Bývalý agent promluvil o mučení vězňů. Na čem všem se podílela nová šéfka CIA Haspelová?

New York – Novou šéfkou CIA se stane Gina Haspelová. Tu ale provází kontroverzní pověst agentky, která dohlížela na mučení vězňů. Bývalý vyšetřovatel CIA Ali Soufan se pro web Defense One zamýšlí nad všemi souvislostmi, které její jmenování do funkce přinese.

Autor článku upozorňuje, že mučení během výslechů je podle něj nejen kruté, ale i neefektivní. Uvádí, že se v roce 2002 podílel na výsleších Abú Zubaydaha. Podle něj byly z podezřelého získány cenné informace právě díky absenci mučení. Agenti naopak použili taktiku různých výhod a dohod a vyslýchaný jim nakonec poskytl poznatky, jež vedly k zatčení dvou důležitých teroristů.

Konec konců že informace získané pod nátlakem mučení mají menší cenu zjistila i sama CIA a její čelní představitelé to pod přísahou potvrdili během senátního slyšení. Vše s sebou nese ještě i legislativní problém. Důkazy a výpovědi získané mučením totiž nejsou použitelné během soudního líčení.

V souvislosti s těmito poznatky by se dle autora článku měli zákonodárci i veřejnost ptát nové ředitelky CIA na důležité otázky. Jaký je její pohled na mučení? Podílela se na něm? Jak s odstupem tento svůj podíl hodnotí? Na všechny tyto otázky by měla Haspelová odpovědět během senátního schvalovacího procesu. Samotný fakt, že se ale na mučení podílela, je dle Soufana velice znepokojující.

Dalším problémem je, že video záznamy, na nichž bylo zachyceno mučení podezřelých vězňů byly zničeny. Tehdejší agenti CIA se tak kryli nejen proti vlastní vnitřní inspekci, ale i proti federálním vyšetřovatelům. A na zničení oněch záznamů má opět podíl budoucí ředitelka Haspelová.

Soufan také uvádí, že ani v dobách, kdy k mučení docházelo, se ale v rámci CIA nejednalo o nějaký běžný jev. Naopak řada agentů jej používat odmítla a místa, kde k němu docházelo, neměla v rámci organizace dobrou pověst. O to více problematické podle něj je, že někdo, kdo se na mučení podílel, bude vbrzku šéfovat CIA. Autor se ptá, jakou zprávu tím vlastně Trumpova vláda vysílá směrem k veřejnosti.

V momentě, kdy bylo oznámeno, že novou šéfkou tajné služby bude Gina Haspelová, se řada zpravodajských důstojníků a odborníků nechala slyšet, že jde o vynikající volbu. Zdůrazňovali její odbornost, zkušenosti a respekt jakému se těší. To všechno je dle Soufana pravda. Na druhou stranu ale dodává, že skutečně charakterní a respektu hodný člověk by měl uznat své chyby a přešlapy. K tomu bude mít Haspelová příležitost již brzy během senátního slyšení.

Související

William Burns

Šéfové nejznámějších tajných služeb bijí na poplach. Svět je v ohrožení

Světový pořádek je ohrožený způsobem, jaký nepamatujeme od dob studené války, varovali šéfové americké CIA William Burns a britské MI6 Richard Moore ve společném článku pro deník Financial Times. V textu napsali, že jejich země společně stojí proti asertivnímu Rusku a agresivní válce ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině. 

Více souvisejících

CIA Gina Haspelová (CIA) USA (Spojené státy americké) mučení vězňů Tajná služba USA

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy