Proč jsou USA závislé na vojenské intervence v cizích zemích?

V době, kdy se snaží kongres USA zvýšit rozpočet pro Pentagon, vycházejí na povrch analýzy, které poukazují na dva zajímavé aspekty americký zahraničních misí. Ta jedna z nich poukazuje na to, že počet vojenských operací v zahraničí se prudce navýšil po konci studené války (1991), ta druhá pak tvrdí, že Spojené státy téměř nikdy svou vojenskou akcí nedosáhnou svého.

A z toho vzniká důležitá otázka - pokud Spojené státy v zahraničí nevyhrávají a pouze utrácí peníze daňových poplatníků, proč se od 90. let počet akcí tolikrát znásobil?

Pokud se podíváme blíže na statistiku za posledních 200 let, pak zjistíme, že v letech 1800-1849 zde bylo 39 intervencí, 1850 až 1899 už 47, 69 misí bylo mezi 1900 a 1949, 111 se jich uskutečnilo 1950-1999 a 126 od roku 2000 až doteď. Poslední údaj je pouze za 17 let oproti půl století, se kterým se počítalo v předchozích letech.

A kvůli tomu se pak lidi ptají, proč narůstá počet misí, když jejich úspěšnost naopak klesá? A proč je zde tolik intervencí po konci studené války, když Spojené státy přišly o svého největšího ideologické nepřítele a celková bezpečnost se zlepšila?

Jedna možná odpověď může být, že zatímco Spojené státy ztratily svého úhlavní nepřítele (komunismus a Sovětský svaz), po studené válce se přirozeně přehouplo do role "ochránce" slabých a začal intervence ne za svůj prospěch, ale za prospěch jiných, menších států, které by jinak válku prohrály.

Může za to jakýsi pocit zodpovědnosti, ať už falešný nebo ne, že musí ostatním přispěchat na pomoc, i když výsledkem je hluboká finanční ztráta. Ovšem finance nejsou důležitější než nespravedlnost na světě, a proto se dá předpokládat, že Spojené státy budou ve svých intervencích pokračovat i v novém desetiletí.

Kromě toho však zahraničními akcemi posiluje svoji prestiž a okázalou sílu. Jakmile by se totiž USA přestala angažovat v zahraničí, rázem by ztratila pozici efektivního a žádaného spojence, což USA přináší výhody v řadě dalších odvětví.

Spojené státy mají momentálně 1,3 milionů vojáků v aktivní službě, z toho kolem 450 tisíc slouží dlouhodobě na zahraničních základnách. V současné době vydává USA na armádu zhruba dvakrát tolik, co Čína a Rusko dohromady.