Jak mluvit s Rusy o Skripalovi? Méně křiku a více dialogu, radí experti Trumpovi

Podle zmíněného webu má britská premiérka Theresa Mayová pravdu. Autoři se domnívají, že „kauza Skripal“ má dvě možná vysvětlení. Buď šlo o Ruskem plánovaný, organizovaný a zaštítěný pokus o vraždu. A nebo Rusko podcenilo bezpečnostní opatření a vinou jejich lajdáctví (nebo záměru) se někdo dostal k jejich bojovému plynu. Každá z těchto variant ale vyžaduje jinou formu reakce.

National Interest připomíná, že Vladmir Putin byl již veřejným míněním jak v USA tak v Británii „uznán vinným“ ze zorganizování útoku na Skripala a jeho dceru. Dodává, že k tomuto závěru jsou logické důvody. Za prvé příliš mnoho Putinových odpůrců již zemřelo za podivných okolností.

Stačí připomenout opozičníka Borise Němcova, novinářku Annu Politkovskou nebo bývalého agenta Alexandra Litviněnka. Za druhé plyn použitý k útoku byl ruský. A za třetí, jak známo, Vladimir Putin vládne Rusku železnou pěstí. Kdo by si tedy dovolil realizovat takový útok bez jeho vědomí?

Na druhé straně je možné, že ruský prezident je v celé záležitosti opravdu nevinen. Za útokem mohou stát ruští nacionalisté. Nebo mohl útočit agent třetí země, jež by se tímto aktem pokusil rozdmýchat konflikt mezi Británií a Ruskem. Nebo za útokem stojí někdo, kdo se k plynu dostal nelegální cestou. Konec konců během svého vývoje byl plyn testován například v Uzbekistánu.

Faktem nicméně zůstává, že Putin s největší pravděpodobností odpovědnost za útok nese. Otázka ale zní, jak velkou. I kdyby jej přímo nenařídil, minimálně mu nedokázal zabránit. I kdyby za ním stálo tvrdé nacionalistické jádro ruských tajných služeb, znamenalo by to, že jej Putin nedokáže ovládat a věci se mu nebezpečně vymkly z rukou. Je to vlastně stejné, jako v případě výše uvedených vražd. I kdyby nebyly provedeny na Putinův rozkaz, ruský prezident jednoduše nedokáže potrestat jejich pachatele.

A právě odhalení, která z verzí je ta pravá, je klíčové k nastavení správného postupu vůči Kremlu. Server radí, aby komunikace mezi USA a Ruskem přešla do tiššího, privátního tónu. Hlasité proklamace a tvrdá slova mají být ponechána Therese Mayové. Ta má na ně právo a od ní se očekávají. Americká vláda by ale měla postupovat citlivěji a uvážlivěji.