KOMENTÁŘ | Ignorovat Rusko by se Americe nemuselo vyplatit

NÁZOR – Současné vztahy Spojených států a Ruska jsou nejen nestabilní, ale také nebezpečné. O tom, jak by se nemuselo vyplatit Rusko ignorovat, se rozhodl napsat Dimitri Simes pro server National Interest.

Zlepšit nebezpečně nestabilní ruskoamerické vztahy bude náročné, ovšem je to důležité pro americkou bezpečnost. Současná vzájemná hostilita naznačuje možnost výbušné konfrontace, která by mohla zničit americkou a ruskou civilizaci tak, jak je známe.

Rusko navíc může poškodit americké zájmy a hodnoty, aniž by se nějak ohrozilo. V závislosti na tom by Spojené státy měly usilovat o normalizaci svých vztahů s Ruskem. Washington by měl postupovat bez iluzí a z pozice síly.

V dnešní době jsou Amerika a Rusko protivníci s odlišnými přístupy ke klíčovým mezinárodním problematikám, mají odlišné vládní systémy a také odlišné hodnoty. Oba státy mají své problémy, ovšem přistupují k nim jinak.

V Americe se překážky podle Simese zdají být větší. Kongres, mainstreamová média a velká část veřejnosti Rusko vnímají jako nepřítele podobného kalibru, jako byl Saddam Hussein. Na rozdíl od Číny Rusko s Amerikou obchoduje jen omezeně, mnoho Američanů tedy nevidí pozitiva spolupráce s Ruskem.

Prezident Putin má větší volnost ve vývoji zahraniční politiky svého státu. Součástí jsou i nové možnosti spojení s Washingtonem. V období finanční nejistoty před prezidentskými volbami 2018 by Putin nechtěl vypadat jako podléhající jiným vlivům.

Zároveň Washington a Moskva neustále počítají, jak jejich vztahy ovlivňují jejich blízké partnery. Rusko nemůže ignorovat to, jak by Čína a Írán reagovaly na to, kdyby měly pocit, že se Rusko podvoluje Americe v otázce KLDR, Sýrie a podobně.

Nechat vztahy Ruska a Ameriky postupovat směrem dolů by bylo velmi nebezpečné. Nejdramatičtějším – a také nejméně pravděpodobným – nebezpečím je přímá vojenská konfrontace. Ta by vedla k nekontrolované eskalaci a katastrofě globálních rozměrů. Mnozí tento risk odmítají s tím, že ani jeden stát nechce de facto spáchat sebevraždu.

Podobné myšlení však stálo za startem první světové války. Pravdou je, že nikdo neví, co by se stalo, kdyby americká a ruská armádní letadla začala střílet po sobě navzájem nebo kdyby americké střely zasáhly ruskou základnu v Sýrii.

Pokud opomeneme možnost jaderné apokalypsy, odmítání vztahů s Moskvou by mohlo ruské vůdce popíchnout k tomu, že nemají co ztratit a musí konfrontovat to, co by vnímali jako nepřátelskou Ameriku. Zásahy do prezidentských voleb by pobledly ve srovnání s vážnými útoky na infrastrukturu, finanční systémy a další základy americké společnosti – všechny jsou přitom tak zranitelné vůči kybernetickým útokům.

Je rozdíl mezi neochotou pomoci Americe předejít proliferaci KLDR a aktivně pracovat na výpomoci Pchjongjangu a dalším nepřátelům Ameriky. Moskva by mohla ozbrojit a podporovat Hizballáh, Hamás či Talibán. Pokud by se ruští vůdci cítili zahnáni do kouta, mohli by i uvažovat o alianci s ISIS.

Rusko by mohlo více zapracovat na svém spojenectví s Čínou. Rusko a Čína se vzájemně podezřívají a Čína je z nich silnější. Ačkoliv oba státy chtějí navázat normální vztahy se Spojenými státy a chtějí předejít vážným konfliktům, ztrácí v Washingtonem trpělivost. Dohánějí ho ekonomicky a vojensky a také pracují na svých zahraničních politikách.

Moskva a Peking se bojí obklíčení vedeného Amerikou a také amerických obranných systémů, které by ohrožovaly možnost Moskvy a Pekingu bránit se. V podstatě – čím horší ruskoamerické vztahy, tím více může Čína počítat s ruskou podporou v jakémkoliv konfliktu se Spojenými státy. Dodávat Číně odvahu přitom určitě není v americkém zájmu.

Aby se tomuto vyhnula, vláda Spojených států by se měla pokoušet normalizovat vztahy s Moskvou. Nikdo si podle Simese nenalhává, že mezi Ruskem a Amerikou budou přátelské vztahy. Ale je prý třeba dosáhnout stavu, kdy nehrozí nezáměrné vojenské spory.

Tento postup by vyžadoval jasné vysvětlení zájmů Spojených států Kongresu a také veřejnosti, aby tomu porozuměla. Chtělo by to také udržovanou pozornost od prezidenta Spojených států. Dobré vztahy mezi prezidenty jsou důležité, ale měly by být nástrojem, ne základem.

Překážky ve hledání nového přístupu k ruské otázce jsou početné, takže se může zdát, že pokoušení se o navázání vztahů je plýtváním časem, energií a politickým kapitálem prezidenta Trumpa. A pokud se to nepovede, mohlo by to vést k jadernému konfliktu.

Související

Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Donald Trump Komentář

Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu

Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.

Více souvisejících

komentář USA (Spojené státy americké) Rusko Vladimír Putin Donald Trump

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 48 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy