Čeká nás nový druh extremismu. A my nejsme na něj připraveni, varuje odborník na radikální hnutí

Podle Barletta stratégové boje proti terorismu mají stejnou tendenci jako jejich vojenští druzi – bojovat vždy poslední válku. V roce 2001 byly západní zpravodajské služby, zaměřené hlavně na lokalizované teroristické skupiny jako irská republikánská armáda a ETA, ohromené al-Káidou. V roce 2011 je překvapil Anders Behring Breivik a růst pravicového extremismu. A už v polovině roku 2010 se objevily zárodky Islámského státu, ale zpravodajské služby jej zaregistrovaly až když už bylo pozdě.

A dnes dochází k té samé chybě, varuje Barlett. Zatímco je v centru pozornosti IS a pravicový extremismus, ve stínech se skrývá podle Barletta podobně nebezpečný zelený extremismus. FBI už v roce 2001 označila Earth Liberation Front (Fronta za osvobození země - ELF), radiální a násilnou environmentální skupinu, za jednu z největších domácích teroristických hrozeb. Buňky skupin prosazujících radikální environmentalismus a zvířecí práva (Radical Environmentalist and Animal Rights – REAR) se nacházejí v nejméně 25 zemích a v letech 1970 až 2007 byly v USA odpovědné za více než 1 000 trestných činů, většinou vandalismus a útoky na testovací zařízení na zvířatech, poukazují odborníci.

Přesto zatím nedošlo k tolik obávané sérii radikálně environmentálních teroristických útoků. Podle Barletta důvodem je, že radikální environmentální politika se obětí svého vlastního úspěchu. Ochranu životního prostředí nyní mají ve svém programu většina mainstreamových stran. Ekologie se stala součástí protikapitalistického hnutí, projevující se většinu mírně, s důrazem na nenásilí a zároveň se stala i heslem hlásaným předními firmami. Radikální protesty jsou v kontextu těchto možností omezené jen na velmi malý okruh lidí, které v Británii čítají možná tak stovky lidí a v USA asi několik tisíc.

Zemi je potřeba ochránit - a to za každou cenu!

Nicméně, toto číslo může růst. Ačkoliv jsou zelené myšlenky součástí většinové politiky a došlo k několika úspěchům, ochrana planety nepostupuje tak rychle, jak by někteří environmentalisté si představovali. Minulý rok oxid uhličitý v atmosféře vzrostl nad 400 částic z miliónu (počet molekul oxidu uhličitého na milion molekul a atomů suchého vzduchu poprvé v milionech let), nejvyšší číslo za několik miliónů let. Podle Indexu živé planety by Země mohla do roku 2020 ztratit dvě třetiny volně žijících zvířat. Okolo roku 2040 bude množství energie potřebné pro napájení světa pravděpodobně o 50 procent vyšší než v roce 2012. Očekává se, že poptávka po uhlí bude každým rokem meziročně růst o 0,6 procent.

Podle Petra Neumanna, ředitele Mezinárodního centra pro studium radikalizace a politického násilí (ICSR), lidé, kteří se radikalizují, obvykle mají pocit rozhořčení a jsou přesvědčeni, že legitimní kanály pro nápravu jsou uzavřeny, nepřístupné nebo neúčinné. Existuje také obvykle společenský prvek ve formě charismatického kazatele nebo ideologie, který vybízí lidi, aby hledali emoční naplnění prostřednictvím jinak zakázaných metod vykoupení. Nejsou to jen islámští radikálové, na které tento popis platí, ale i ti zelení.

Podle Barletta lze už nyní nalézt znaky toho, že na scéně širokého ekologického hnutí dochází k postupnému, neustávajícímu a znepokojujícímu nárůstu radikálních politických postojů ohledně řešení problémů životního prostředí. Jedna taková skupina, Earth First! (Země na prvním místě!) přiznala, že její nekompromisní postoj v poslední době přivedl nezvykle značný počet mladých lidí, kteří mají pocit, že je třeba něco udělat a to velmi rychle.

Eko terorismus – hrozba zítřka?

Tento pocit urgence se projevuje nejčastěji v podobě projevů občanské neposlušnosti. V roce 2015 asi 1 500 demonstrantů skupiny Ende Gelände ("tady a ne dále") dočasně zastavilo jeden z největších evropských uhelných dolů. V loňském roce dvojnásobný počet demonstrantů udělal totéž. Stejné vytrvalé odhodlání bylo viditelné u demonstrantů snažících se zabránit výstavbě potrubí Dakota Access v severních Spojených státech. Od srpna 2016 do dnešního února bylo provedeno 761 zatčení a úřady se obávají, že může být ještě hůř. Nedávná zpráva oddělení pro vnitřní bezpečnost varovala před útoky ekologických teroristů, kteří „věří, že je násilí opodstatněné", na plánovanou potrubní linku Diamond Pipeline, jenž by mohly mít za následek „hromadné oběti."

Roger Hallam, odborník na teorii kolektivních akcí a ekologický aktivista je překvapen, že se tato forma militantního environmentalismu ještě neobjevila. Domnívá se, že je to částečně způsobeno tím, že lidé nejsou mobilizováni pouze teorií nebo vědou, ale spíše určitými signálními momenty. Myslí si, že v příštích pěti letech by mohlo dojít ke katastrofální klimatické události, které by mohla posloužit jako katalyzátor pro radikální hnutí. 

Barlett upozorňuje, že ekoterorismus není záležitost pouze Západu, ale ještě výraznějších – a potencionálně násilnějších podob – může nabýt v nezápadních zemích mnohem ohroženějších klimatickými změnami. Například v Brazílii organizace Sociedade Secreta Silvestre detonovala tlakový hrnec zabalený kovem mimo nákupní centrum a vyhrožovala útoky na olympijské hry v roce 2016.

V nedávném průzkumu Pew Research Center byly jmenovány jako dvě největší hrozby dnešního světa Islámský stát a změna klimatu. Zatímco IS se zmítá v posmrtných křečích, ekologické hrozby zůstávají problémem. Možná za několik let bude namísto IS nějaký na prvním místě ES – Ekologický stát. Barlett si nemyslí, že by eko terorismus měl podobu násilností páchaných na civilistech, spíše bude pokračovat v trendu občanských neposlušností, vandalismu a škod na majetku. I on nicméně přiznává, že je velmi těžké předpokládat, že se věci nezvrtnou.