Jako aféra Watergate? V USA se schyluje k ničivé krizi, varuje profesor

Trump jako Nixon

„I při absenci dalších obvinění ohledně nelegálních vazeb mezi Trumpem a Rusy by tato zpráva byla mimořádná,“ konstatuje expert. Odkazuje přitom na další, neméně pozoruhodný vývoj ve vyšetřování, které vede Robert Mueller - George Papadopoulos, zahraničněpolitické expert a Trumpův poradce během jeho kampaně přistoupil na dohodu s vyšetřovateli a přiznal, že lhal FBI.

Papadopoulos lhal o rozhovoru s profesorem s blízkými vazbami na Kreml, který ho v dubnu 2016 informoval, že Moskva má údajně tisíce emailů obsahujících „špínu“ na Hillary Clintonovou, vysvětluje Douglas. Konstatuje, že Trump na zprávu reagoval předvídatelně a na Twitteru vzkázal, že veškerá obvinění proti Manafortovi se týkají činů, kterých se dopustil před nástupem do volebního týmu, přičemž instinktivně dodal, že skutečným předmětem vyšetřování by měla být „křivá Hillary“.

Prezident překvapivě pomlčel o Padapoulosovi; zřejmě z důvodu, že přiznání viny nelze zlehčovat jako lživou zprávu, spekuluje profesor. Doplňuje, že ačkoliv Trump má pravdu v tom, že Manafortovy údajné zločiny předcházely jeho práci pro volební kampaň, tweety šéfa Bílého domu začínají připomínat postoje Richarda Nixona, který zarputile popíral, že nařídil vloupání do komplexu Watergate.

„Muellerův zájem o Manaforta sahá jasně dál než k žalobě za výstřední praní špinavých peněz,“ pokračuje odborník. Připomíná, že Manafort se účastnil nechvalně známé schůzky v Trump Tower v červnu 2016, kde Trumpův syn Donald Jr. a zeť Jared Kushner jednali s ruskou právničkou Natalií Veselnickou, která s posvěcením Kremlu nabízela dodání materiálů proti Clintonové. Podle profesora je přitom nutné vyjasnit tyto aspekty schůzky: o čem se přesně jednalo, zda o ní byl Trump předem informován a co následovalo.

Tyto záležitosti by mohl Manafort pomoci osvětlit, domnívá se Douglas. Doplňuje, že z tohoto důvodu jsou poslední události mnohem více vypovídající – obviněním Manaforta a jeho spolupracovníka Ricka Gatese ve stejný den, kdy se Papadopoulos dohodl s vyšetřovateli, Mueller vyslal silný signál, spolupracovat se vyplácí.

Hrozí ústavní krize

Velkou otázkou podle profesora zůstává, jak bude Trump reagovat na další postup Muellerova vyšetřování. „Podle mého, zanedbatelné taktické záležitosti – jako zda Trump bude Manaforta omlouvat – nedokážou postihnout krizi, která se rozvíjí,“ píše právník. Konstatuje, že Trump má sice autoritářský instinkt, ale nikoliv strategický důvtip ruského prezidenta, který ho možná katapultoval do Bílého domu.

Trump se v poslední době uchyloval k bezprecedentní, přinejlepším morálně pochybné praxi osobního hodnocení lidí, které sám nominoval do vrcholných pozic v amerických vyšetřovacích orgánech, poukazuje expert. Vysvětluje, že pokud se chce setkat s kandidáty, kteří by jednou mohli soudit například Manaforta, prezident zřejmě - ne-li skutečně - brání spravedlnosti.

„Víme také, jak se Trump chová, je-li zahnán do kouta,“ zdůrazňuje Douglas. Tvrdí, že jedinou prezidentovou obranou bývá bezhlavý, lživý a neústupný útok a zdá se, že než by přiznal vlastní chybu či pochybné jednání, je spíše připraven odvolat vyšetřovatele Muellera, čímž by zemi uvrhl do ničivé ústavní krize.

Trump je prezidentem, kterého jeho vlastní ministr zahraničí nazval „zk*rveným debilem“, je obviňován, že má disciplínu jako rozmazlené dítě a tak malou sebekontrolu, že může rozpoutat jadernou válku, připomíná profesor. Podotýká, že tato slova nepocházejí od „nepřátel lidu“ v mainstreamových médiích, ale od osob z Trumpovy vlastní strany a administrativy.

Trump se podle Douglase kdysi obdivně vyjádřil o Mussoliniho výroku, že je lepší žít jeden den jako lev než sto let jako ovce. „Ten Trumpv den zřejmě přichází,“ varuje odborník.