Den posledního soudu se blíží? Svět se řítí do neznáma, varuje aktivista

NÁZOR - Za prvních dvanáct měsíců Trumpovy éry se vyhlídky pro planetu posunuly ze špatných k ještě horším, konstatuje Derek Johnson, ředitel mezinárodního hnutí Global Zero usilující o svět bez jaderných zbraní. V komentáři pro server CNN připomíná, že odborný časopis Bulletin of Atomic Science posunul Hodiny posledního soudu o 30 vteřin dopředu, na za dvě minuty dvanáct, čímž vyslal jasný signál, že náš čas se téměř naplnil.

Problémem není jen Trump

Podle aktivisty je lákavé tvrdit, že stále se zhoršující výhled na přežití lidstva koresponduje s nástupem nevyrovnané celebrity do Bílého domu, jelikož enormní ničivá síla v Trumpových rukou - doplněná jeho neznalostí mezinárodních věcí, nechutí k diplomacii, fetišem k násilí, dehumanizujícím světonázorem a konstantně impulzivními tendencemi - nás dovedla k balancování na kraji propasti. Johnson dává těmto úvahám zapravdu, ale problém podle něj převyšuje jednoho prezidenta, byť jím je Donald Trump.

"Ačkoliv k přenastavení hodin přispívá mnoho faktorů, je to hrozivá perspektiva jaderné války, která leží v srdci dnešního oznámení," píše ředitel. Připomíná, že ve světě existuje více než 15 tisíc jaderných zbraní, přičemž USA a Rusko bez jakéhokoliv důvodu udržují tisíce z nich v maximální pohotovosti, připravené kdykoliv k odpalu.

Je třeba mít na paměti, že jediná moderní hlavice má větší ničivou sílu než veškeré bomby, které explodovaly během druhé světové války, včetně těch atomových svržených na Japonsko, konstatuje Johnson. Dodává, že momentálně je svět prvně konfrontován s mnoha geopolitickými ohnisky, kde může jaderná válka vypuknout prakticky bez varování, což ho zavádí do nebezpečných a nezmapovaných vod.

Přehlídka těchto potenciálně jaderných krizí se loni výrazně zhoršila, jelikož Severní Korea a Spojené státy se zřejmě nacházejí na kolizním kurzu, který přiživuje školácké popichování, raketové testy a výhružky "ohněm a zlobou", deklaruje aktivista. Doplňuje, že zesiluje i napětí mezi NATO a Ruskem, které se šíří do oblasti omezení zbrojení, ohrožuje zásadní dohody, například smlouvy o likvidaci jaderných zbraní středního dosahu a New START.

Indie a Pákistán, mezi nimiž probíhá jaderný závod ve zbrojení, se znovu střetly v Kašmíru a na obou stranách rostou obětí, poukazuje ředitel. Varuje, že další jaderná krize může kvasit na Blízkém východě, jelikož Bílý dům se aktivně snaží o podkopání dohody o íránském jaderném programu.        

"Zatímco toto čtete, všechny jadernými zbraněmi disponující státy spěchají s vylepšeními, rozšiřují a přizpůsobují své arzenály," kritizuje Johnson. Nelíbí se mu, že státy namísto pokračování v pomalém, ale neustálém desítky let trvajícím postupu k likvidaci těchto arzenálů utrácejí biliony dolarů za konstrukci zcela nové generace zbraní schopných zničit civilizaci.

Můžeme si koupit čas

Pomyslné jaderné tlačítko se navíc nyní nachází na stole více autoritářů než kdykoliv v minulosti a pokud bude tento trend pokračovat, role jaderných zbraní v bezpečnostní politice jednotlivých zemí se jen posílí a stane se imunní vůči kritice, obává se aktivista. Domnívá se, že riziko jejich nasazení - ať náhodou, při neschválené akci, omylem při falešném poplachu, záměrně na základě eskalace krize či z pouhého vzdoru - dále poroste.

Ředitel zdůrazňuje, že nejde o hysterický křik v křesle usazených analytiků a aktivistů. Návrh Trumpovy radikální revize americké jaderné strategie, který unikl tento měsíc, potvrzuje, jak dalece se Spojené státy vracejí ke koncepci jaderné války, konstatuje Johnson. Míní, že bez naléhavého zásahu se budou věci jen zhoršovat.   

Máme za sebou desetiletí pohodlného a nebezpečného popírání neoddělitelného rizika jaderných zbraní a možných chyb v systémech "červených tlačítek" určených pro první úder a rychlou reakci, uvádí aktivista. Doplňuje, že nyní problém kvůli Trumpovi nelze ignorovat a není možné čekat.  

"Čelit těmto nebezpečím bude vyžadovat neúprosnou mnohaletou práci - delší než je čas, který nám zbývá, pokud se nic brzy nezmění," burcuje Johnson. Tvrdí, že si můžeme koupit určitý prostor pomocí některých mimořádných opatření, která momentálně kolují v americkém Kongresu - například zákonem omezujícím první nasazení jaderných zbraní, oslabením Trumpových jaderných ambicí omezením prostředků, které pro tento účel potřebuje, či požadavkem diplomatických jednání s protivníky disponujícími atomovými zbraněmi, především Severní Koreou.

Podle ředitele jsou jen dvě možnosti, jak to celé skončí - buď sebereme rozum a kuráž k omezení a nakonec i zničení jaderných zbraní, nebo hodiny nakonec odbijí dvanáctou. Čas se ale krátí, abychom rozhodli, jaká bude budoucnost, uzavírá aktivista.    

Související

Jaderné zbraně

Šéf Airbusu: Evropa potřebuje taktické jaderné zbraně, aby se postavila Putinovi

Evropská unie by měla vyvinout společný taktický jaderný odstrašující prostředek jako reakci na rostoucí arzenál Ruska. S tímto návrhem, který prolomil jedno z největších evropských obranných tabu, vystoupil ve středu předseda představenstva společnosti Airbus, René Obermann. Obranný gigant varuje, že kontinent musí mít silnější odstrašující sílu, aby čelil masivnímu ruskému arzenálu.

Více souvisejících

Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Donald Trump Severní Korea (KLDR) Rusko

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 1 hodinou

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 5 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 7 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy