006. Vláda Forda trvala v letech 1974-1977 pouhých 895 dní a neoplývala výjimečnými státnickými činy. Nástupce Richarda Nixona však dokázal obnovit důvěru Američanů v Bílý dům, silně pošramocenou po aféře Watergate.

Aféra Watergate je skandál, který vypukl ve Spojených státech 17. června 1972, tedy poté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. V půl třetí ráno přistihli policisté v kancelářích Demokratické strany pět mužů. Chtěli zde fotografovat dokumenty a opravit odposlouchávací zařízení, které v kanceláři tajně umístili už v květnu. Hned na místě vyšlo najevo, že jeden ze zadržených - bývalý agent CIA Jim McCord - je členem štábu za znovuzvolení prezidenta Nixona.

Na podzim 1972 Nixon obhájil prezidentský mandát a až do 30. ledna 1973, kdy soud uznal všech pět obžalovaných vinnými, veškerá podezření odmítal. Události však poté nabraly rychlý spád a vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity za Nixonova úřadování - sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Potom výbor Sněmovny reprezentantů zahájil první kroky v procesu odvolání prezidenta (impeachmentu) kvůli porušení ústavy, 8. srpna 1974 Nixon raději sám rezignoval.

O události začali psát reportéři deníku The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward, napsali celkem 300 článků týkajících se aféry. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Gerald Ford Prezident USA

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami

Ministerstvo vnitra aktivně spolupracuje se starosty a hledá řešení neobvyklých podmínek v zaplavených oblastech. Poskytuje jim konkrétní podporu, aby zajistili nadcházející volby. Ministr vnitra Vít Rakušan ve Sněmovně zdůraznil, že stát pomůže s tím, co obce nebudou schopny zvládnout samy. 

včera

Petr Pavel

Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel

Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi bude podle prezidenta Petra Pavla trvat měsíce až roky, a vláda by měla výrazně podpořit starosty, nejen finančně, ale i v souvislosti s blížícími se volbami, které proběhnou o nadcházejícím víkendu. Prezident to uvedl po návštěvě severní Moravy a Slezska, kde si prohlédl škody způsobené povodněmi v Bohumíně, Opavě, Krnově, Mikulovicích a Jeseníku. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

důchody

Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka

Vláda dnes na základě příslušných statistických údajů schválila řádnou valorizaci důchodů pro příští rok. Od ledna 2025 se tedy zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale i invalidní a pozůstalostní. Průměrný starobní důchod se zvýší o 358 Kč a dosáhne tak hodnoty 21 080 Kč. Současně platí, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy

Izrael rozšířil své válečné cíle v Pásmu Gazy o zajištění návratu obyvatel do obcí na severu Izraele, které byly evakuovány kvůli útokům libanonského radikálního hnutí Hizballáh. O tomto kroku informovala kancelář izraelského premiéra, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

včera

Putin nařídil armádě, aby byla druhou největší na světě

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy