Američané jsou pomalu a bolestivě zabíjeni, varuje profesor. Poukázal na překvapivého viníka

Bezohlednost a chamtivost korporací

Americká vláda nicméně tento měsíc oznámila něco, co podle odborníka způsobí korporacím mnohem větší potíže. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí loni v USA klesla střední délka života, a to druhý rok po sobě, když se mezi lety 2015 a 2016 snížila o 0,1 roku, poukazuje Sachs. Zdůrazňuje, že tato americká zdravotní krize je bez jakýchkoliv pochyb důsledkem bezohledných praktik chamtivých korporací.  

Střední délka života v USA stále více zaostává za dalšími vysokopříjmovými zeměmi, uvádí profesor. Odkazuje na poslední srovnávací data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle nichž střední délka života ve Spojených státech v roce 2015 činila 78,7 roku, což stačila na 27. místo z 35 zemí, přičemž za vedoucím Japonskem (83,9 roky) zaostává Amerika o více než pět let a o téměř čtyři roky za dalšími třemi státy na čele žebříčku -  Španělskem a Švýcarskem (shodně 83 let) a Itálií (82,6 let).   

"Přesto Američané platí za zdravotní péči průměrně téměř 10 tisíc dolarů (zhruba 210 tisíc korun, pozn. redaktora) na osobu - dvakrát či dokonce třikrát tolik co v Kanadě a mnoha evropských zemích," konstatuje Sachs. Pokládá tedy otázku, proč se Američané dožívají nižšího věku.

Za první problém expert označuje samotnou hodnotu peněž v americkém zdravotnictví. Na rozdíl od vysoce regulovaných zdravotnických systémů v zahraničí Spojené státy ponechávají tvorbu cen léků, procedur a hospitalizací v rukou soukromého sektoru, který využívá své tržní síly a účtuje si šokující ceny, v důsledku čehož zůstává mnoho Američanů bez přístupu ke zdravotní péči, vysvětluje ekonom. Za druhou příčinu pak považuje prohlubující se příjmovou nerovnost v USA, kdy chudí Američané průměrně umírají mnohem mladší než jejich bohatí spoluobčané, přičemž tento rozdíle dosahuje v průměru 10-15 let.   

Kombinace předražené zdravotní péče a chudoby je smrtící, varuje profesor. Dodává, že americké korporace k této mizérii přispívají dalšími dvěma faktory - epidemiemi obezity a závislosti na opiátech.

Obezita a opiáty

"Americká epidemie obezity zkracuje život Američanů a zatěžuje je škálou chronických chorob, včetně kardiovaskulárních onemocnění, cukrovkou druhého typu, vysokým tlakem a určitými rakovinami," pokračuje Sachs. Připomíná, že obezita je rovněž rizikovým faktorem pro rozvoj deprese, zatímco deprese naopak přispívá k rozvoji obezity.  

Epidemie zneužívání opiátů v USA zase vede k nárůstu úmrtí kvůli předávkování, dlouhodobé užívání těchto látek pak obecně přispívá k vzrůstu počtu sebevražd, závislostí a utrpení, deklaruje odborník. Podotýká, že podle amerických úřadů letos na předávkování zemřelo 63 tisíc lidí, což více než trojnásobně převyšuje tato čísla mezi roky 1999 a 2016.

Zatímco obezita a užívání opiátů jsou často zlehčovány jako "špatná životní rozhodnutí", jejich epidemie jsou do velké míry důsledkem nezodpovědných korporací, tvrdí akademik. Odkazuje na pediatra a endokrinologa Roberta Lustiga z Kalifornské univerzity, podle něhož nárůst obezity pramení ze stravování se ve fast-foodech, které servírují jídlo napěchované vysokofruktózovým kukuřičným sirupem a různými zpracovanými živočišnými a rostlinnými produkty, které obezitu způsobují.  

"Američané jsou pomalu a bolestivě zabíjeni vlastním potravinářským průmyslem," kritizuje Sachs. Konstatuje, že namísto toho, aby převzali zodpovědnost za uvedenou epidemii a něco s ní dělali, většina lídrů potravinářského průmyslu aktivně odmítá změnu kurzu a potřebné změny v regulaci veřejného zdraví. Nápojový průmysl například tvrdě bojuje proti opatřením zaměřeným na omezení vražedné míry konzumace slazených limonád, připomíná ekonom. Dodává, že je přitom smutným faktem, že tyto nápoje lidskému zdraví rozhodně neprospívají.

Skrytá ruka amerických korporací je přítomná i v opiátové epidemii, deklaruje profesor. Jako příklad uvádí nedávnou žalobu vůči firmě Purdue Pharma, výrobci opiátu OxyContin, která údajně vedla marketingovou kampaň, aby svůj produkt prosadila u lékařů a podle reportáže v listu New Yorker nedostatečně prostudovala rizika léku, uplácela lékaře, aby je ignorovali, a svůj produkt agresivně inzerovala navzdory rostoucím důkazům o nárůstu závislostí.    

Zatímco korporace taková obvinění odmítají, výrobci léčiv přinejmenším nedokázali adekvátně reagovat na stále hlasitější varování před zvyšující se opiátovou epidemií, zdůrazňuje Sachs. Dodává, že síla těchto korporací přitom sahá hluboko do americké politiky.

Krize ohledně klesající střední délky života je nicméně ještě horší, uvádí expert. Soudí, že zdraví amerického národa záleží na obnově demokratického dohledu a regulace nad mocnými potravinářskými a farmakologickými firmami zaslepenými hamižností a arogancí.