NÁZOR - Společnost Economist Intelligence Unit před pár týdny zveřejnila desáté pokračování Demokratického indexu, uceleného hodnocení zemí na základě šedesáti měřítek v pěti kategoriích, od volebních procesů po občanské svobody, připomíná politolog Fareed Zakaria, který přednáší na Kalifornské univerzitě. V komentáři pro server Washington Post poukazuje, že již druhý rok v řadě se Spojeným státům nepodařilo dostat do nejvyšší skupiny "plnohodnotných demokracií", ale skončily v druhé kategorii "demokracie s chybami".
Ústup demokracie se neblíží konci
"Bylo by snadné zaměřit se na stav americké demokracie za prezidenta Trumpa, ale mnohem znepokojivějším aspektem je, že propad Spojených států je součástí globálního trendu," varuje politolog s tím, že letos ve zprávě pokleslo hodnocení více než polovině zemí světa. Odkazuje na profesora Larryho Diamonda ze Stanfordské univerzity, který již před 10 lety hovořil o ústupu demokracie, přičemž tento proces se podle Zakarii neblíží ke konci.
Podstata tohoto ústupu je dobře vidět na stavu svobody tisku ve světě, míní odborník. Z příklad dává Keňu, která byla donedávna považována za nadějný příklad demokratizačního procesu, avšak minulý měsíc prezident Uhuru Kenyatta zakázal hlavním televizním stanicím v zemi informovat o opozičních událostech a jelikož odmítly, nechal je vypnout, načež vláda ignorovala soudní příkaz, aby jejich vysílání bylo obnoveno.
Porušování svobody médií v Keni je ovšem triviální ve srovnání s Tureckem, které podle Výboru na ochranu novinářů nyní zaujalo přední pozici v počtu vězněných žurnalistů, konstatuje expert. Zdůrazňuje, že tamní vláda, která nechala zavřít více novinářů než jakákoliv jiná země světa, je demokraticky zvolená - na média sice útočila již dříve, ale alespoň pod dojmem mezí zákona, například pomocí velkých daňových pokut pro nepohodlné organizace, což se však změnilo po neúspěšném pokusu o puč v roce 2016 a podle OSN bylo zrušeno na 177 mediálních platforem.
"Bylo by snad možné odsunout tyto případy stranou jako nevyhnutelný znak rozvojových společností. Ale co pak znamená zvrat událostí v Maďarsku a Polsku, dvou zemích, které po pádu Sovětského svazu srdečně přijaly demokracii?" pokládá si otázku Zakaria. Připomíná, že maďarská vláda Viktora Orbána využívá k umlčení médií chytrou taktiku, v praxi převzala kontrolu nad veřejnoprávním vysílám, vytváří tlak na noviny, na klíčové posty dosazuje loajální straníky, spřátelená média podporuje penězi z reklamy, zatímco ta kritická od podobných příjmů odstřihává.
Poté, co Orbánova vláda nezávislé mediální společnosti finančně oslabí a zastraší, kupují je s kabinetem spříznění oligarchové, kteří zaručují provládní zpravodajství, vysvětluje politolog. Dodává, že mnohé prvky této taktiky jsou nyní uplatňovány také v Polsku, které bývalo učebnicovým příkladem politických a hospodářských reforem po pádu komunismu.
Škody napáchal i Trump
Také v zavedených demokraciích, jakými jsou Izrael či Indie, vidíme systematické snahy omezit prostor a sílu nezávislých médií kritických k vládě, uvádí odborník. Poukazuje, že v obvinění vznesená vůči izraelskému premiérovi Banjaminu Netanjahuovi, která on sám odmítá, zahrnují i kontakty s mediálními magnáty s cílem zajistit si přízeň zpravodajství a Netanjahuova snaha držet slabou úroveň veřejnoprávních médií navíc sklízí kritiku i z řad krajní pravice.
Indická vláda Naréndry Módího zase rozpoutala velmi pochybnou kauzu praní špinavých peněz v případě stanice NDTV, která představuje silného a trvalého kritika její politiky, připomíná Zakaria. Dodává, že nedávno byl indický novinář, který odhalil ostudnou zranitelnost vládní databáze, předán policii, nikoliv oceněn za svou práci.
Více než 20 let, kdy se zabývá zahraniční politikou, Zakaria varoval před výrazným problémem "neliberální demokracie", kterému svět čelí. Jde o situaci, kdy zvolené vlády systematicky zneužívají své pravomoci a omezují svobody, vysvětluje odborník s obavou, že stejnou cestou by se mohly vydat i Spojené státy.
Většina lidí toto nebezpečí odmítá, jelikož americká demokracie má podle nich tak silné instituce, že dokáže přečkat každou bouři, poukazuje politolog. Přiznává, že svoboda tisku je sice garantována prvním dodatkem americké ústavy, odkazuje ale na Polsko a Maďarsko, kde jsou instituce svým způsobem rovněž silné a obě země jsou navíc členy součástí na právu založené Evropské unie, která vyžaduje ústavní garanci svobody médií.
"Za pouhý rok v úřadu Trump napáchal škody," kritizuje expert. Poukazuje, že prezident nejen peskuje kritická média a chválí ta sobě nakloněná, ale hrozí zpřísněním zákona na ochranu osobnosti, odebíráním vysílacích licencí a zdaněním majitelů konkrétních médií, přičemž jeho vláda zablokovala fúze společností, které považuje za vůči sobě zaujaté a naopak usnadňuje fúze takových, jejichž zpravodajství vnímá příznivěji.
Podle filozofa Ralpha Waldo Emersona je instituce prodlouženým stínem člověka, připomíná politolog. Vysvětluje, že instituce se skládají z pravidel a norem, na nichž se lidé dohodli a pokud na ně politici útočí a zpochybňují či zneužívají je, zeslábnou, což se projeví v oslabení kvality demokracie. "Americký systém je silnější než většina (ostatních), ale není imunní k těmto silám demokratického úpadku," uzavírá Zakaria.
Související
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
USA (Spojené státy americké) , demokracie , Donald Trump , Svoboda médií
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 1 hodinou
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák