Zákaz vstupu muslimů do USA? Nejvyšší soud rozsekne Trumpovu imigrační politiku

Trump vydal první verzi dekretu už týden po své inauguraci loni v lednu. Boj proti nelegálnímu přistěhovalectví už během předloňské volební kampaně označoval za pilíř svého politického programu. Prohlašoval tehdy, že "úplně a zcela zakáže muslimům vstoupit na americkou půdu".

Právě tato stanoviska, podle kritiků xenofobní, byla základem soudních žalob, jimž Trumpova vláda opakovaně čelila. Druhá, mírnější verze dekretu, spatřila světlo světa loni v září. Nynější verze protiimigračního exekutivního nařízení, která je v pořadí třetí a kterou Trump vydal před dvěma týdny, se týká občanů sedmi států - Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie, Severní Koreje a Venezuely. Podmínky migrace z KLDR a Venezuely u soudu zpochybněny nebyly. Ve třetí verzi ze seznamu postižených zemí vydané 10. dubna vypadl Čad.

Nejvyšší soud má rozhodnout, zda dekret není v rozporu s federálními imigračními zákony nebo zda možnou náboženskou diskriminací neporušuje ústavu. Imigrační politikou Trumpovy vlády se nejvyšší soud dosud zevrubně nezabýval, na žádost Bílého domu jen posuzoval legálnost stanovisek soudů nižší instance, které prezidentské migrační nařízení blokovaly. Loni v červnu v tomto sporu podpořil vládní stanovisko.

V prosinci navíc nejvyšší soud povolil Bílému domu, aby i přes nedokončené soudní pře zatím protiimigrační dekret plně uplatňoval. Poměr hlasů byl tehdy sedm ku dvěma. Tento verdikt agentura Reuters označuje za možný náznak toho, jak nynější debata nejvyšších soudců dopadne.

Hlavním žalobcem je v kauze stát Havaj. V žalobě se uvádí, že zákaz cestování porušuje přistěhovalecké zákony USA a americkou ústavu tím, že zvýhodňuje jedno náboženství na úkor druhého. Podle Trumpa je zákon zapotřebí, aby ochránil Spojené státy před teroristy a militantními islamisty.