Šílenství, experimenty se smrtí. Debata o trestu smrti se vyostřuje

Absurdní, nekonečná debata

Krátce poté se Read vrátil k práci, přičemž souzen, usvědčen, postaven před popravčí četu a zastřelen byl George Kendall, domnělý vůdce spiknutí, poukazuje prestižní server. Vysvětluje, že poprava zastřelením namísto oběšení byla důsledkem vyššího Kendallova společenského statutu.

Kendall se stal prvním člověkem popraveným po soudním stání na území, které se později stalo Spojenými státy, konstatuje Los Angeles Times. Dodává, že od té doby se Amerika potýká s touto praxí, včetně zásadních otázek, například zda je vůbec ospravedlnitelné vzít někomu život a pokud ano, jak to provést.   

Za poslední příspěvek do absurdní a nekonečné debaty o druhé otázce označuje prestižní deník oznámení amerického státu Oklahoma, že tři roky poté, co myšlenku posvětili místní zákonodárci, bude vydán postup pro novou popravčí metodu, kterou půjde použít v případě, kdy bude nemožné sehnat potřebné látky pro směs do preferované smrtící injekce. Potřebné látky jsou stále obtížněji dostupné, jelikož mnozí výrobci je odmítají státům vykonávajícím trest smrti prodávat, připomíná editorial.

Oklahoma přichází s "dusíkovou hypoxií", v rámci které má být odsouzen připoután v hermetické komoře, kde kyslík nahradí dusík, což jedince uspí a následně usmrtí, vysvětluje americký server. Zdůrazňuje, že jde jen o teoretický předpoklad, jelikož nikdo tuto metodu nepoužil a neexistuje eticky přijatelná cesta jak ověřit její efektivitu.

"Ve zkratce, Oklahoma bude provádět experimenty s lidskou smrtí," pokračuje kalifornský deník. Deklaruje, že k takovému "šílenství" se Spojené státy uchýlily ve své snaze zabíjet lidi. Tamní nejvyšší soud ostatně - alespoň prozatím - dospěl k pochybnému názoru, že trest smrti neporušuje ústavní zákaz krutých a mimořádných trestů, poukazuje Los Angeles Times. Dodává, že podle verdiktu je riziko bolesti spojené s každou metodou popravy a že ústava nevyžaduje vyvarování se veškerému riziku bolesti.   

Liberální server pokládá otázku, jaký je práh přijatelné bolesti. "Píchnutí? Opakované píchání do lidských nohou a slabin v marné snaze umístit katétr pro podání smrtících látek, jak se stalo počátkem měsíce v Alabamě?" ptá se editorial. Doplňuje, že historie poprav je odporná.

Žádný stát nemá právo rozhodovat o životě občanů    

Elektrické křeslo mělo nechutnou tendenci zapalovat lidi, tak bylo vyřazeno, zatímco pohled na tělo kroutící se na konci provazu činí oběšení ohavným, ačkoliv tři americké státy ho technicky stále umožňují, uvádí renomovaný server. Podotýká, že kyanovodík, po desetiletí v Kalifornii preferovaná metoda, pak působil natolik intenzivní bolest, jak se vězni lapali po dechu a vypadali jako při infarktu, že ho federální soud nakonec zakázal jako cosi, co nemá místo v civilizované společnosti.

Popravčí čety, byť jsou efektivní, také vyšly z módy, především kvůli své pověsti vulgární podívané, byť je nedávno některé státy nedávno přidaly na seznam alternativních metod, pokud nelze použít smrtící injekci, konstatuje losangelský deník a klade si otázku, zda není absurdní a morbidní pokoušet se zabalit smrt do tak přívětivé podoby.

"I kdybychom dokázali nalézt způsob popravy lidí s minimem nepořádku a spektáklu a kašlání a sténání, proces by to nezcivilizovalo ani nezlidštilo ani - pro daný případ - neospravedlnilo," píše editorial. Zdůrazňuje, že zůstává nepřijatelně vysoké riziko odsouzení nevinné osoby, navíc mnoho studií jasně ukázalo, že trest smrti je disproporčně udělován chudým a příslušníkům etnických menšin.

Skutečností zůstává, že trest smrti je vynášen arbitrárně a záleží spíše na státu, kde byl zločin spáchán, nikoliv na závažnosti samotného skutku, kritizuje Los Angeles Times. Konstatuje, že neexistuje přesvědčivý argument ve prospěch trestu smrti a naopak široká paleta argumentů proti němu.

V podobných debatách - jakou je tak, jak někoho nejlépe zabít - zapadá absurdita a nelidskost samotného aktu, který sám o sobě představuje zločin, pokud je spáchán jakýmkoliv jedincem, uvádí prestižní deník. Tvrdí proto, že žádný stát by neměl mít pravomoc rozhodovat o životě a smrti svých občanů.