KOMENTÁŘ | Ignorovat Rusko by se Americe nemuselo vyplatit

NÁZOR – Současné vztahy Spojených států a Ruska jsou nejen nestabilní, ale také nebezpečné. O tom, jak by se nemuselo vyplatit Rusko ignorovat, se rozhodl napsat Dimitri Simes pro server National Interest.

Zlepšit nebezpečně nestabilní ruskoamerické vztahy bude náročné, ovšem je to důležité pro americkou bezpečnost. Současná vzájemná hostilita naznačuje možnost výbušné konfrontace, která by mohla zničit americkou a ruskou civilizaci tak, jak je známe.

Rusko navíc může poškodit americké zájmy a hodnoty, aniž by se nějak ohrozilo. V závislosti na tom by Spojené státy měly usilovat o normalizaci svých vztahů s Ruskem. Washington by měl postupovat bez iluzí a z pozice síly.

V dnešní době jsou Amerika a Rusko protivníci s odlišnými přístupy ke klíčovým mezinárodním problematikám, mají odlišné vládní systémy a také odlišné hodnoty. Oba státy mají své problémy, ovšem přistupují k nim jinak.

V Americe se překážky podle Simese zdají být větší. Kongres, mainstreamová média a velká část veřejnosti Rusko vnímají jako nepřítele podobného kalibru, jako byl Saddam Hussein. Na rozdíl od Číny Rusko s Amerikou obchoduje jen omezeně, mnoho Američanů tedy nevidí pozitiva spolupráce s Ruskem.

Prezident Putin má větší volnost ve vývoji zahraniční politiky svého státu. Součástí jsou i nové možnosti spojení s Washingtonem. V období finanční nejistoty před prezidentskými volbami 2018 by Putin nechtěl vypadat jako podléhající jiným vlivům.

Zároveň Washington a Moskva neustále počítají, jak jejich vztahy ovlivňují jejich blízké partnery. Rusko nemůže ignorovat to, jak by Čína a Írán reagovaly na to, kdyby měly pocit, že se Rusko podvoluje Americe v otázce KLDR, Sýrie a podobně.

Nechat vztahy Ruska a Ameriky postupovat směrem dolů by bylo velmi nebezpečné. Nejdramatičtějším – a také nejméně pravděpodobným – nebezpečím je přímá vojenská konfrontace. Ta by vedla k nekontrolované eskalaci a katastrofě globálních rozměrů. Mnozí tento risk odmítají s tím, že ani jeden stát nechce de facto spáchat sebevraždu.

Podobné myšlení však stálo za startem první světové války. Pravdou je, že nikdo neví, co by se stalo, kdyby americká a ruská armádní letadla začala střílet po sobě navzájem nebo kdyby americké střely zasáhly ruskou základnu v Sýrii.

Pokud opomeneme možnost jaderné apokalypsy, odmítání vztahů s Moskvou by mohlo ruské vůdce popíchnout k tomu, že nemají co ztratit a musí konfrontovat to, co by vnímali jako nepřátelskou Ameriku. Zásahy do prezidentských voleb by pobledly ve srovnání s vážnými útoky na infrastrukturu, finanční systémy a další základy americké společnosti – všechny jsou přitom tak zranitelné vůči kybernetickým útokům.

Je rozdíl mezi neochotou pomoci Americe předejít proliferaci KLDR a aktivně pracovat na výpomoci Pchjongjangu a dalším nepřátelům Ameriky. Moskva by mohla ozbrojit a podporovat Hizballáh, Hamás či Talibán. Pokud by se ruští vůdci cítili zahnáni do kouta, mohli by i uvažovat o alianci s ISIS.

Rusko by mohlo více zapracovat na svém spojenectví s Čínou. Rusko a Čína se vzájemně podezřívají a Čína je z nich silnější. Ačkoliv oba státy chtějí navázat normální vztahy se Spojenými státy a chtějí předejít vážným konfliktům, ztrácí v Washingtonem trpělivost. Dohánějí ho ekonomicky a vojensky a také pracují na svých zahraničních politikách.

Moskva a Peking se bojí obklíčení vedeného Amerikou a také amerických obranných systémů, které by ohrožovaly možnost Moskvy a Pekingu bránit se. V podstatě – čím horší ruskoamerické vztahy, tím více může Čína počítat s ruskou podporou v jakémkoliv konfliktu se Spojenými státy. Dodávat Číně odvahu přitom určitě není v americkém zájmu.

Aby se tomuto vyhnula, vláda Spojených států by se měla pokoušet normalizovat vztahy s Moskvou. Nikdo si podle Simese nenalhává, že mezi Ruskem a Amerikou budou přátelské vztahy. Ale je prý třeba dosáhnout stavu, kdy nehrozí nezáměrné vojenské spory.

Tento postup by vyžadoval jasné vysvětlení zájmů Spojených států Kongresu a také veřejnosti, aby tomu porozuměla. Chtělo by to také udržovanou pozornost od prezidenta Spojených států. Dobré vztahy mezi prezidenty jsou důležité, ale měly by být nástrojem, ne základem.

Překážky ve hledání nového přístupu k ruské otázce jsou početné, takže se může zdát, že pokoušení se o navázání vztahů je plýtváním časem, energií a politickým kapitálem prezidenta Trumpa. A pokud se to nepovede, mohlo by to vést k jadernému konfliktu.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  USA (Spojené státy americké) ,  Rusko ,  Vladimír Putin ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Alois Hadamczik

Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik

Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF. 

