Co ve skutečnosti odkrývá republikánská zpráva o FBI? Odpověď Vás možná překvapí

Zpráva sepsaná republikány tvrdí, že FBI začala neoprávněně sledovat tehdejšího Trumpova poradce pro kampaň, Cartera Pagea, který předtím pracoval jako investiční bankéř v Moskvě. Jeho odposlouchávání mělo být odůvodněno „nedůvěryhodnými zdroji“, jímž je míněna kontroverzní dokumentace vypracované Christopherem Steelem, bývalým britským špiónem.

Steele je dlouholetý a zřejmě důvěryhodný spolupracovník FBI. V případě Trumpa a s ním souvisejících skandálů však Steele trpěl zřetelnou předpojatostí. Steele měl pro firmu Fusion GSP vypracovat složku s očerňujícími materiály na Donalda Trumpa. Vznik složky byl částečně financován demokratickou stranou a kampaní Hilary Clintonové. Steele v některých médiích, např. Yahoo News či magazínu Mother Jones informace o potencionálních vazbách Trumpa a jeho okolí na Rusko.

Republikáni tvrdí, že FBI překročila Zákon o dohledu nad zahraničními zpravodajskými službami (Foreign Intelligence Surveillance Act - FISA). Podle tohoto zákona musí tajné služby předtím, než začnou sledovat údajné zpravodajce ve službě cizích mocností ohrožujících národní bezpečnost vláda podat žádost o vydání příkazu soudci na Úřad pro dohled nad zahraničními zpravodajskými službami. Součástí žádosti musí být jasné odůvodnění a prokazatelná evidence, na jejímž základě lze přistoupit k tomuto porušení osobních práv sledovaného.

Podle zprávy vláda získala potvrzení v případě sledování Page ve značné míře na základě Steeleovy dokumentace. Zpráva poukazuje na to, že tehdejší šéf FBI, James Comey si byl vědom toho, že informace dodané Steelem byly „neověřené“ a odkazuje též na Billa Priestapa, vedoucího Kontrarozvědky FBI (FBI Counterintelligence), podle kterého v době podání žádosti o sledování Page byla verifikace (potvrzení oprávněnosti informací) Steeleovy dokumentace v ranných fázích. Podle republikánů to znamená, že oprávnění k sledování Pagea bylo vydáno na základě neověřené a zaujaté dokumentace.

Demokraté s republikánským výkladem nesouhlasí. Bojí se, že zpráva může ohrozit vyšetřování ruské kauzy. Podle nich republikáni též vytváří nebezpečný precedent, když zveřejňují tajné informace. Sami nicméně přemýšlejí nad odtajněním vlastní hodnotící zprávu.

Od bývalých spojenců k nynějším nepřátelům

Republikánská palba na FBI a obhajoba demokratické strany odhaluje, jak hluboce se za Trumpa změnila americká politická scéna. Server Politico podotýká, že republikáni měli k FBI vždy blízko a de facto zpravodajská služba patřila pod jejich sféru vlivu. Jejími zaměstnanci jsou bílí mužové zastávajících konzervativní hodnoty – typický volič republikánů. Republikánská strana, jinak skeptická vůči mnohým vládním entitám, viděla FBI jako ctnostnou organizaci strážící právo a pořádek. I během aféry tzv. Watergate, která stála místo republikánská prezidenta Richarda Nixona, republikáni respektovali FBI.

Spřízněnost republikánů a FBI ilustruje i fakt, že demokratický prezident Jimmy Carter za šéfa FBI zvolil respektovaného republikánského federálního soudce. FBI nicméně nedávala ve svých dějinách demokratům vždy podněty k důvěře. Kontroverzní akce jako odposlechy Martina Luthera Kinga či dezinformační kampaně proti a špehování demonstrací proti válce ve Vietnamu poškozovali obraz FBI v očích liberálních křídel demokratické strany. Demokratický prezident Bill Clinton se obával, že jím jmenovaný šéf FBI proti němu vede osobní vendetu. Rozhodnutí Comeyho znovu otevřít kauzu soukromého emailu používaného Clintonovou v době vyhrocených voleb se zdála potvrzovat demokratické obavy o republikánské zaujatosti FBI.

Jsou to však republikáni, kdo vyhlásili nedůvěru FBI. Podle historika z Princetonské univerzity Juliana Zelizer, kořeny tohoto konspiračního přístupu republikánů lze najít dále v historii, už během vlády republikánských prezidentů Reagana a Bushe, kdy republikáni útočili na různé státní orgány, instituce či nařízení s tím, že nikomu a ničemu ve vládě nemůže být důvěřováno. Geoffrey Kabaservice, autor knih o vztazích republikánské strany a konzervativního hnutí, soudí, že současná situace dokládá jejich vzájemné splynutí. Konzervativci necítí žádnou loajálnost a sympatie vůči FBI, pro ně jako jiné státní instituce, se jedná o hrozbu, v tomto případě horší o to, že se jedná o formu „interní policejní síly“, tvrdí Kabaservice.

Právě tato moc však činí z FBI mnohem nebezpečnějšího nepřítele než jsou jiné státní instituce vůči nimž chovají konzervativní republikáni hlubokou podezřívavost. Nikdo neví, jaké tajné informace má FBI k dispozici, které by mohla využít k vydírání svých odpůrců. Nečekaný úder proti bývalému spojenci může tak republikánkou stranu přijít velmi draho.