Mozek střelce z Vegas je vzácný exemplář, vědci jsou fascinování jeho zkoumáním

Jenže pitva mrtvého těla a hlavy střelce nic neobvyklého nenašla. Jenže s ostatky masového vraha ještě není konec, nyní Paddockův pečlivě zakonzervovaný mozek míří do univerzitních laboratoří ve Standfordu, kde už se vědci nemůžou dočkat, až ho začnou podrobně zkoumat.

Pro mnohé je Stephen Paddock jeden z nejhorších vrahů a střelců v dějinách Spojených států, pro výzkumníky je to však raritní exemplář, který se jen tak nevidí. Neurologové věří, že možná dokáží objevit biologické stopy, kteří patologové na pitevně přehlédli. Pokud nějaký objev učiní, mohlo by to pomoci i vyšetřovatelům, aby konečně rozlouskli složitý případ.

Paddock je složitý případ i pro psychiatry. Před tím, než spustil masovou střelbu, údajně nevykazoval žádné známky schizofrenie. Měl řadu nepříliš vydařených románků, ale posledních pár let měl spokojený a stabilní vztah s Marilou Danley. Jeho příbuzní a blízcí se nevšimli, že by měl potíže se sebeovládáním. Má čistý trestní rejstřík a o politiku se příliš nezajímal. Měl brát léky na úzkost, ale neměl dluhy ani jiné problémy, které by u něj mohly vyvolat stres.

Paddockův bratr Eric v rozhovoru novinářům řekl, že doufá, že vědci při důkladném zkoumání na něco narazí. Podle něj je jedna z nejhorších věcí, když nevíte příčinu. Vědci tvrdí, že stačí i nepatrná změna ve struktuře nebo chemických procesech v mozku, aby to od základů změnilo naši osobnost. "Pokud lépe porozumíme jeho mozku, pak možná se nám v budoucnu podaří podobným incidentům zabránit," řekl David Eagleman, vedoucí katedry vědy a práva na Stanfordské univerzitě.

Lasvegaský šerif Joe Lombardo novinářům řekl, že patologové na mozku Paddocka neobjevili žádné viditelné změny, jako by byl například nádor. Malý tumor na mozku byl objeven třeba u Charlese Whitmana, který v roce 1966 vyšplhal na střechu Univerzity v Texasu, odkud pak zastřelil 13 lidí. Není však jasné, zda nádor skutečně může za jeho vražedné chování.

Tým vědců ve Standfordu povede neurolog Hannes Vogel, který každoročně zkoumá v průměru 250 mozků. Nyní by výzkumníci chtěli zavést důkladnou mikroskopickou analýzu. Vogel věří, že i sebemenší změna může mít vliv na naše rozhodování, sociální dovednosti, uvažování a úsudek. Hledat budou i stopy po nemocích, jako je Alzheimer.

Vyšetřovatelé teď vkládají veškeré naděje do Standfordských vědců, protože je to jejich poslední stopa. Potom budou muset případ uzavřít nejspíš jako nevyřešený. Mnoho lidí se přitom domnívá, že problém nebude na mozku, ale spíše v "srdci a duši". Paddock nemusel mít žádné problémy, mohl to být jen velice osamělý a prázdný člověk, což ho vedlo ke spáchání tak hrozného činu.