Washington - Donald Trump měl být pro Američany příslibem nového „amerického snu“. Zatím to spíš vypadá na noční můru. Alespoň to si myslí novinářka z amerického serveru The Huffington post.
Ve středu tomu byl přesně rok, kdy byl Donald Trump zvolen prezidentem USA na úkor bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové. Byla to šťastná volba? Americká novinářka Louise Rougová si myslí, v žádném případě.
„Podle průzkumů ztratily Spojené státy pod Trumpovým vedením respekt a místo toho, aby prezident sjednocoval všechny své spojence, děje se přesný opak a naši spojenci se raději vydávají vlastní cestou nezávislou na USA,“ píše ve svém článku.
Podobný názor sdílí i viceprezident mezinárodního Wilsonova výzkumného centra Aaron David Miller: „Je to galaktická katastrofa, Trumpova zahraniční politika je revoluční v nejhorším slova smyslu. Zbytek světa nad ním jen nevěřícně kroutí hlavou. Ostatní země ztratily dobrý kus důvěry v Ameriku.“
Rougová Trumpa obviňuje i z přehlížení amerických principů, na kterých stály Spojené státy dřív. „Trump nerespektuje Pařížskou klimatickou dohodu, vystoupil z Transpacifického partnerství, vyhrožuje postavením zdi mezi USA a Mexikem a jeho chvástavá rétorika o Severní Koreji zvýšila strach z jaderné války,“ uvedla. „To nemůže skončit dobře,“ doplňuje Stephen Walt, profesor z Harvardu.
Profesor Walt uvedl, že největší rozdíl mezi Trumpem a jeho předchůdci vidí ve vztahu k elementárním věcem, jako jsou svoboda, demokracie a rovnoprávnost. „Dejte si to do souvislosti se vztahy prezidenta s autoritářskými pohlaváry, jakým je například Vladimir Putin, a máte odpověď na otázku, proč se postavení USA ve světě zhoršilo.
To dokazuje i výzkum společnosti Pew Research Center, která oslovila na 40 tisíc lidí z 37 zemí světa. „Trump a jeho činy jsou vesměs nepopulární a v mnoha zemích to zhoršilo pohled na USA,“ píše se ve zprávě. Většina neameričanů shledává Trumpa jako arogantního, netolerantního a nebezpečného. Jen pětina respondentů vyjádřila svou důvěru v současného amerického prezidenta.
Aaron David Miller komentoval výzkum ironicky: „Myslím, že není potřeba dělat výzkumy, abychom dospěli k závěru, že naši spojenci se k nám otáčejí zády. Využívají zkrátka příležitosti, kterou jim sám Trump nabídl.“
Louise Rougová nezapomíná připomenout obavu, s níž se očekávaly volby v evropských zemích po vítězství Donalda Trumpa. Existoval strach z toho, že populisté se dočkají úspěchů i na starém kontinentu. To se však ve většině případů nepotvrdilo. V Nizozemsku propadl ve volbách Geert Wilders a ve Francii se stal prezidentem muž, který se sám označil za „anti-Trumpa“ - Emmanuel Macron.
„Faktor Trumpa hrál určitou roli ve volbách v evropských zemích. Myslím, že si lidé raději několikrát rozmysleli, jestli stojí za to volit populisty,“ vyslovil svou domněnku Charles Grant, ředitel Centra pro evropské reformy.
Jak vidí Trumpa v Evropě dokládá i petice, kterou sepsali Britové jako protest proti státní návštěvě amerického prezidenta. Dokument podepsaly téměř dva miliony Britů. Jako důvod protest uvedli autoři to, že by „Trump způsobil Jejímu Veličenstvu ostudu“.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Prezident USA , výročí
Aktuálně se děje
před 41 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák