V USA se schyluje k válce? Nositel Nobelovy ceny nešetří kritikou

NÁZOR - Spojené státy neměly vždy - ba dokonce ani většinou - nejlepší a nejzářivější vládce, konstatuje nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Profesor z prestižní Princetonské univerzity v komentáři pro server New York Times uvádí, že američtí prezidenti i v minulosti pověřovali funkcemi "lumpy a hlupáky", avšak nic se nevyrovná souboru "gaunerů a lotrů", jimiž se obklopil Donald Trump.

Nespouštějme oči z míče

Tom Price, Scott Pruitt, Ryan Zinke, Ben Carson a naposledy Ronny Jackson, rekapituluje akademik. Dodává, že v tuto chvíli by naše základní představa měla znít, že každý, koho chce prezident do svého týmu, má nějakou zásadní vadu.

"Přesto nesmíme spustit oči z míče," pokračuje Krugman. Poukazuje, že výhody, které mnoho Trumpových spolupracovníků žádá, například cestování první třídou a supertajné zvukotěsné telefonní kabinky, sice vzbuzují pobouření a vypovídají mnoho o uvedených lidech, avšak záleží především na jejich konkrétních rozhodnutích.

Kupříkladu požadavek Bena Carlsona, aby se za peníze daňových poplatníků nakoupil jídelní set za 31 tisíc dolarů (zhruba 600 tisíc korun) považuje ekonom za absurdní. Zdůrazňuje však, že jeho návrh na skokové zvýšení nájemného pro stovky tisíc amerických rodin, které by až ztrojnásobilo výši poplatků za bydlení pro nejchudší, je doslova brutální.

Za nejbrutálnější označuje profesor skutečnost, že jde o součást širšího trendu - loni Trump a jeho spojenci v Kongresu vynaložili největší úsilí na předcházení si bohatých, například prostřednictvím daňových škrtů a zákoníku práce, ale i útokem na zdravotnickou reformu Baracka Obamy, jejíž osekání má umožnit daňové úlevy pro nejbohatší v řádech stovek miliard dolarů.

"Zdá se však, že letošní prioritou republikánské strany je vyhlásit válku chudým," píše expert. Vysvětluje, že tato válka se rozbíhá na mnoha frontách - návrhu omezení příspěvku na bydlení předcházely kroky k zásadnímu ztížení podmínek pro získání potravinových lístků a administrativa umožňuje republikány kontrolovaným státům zpřísňovat podmínky pro přístup k bezplatné lékařské péči, které mají ve skutečnosti omezit její dostupnost.

Také faktickou finanční deregulací a systematickým ořezáváním ochrany zákazníků finančních ústavů musíme vnímat především jako útok na ty méně majetné, jelikož chudé rodiny a méně vzdělaní pracující se stávají častěji oběťmi nekalé praxe bankéřů, připomíná nositel Nobelovy ceny. Otázka podle něj tedy nezní, zda se Trump a jeho přátelé snaží zhoršit, znesnadnit a zkrátit život chudým - to je považuje Krugman za očividné -, ale proč tak činí.

Trump jde proti svým voličům

"Jde o úsporu peněz?" ptá se profesor. Připomíná, že konzervativci si stěžují na nákladnost ochranných sociálních programů, ale tyto názory je těžké brát seriózně, pokud zaznívají od lidí, kteří hlasují pro nárůst rozpočtového schodku v důsledku daňových škrtů, navíc existuje důkaz, že některé kritizované programy dokážou to, co daňové škrty neumí - ve finále vracejí podstatnou část původních prostředků, jelikož vedou k lepšímu výkonu ekonomiky.

Jako příklad uvádí odborník program potravinových lístků, který nejen ulehčil život jejich příjemcům, ale má také pozitivní vliv na dlouhodobé zdraví dětí z chudých rodin, což z nich činí produktivnější dospělé, kteří tak s větší pravděpodobností budou platit daně, nikoliv záviset na sociální podpoře. To samé platí o bezplatné lékařské péči, jelikož poslední studie naznačují, že více než polovina všech vynaložených prostředků na zdravotní péči pro děti se později vrátí v podobě vyšších daňových odvodů od zdravějších dospělých, podotýká Krugman.

Pravice také s oblibou tvrdí, že programy na boj s chudobou spíše vytvářejí "past chudoby", jelikož omezují stimuly, aby se lidé snažili svůj život zlepšit, připomíná ekonom. Namítá však, že v reálu jen velmi málo Američanů, kteří mají nárok na potravinové lístky či bezplatnou lékařskou péči, může pracovat, ale nečiní tak.

Profesor souhlasí, že podle některých propočtů mohou některé programy pro nízkopříjmové skupiny odrazovat od práce. Deklaruje však, že důkazy také ukazují, že tento efekt je mnohem menší, než si politici myslí. Omezit ho přitom jde tím, že programy budou nastaveny štědřeji a pomoc se dostane nejen chudým, ale i osobám ohroženým chudobou, tvrdí Krugman. Kritizuje, že konzervativci toto nikdy nepovažovali za možnost.  

"Co tedy ve skutečnosti stojí za válkou proti chudým?" pokládá otázku laureát Nobelovy ceny. Konstatuje, že bolest, kterou tato válka působí je záměrná a nepramení z chyb, protože Trump a jeho přátelé netrestají chudé jen neochotně a z přesvědčení, že krutost je potřeba, ale protože krutosti páchat chtějí.

Krugman odkazuje na zjištění novináře Glenna Thrushe, že Trumpovi poradci označují prakticky všechny programy na pomoc chudým jako "sociální", termínem, který prezident považuje za hanlivý. Ekonom v té souvislosti ironicky připomíná, že Trump se přeci ve skutečnosti vypracoval sám a za žádný ze svých úspěchů nevděčí majetku, který zdědil.

Mnoho postav v současné americké administrativě a Kongresu jednoduše nemá žádný soucit s chudými, což zajisté částečně vychází z jejich rasových předsudků, soudí nositel Nobelovy ceny. Podotýká, že ačkoliv válka proti chudým výrazně více postihne národnostní menšiny, zasáhne také nízkopříjmové bělochy, včetně mnoha lidí, kteří volili Trumpa. Podle Krugmana ale zůstává otázkou, zda si to jeho tým uvědomuje.

Související

Izraelská armáda

Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá

Izraelská armáda pokračuje v pozemní operaci do Rafáhu, kterou zahájila v tomto týdnu. Už v úterý potvrdila obsazení přechodu na hranici s Egyptem. Do obydlených čtvrtí města zatím nepostupuje. Armádní mluvčí zároveň bagatelizoval nepotvrzenou informaci, že USA pozastavily dodávku některých zbraní kvůli nynější ofenzivě. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) chudoba Donald Trump Paul Krugman (ekonom)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Izraelská armáda

Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil "mírné rozšíření" operací armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Zároveň nařídil svým vyjednavačům pokračovat ve snahách o uzavření dohody o výměně rukojmí s militantním hnutím Hamás. S odvoláním na server Axios o tom v pátek informovala agentura Reuters.

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

MS v hokeji

Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity

Dvěma odpoledními zápasy vypuklo v pátek v pořadí již 87. mistrovství světa v ledním hokeji, které se letos koná v Praze a Ostravě. Prvními mužstvy, která se střetla v rámci pražské skupiny A, byla mužstva Švýcarska a Norska. V tomto duelu nakonec k žádnému překvapení nedošlo, přestože po první třetině byl stav nerozhodný 1:1. Druhá třetina ale byla v režii favoritů ze Švýcarska, když v ní díky brankám Löffela, Sentelera a Scherweye šli postupně do vedení 4:1. Niederreiter pak přidal poslední pátou švýcarskou branku, Norové už jen korigovali na konečných 5:2. To v Ostravě se hrál do konce druhé třetiny vyrovnaný duel, když se Slovákům v zápase s Němci podařilo dorovnat z 0:2 na 2:2. Závěrečná třetina ale ukázala, že stříbrní medailisté z posledního šampionátu byli více produktivní a nakonec to i přes snahu Slováků dotáhli k výhře 4:6. 

před 4 hodinami

před 10 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva

Dnes ráno přicestovala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová do Kyjeva na svou rozlučkovou návštěvu Ukrajiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy