V USA se schyluje k válce? Nositel Nobelovy ceny nešetří kritikou

NÁZOR - Spojené státy neměly vždy - ba dokonce ani většinou - nejlepší a nejzářivější vládce, konstatuje nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Profesor z prestižní Princetonské univerzity v komentáři pro server New York Times uvádí, že američtí prezidenti i v minulosti pověřovali funkcemi "lumpy a hlupáky", avšak nic se nevyrovná souboru "gaunerů a lotrů", jimiž se obklopil Donald Trump.

Nespouštějme oči z míče

Tom Price, Scott Pruitt, Ryan Zinke, Ben Carson a naposledy Ronny Jackson, rekapituluje akademik. Dodává, že v tuto chvíli by naše základní představa měla znít, že každý, koho chce prezident do svého týmu, má nějakou zásadní vadu.

"Přesto nesmíme spustit oči z míče," pokračuje Krugman. Poukazuje, že výhody, které mnoho Trumpových spolupracovníků žádá, například cestování první třídou a supertajné zvukotěsné telefonní kabinky, sice vzbuzují pobouření a vypovídají mnoho o uvedených lidech, avšak záleží především na jejich konkrétních rozhodnutích.

Kupříkladu požadavek Bena Carlsona, aby se za peníze daňových poplatníků nakoupil jídelní set za 31 tisíc dolarů (zhruba 600 tisíc korun) považuje ekonom za absurdní. Zdůrazňuje však, že jeho návrh na skokové zvýšení nájemného pro stovky tisíc amerických rodin, které by až ztrojnásobilo výši poplatků za bydlení pro nejchudší, je doslova brutální.

Za nejbrutálnější označuje profesor skutečnost, že jde o součást širšího trendu - loni Trump a jeho spojenci v Kongresu vynaložili největší úsilí na předcházení si bohatých, například prostřednictvím daňových škrtů a zákoníku práce, ale i útokem na zdravotnickou reformu Baracka Obamy, jejíž osekání má umožnit daňové úlevy pro nejbohatší v řádech stovek miliard dolarů.

"Zdá se však, že letošní prioritou republikánské strany je vyhlásit válku chudým," píše expert. Vysvětluje, že tato válka se rozbíhá na mnoha frontách - návrhu omezení příspěvku na bydlení předcházely kroky k zásadnímu ztížení podmínek pro získání potravinových lístků a administrativa umožňuje republikány kontrolovaným státům zpřísňovat podmínky pro přístup k bezplatné lékařské péči, které mají ve skutečnosti omezit její dostupnost.

Také faktickou finanční deregulací a systematickým ořezáváním ochrany zákazníků finančních ústavů musíme vnímat především jako útok na ty méně majetné, jelikož chudé rodiny a méně vzdělaní pracující se stávají častěji oběťmi nekalé praxe bankéřů, připomíná nositel Nobelovy ceny. Otázka podle něj tedy nezní, zda se Trump a jeho přátelé snaží zhoršit, znesnadnit a zkrátit život chudým - to je považuje Krugman za očividné -, ale proč tak činí.

Trump jde proti svým voličům

"Jde o úsporu peněz?" ptá se profesor. Připomíná, že konzervativci si stěžují na nákladnost ochranných sociálních programů, ale tyto názory je těžké brát seriózně, pokud zaznívají od lidí, kteří hlasují pro nárůst rozpočtového schodku v důsledku daňových škrtů, navíc existuje důkaz, že některé kritizované programy dokážou to, co daňové škrty neumí - ve finále vracejí podstatnou část původních prostředků, jelikož vedou k lepšímu výkonu ekonomiky.

Jako příklad uvádí odborník program potravinových lístků, který nejen ulehčil život jejich příjemcům, ale má také pozitivní vliv na dlouhodobé zdraví dětí z chudých rodin, což z nich činí produktivnější dospělé, kteří tak s větší pravděpodobností budou platit daně, nikoliv záviset na sociální podpoře. To samé platí o bezplatné lékařské péči, jelikož poslední studie naznačují, že více než polovina všech vynaložených prostředků na zdravotní péči pro děti se později vrátí v podobě vyšších daňových odvodů od zdravějších dospělých, podotýká Krugman.

Pravice také s oblibou tvrdí, že programy na boj s chudobou spíše vytvářejí "past chudoby", jelikož omezují stimuly, aby se lidé snažili svůj život zlepšit, připomíná ekonom. Namítá však, že v reálu jen velmi málo Američanů, kteří mají nárok na potravinové lístky či bezplatnou lékařskou péči, může pracovat, ale nečiní tak.

Profesor souhlasí, že podle některých propočtů mohou některé programy pro nízkopříjmové skupiny odrazovat od práce. Deklaruje však, že důkazy také ukazují, že tento efekt je mnohem menší, než si politici myslí. Omezit ho přitom jde tím, že programy budou nastaveny štědřeji a pomoc se dostane nejen chudým, ale i osobám ohroženým chudobou, tvrdí Krugman. Kritizuje, že konzervativci toto nikdy nepovažovali za možnost.  

"Co tedy ve skutečnosti stojí za válkou proti chudým?" pokládá otázku laureát Nobelovy ceny. Konstatuje, že bolest, kterou tato válka působí je záměrná a nepramení z chyb, protože Trump a jeho přátelé netrestají chudé jen neochotně a z přesvědčení, že krutost je potřeba, ale protože krutosti páchat chtějí.

Krugman odkazuje na zjištění novináře Glenna Thrushe, že Trumpovi poradci označují prakticky všechny programy na pomoc chudým jako "sociální", termínem, který prezident považuje za hanlivý. Ekonom v té souvislosti ironicky připomíná, že Trump se přeci ve skutečnosti vypracoval sám a za žádný ze svých úspěchů nevděčí majetku, který zdědil.

Mnoho postav v současné americké administrativě a Kongresu jednoduše nemá žádný soucit s chudými, což zajisté částečně vychází z jejich rasových předsudků, soudí nositel Nobelovy ceny. Podotýká, že ačkoliv válka proti chudým výrazně více postihne národnostní menšiny, zasáhne také nízkopříjmové bělochy, včetně mnoha lidí, kteří volili Trumpa. Podle Krugmana ale zůstává otázkou, zda si to jeho tým uvědomuje.

Související

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.
Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) chudoba Donald Trump Paul Krugman (ekonom)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

před 2 hodinami

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

před 3 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

před 7 hodinami

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

před 8 hodinami

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

před 9 hodinami

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

před 9 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 12 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 13 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 13 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 15 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy