Rusko, nebo USA? Srovnání dopadlo velmi překvapivě

Dobrá zpráva pro Kreml

Pouze ve třech ze sedmatřiceti zemí, kde průzkum probíhal, má na Rusko pozitivní názor většina respondentů - ve Vietnamu (83%), Řecku (64%) a na Filipínách (55%), poukazuje publicista. To je podle jeho názoru pochmurný výsledek téměř dvacetileté snahy Kremlu zvýšit svou moc a vliv.

Velká část světa z Ruska nemá ani strach a ve většině zemí se Rusko stěží vyrovnalo Čínu v žebříčku nejvíce vnímaných hrozeb, podotýká Lucas. Odkazuje na průzkum PRC z tohoto měsíce, v němž Američané označili Rusko až za čtvrtou největší hrozbu, přičemž ho předstihly klimatické změny, kybernetické útoky a Islámský stát, zatímco pouze v Polsku a Jordánsku se Rusko umístilo mezi třemi hrozbami, které jsou dle tamních obyvatel nejakutnější.    

"Dobrou zprávou pro Kreml nicméně je, že mnoho respondentů v Africe, Asii a Evropě nevnímá Spojené státy o nic lépe než Rusko," upozorňuje známý novinář. Dodává, že ve většině zemí se vládce Kremlu těší větší důvěře než americký prezident a například v Německu Putin porazil Trumpa v poměru 25% ku 11%.

Publicista by považoval za chybu přikládat uvedenému průzkumu přílišnou váhu, ale přesto dle jeho mínění ukazuje cosi důležitého: Velkým úspěchem Trumpova prezidentství není, to, že by učinil Ameriku opět velkou, ale její velikost naopak snížil, a to na úroveň, kde i Rusko vypadá při vzájemném srovnání lépe.  

V praxi se příliš nezměnilo, zdůrazňuje Lucas. Deklaruje, že Spojené státy jsou výrazně bohatší a silnější než Rusko, mají mnohem více spojenců, o poznání lepší instituce a nabízejí výrazně atraktivnější model politického a ekonomického rozvoje.

"To je však zastíněno nihilistickým a bezohledným přístupem Trumpa. Jeho nahodilé poznámky naznačující vojenskou intervenci ve Venezuele například oživují vzpomínky každého Jihoameričana na yankeeský imperialismus a aroganci staré více než 100 let," míní publicista. Dodává, že namísto represí a ekonomického kolapsu pod brutální vládou Nicoláse Madura se tématem okamžitě stala obrana národní suverenity proti vměšující se supervelmoci.  

Morální převaha USA se hroutí   

Neomalené řeči shazují morální převahu Spojených států i v jiných oblastech, jelikož Trump oceňuje třeba Filipínského vládce pevné ruky Rodriga Duterteho, který veřejně nabádá civilní stráž k zabíjení, připomíná novinář. Podotýká, že na domácí scéně zase Trump jednoznačně neodsoudil rasisty a neonacisty demonstrující ve virginském Charlottesville, zatímco pomáhá politikům v jiných zemích, kteří se snaží rozmělnit debatu o vlastní historii morálním relativizováním a srovnáváním.

"Putin z tohoto obzvláště těží. Rok 2017 přitom měl být pro ruského vůdce zcela jiným rokem," kritizuje Lucas. Konstatuje, že stoleté výročí bolševické revoluce vznáší silně nepříjemné otázky vůči režimu živenému rozporuplnými zdroji nostalgie - jednou na carskou éru, podruhé na sovětský systém, který ji zničil. Příští rok pak uplyne 80 let od Stalinova velkého teroru, "šíleného vražedného zla", které si vyžádalo mnoho milionů životů, dodává komentátor.

Moderní Rusko nikdy nevedlo řádnou debatu o letech 1917 a 1938, byť historie vznáší bolestivé otázky, soudí publicista. Ptá se, jak je možné, že na Rudém náměstí stále zůstává Leninovo nepohřbené tělo, jestliže bolševická revoluce byla pučem fanatiků. "Pokud byl rok 1938 sovětskou obdobou Hitlerova holocaustu, proč pak za něj nikdo nenesl odpovědnost?" táže se novinář. Poukazuje, že tajná policie NKVD, která řídila vraždící mašinerii, byla přímým předchůdcem KGB, k níž se s radostí přidal mladý Putin, a je i předchůdcem současné FSB, v jejímž čele Putin stál, než usedl v premiérském křesle.      

K této bolestivé diskuzi Rusko dříve či později dojde a okolní svět by ho k tomu měl pobízet, domnívá se Lucas. Soudí, že země, která se vyrovná se svou totalitní a imperialistickou historií, bude lepším místem pro své občany, lepším sousedem pro všechny okolo a vyvaruje se vojenské nabubřelosti i politice ukřivděné velmoci, pro kterou je nacistou každý, kdo nesouhlasí se stalinským výkladem druhé světové války.

"Naneštěstí, Trump má rád nabubřelost, žije ve stavu neustálé nevrlosti a je znám pro svou neznalost historie," píše komentátor. To podle něj poskytuje Putinovi krytí k dalšímu šíření svého "ničivého koktejlu", jelikož jen stěží lze kritizovat Rusko za ignorování stalinismu, když má americký prezident očividně problém najít vhodný okamžik a slova pro jednoznačné odsouzení Ku Klux Klanu.