Aktualizováno před 34 minutami

před 1 hodinou

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů

Ačkoliv zabere voličům hlasování v letošních amerických volbách jeden celý den, na výsledky můžeme čekat i několik týdnů. Jen kvůli rozlehlému území Spojených států a šesti časovým pásmům se volební místnosti uzavřou postupně v několika vlnách. Sčítání začne prakticky okamžitě, pohled do historie ale ukazuje, že výsledky nebudou známy tak rychle, jak jsme zvyklí z Evropy.

před 1 hodinou

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech

Klíčové volby ve Spojených státech, v nichž voliči rozhodují o celkovém složení Kongresu pro zbývající dva roky druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, jsou v plném proudu. K volebním urnám celý den míří miliony oprávněných voličů, pro které mají tyto volby zásadní význam, neboť určí politické směřování země a fungování federální vlády.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým

Evropskou leteckou dopravu v úterý zasáhla neobvyklá vlna bezpečnostních poplachů, když hrozby bombovým útokem cílily na nejméně čtyři lety směřující do různých evropských destinací. Bezpečnostní složky v Polsku, ve Španělsku a v Bulharsku musely řešit mimořádné situace a prověřovat letadla po jejich nouzových přistáních, aby zajistily bezpečnost všech cestujících a posádek, píše The Guardian.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet

V úterý ráno se v celé řadě amerických států otevřely volební místnosti, čímž oficiálně začaly klíčové volby v polovině mandátu. Miliony voličů v těchto hodinách rozhodují o tom, která politická strana získá kontrolu nad oběma komorami Kongresu pro zbývající dva roky prezidentského úřadu Donalda Trumpa.

před 6 hodinami

Česká televize

Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady

V noci na úterý začala v České televizi a v Českém rozhlase bezprecedentní jednodenní stávka. Zaměstnanci obou veřejnoprávních médií se takto rozhodli vyjádřit své hluboké obavy z možného omezení nezávislosti médií veřejné služby. Celý protestní krok úzce souvisí se zamýšlenou změnou financování, kterou aktivně prosazuje současná vládní koalice. Obě media přitom podobu protestu i samotné konání akce dopředu veřejně avizovala.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají

Ceny ropy v pondělí zaznamenaly prudký propad a klesly na nejnižší úroveň za více než dva týdny, což na globálních trzích vyvolalo novou vlnu naděje na možný diplomatický průlom a ukončení probíhající války mezi Spojenými státy a Íránem. Mezinárodní referenční ropa Brent oslabila o více než šest a půl procenta a propadla se na hodnotu 105,55 dolaru za barel, což představuje nejnižší cenový stav od 16. října.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI

Německá vláda podle webu Politico představila ambiciózní strategický plán, jehož cílem je proměnit zemi do roku 2030 v suverénní velmoc v oblasti umělé inteligence a dohnat tak technologický náskok Spojených států a Číny. Návrh připravený vládní pracovní skupinou pro umělou inteligenci, který byl připraven k představení na summitu v Berlíně a předložení Národní radě bezpečnosti, stanovuje klíčový směr pro příštích dvanáct až osmnáct měsíců.

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho političtí spojenci čelí vážné situaci poté, co po říjnových volbách ztratili většinu v parlamentu, a nyní přicházejí s obviněními, že celé hlasování bylo ukradeno. Volební výsledky ukázaly, že Netanjahuova koalice klesla na třiapadesát křesel a nemá jasnou cestu k získání většiny, zatímco opoziční blok v čele s Gadim Eisenkotem může s podporou devatenácti mandátů od arabských stran spoléhat na pohodlnou většinu šedesáti sedmi křesel ve stodvacetičlenném parlamentu.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Česká televize, ilustrační foto

Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání

Zaměstnanci České televize vstoupí v úterý o půlnoci do čtyřiadvacetihodinové stávky, která výrazně omezí televizní program, zpravodajství i digitální služby instituce. Celodenní protest vyhlásila iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborových organizací v reakci na sporný vládní návrh zákona, který má zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu s výrazně nižšími finančními prostředky.

včera

Kyjev

Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem

Oficiální mobilní aplikace pro varování před leteckými útoky na Ukrajině i v Ruské federaci se o uplynulém víkendu staly terčem rozsáhlých kybernetických útoků. Neznámí hackeři v neděli pozdě večer prolomili zabezpečení systémů a rozeslali statisícům uživatelů v obou zemích falešné poplachy varující před bezprostředním jaderným či chemickým útokem. Incidenty vyvolaly dočasné obavy mezi civilisty v době, kdy na frontových liniích vypršela platnost lokálního příměří.

včera

Následek ukrajinského útoku v Rusku

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany Spojených států a blížícím se americkým kongresovým volbám obnovila útoky na ruské ropné rafinérie. Podle informací ruských státních médií a diplomatických zdrojů webu The Guardian zasáhly ukrajinské dálkové drony v noci na neděli rafinérii v Nižném Novgorodu a předtím také velké zařízení v Samarské oblasti vlastněné státním energetickým gigantem Rosněfť.

včera

včera

Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů

Americký prezident Donald Trump uskutečnil v posledním víkendu před klíčovými doplňkovými volbami do Kongresu intenzivní předvolební kampaň, jejímž cílem je udržet republikánskou většinu v obou komorách amerického parlamentu. Hlava státu uspořádala sérii předvolebních shromáždění ve státech jako Florida, Iowa a Kansas, což vzhledem k dřívějším výsledkům v těchto oblastech poukazuje na defenzivní postoj Republikánské strany těsně před úterním hlasováním.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy