V USA se schyluje k válce? Nositel Nobelovy ceny nešetří kritikou

NÁZOR - Spojené státy neměly vždy - ba dokonce ani většinou - nejlepší a nejzářivější vládce, konstatuje nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Profesor z prestižní Princetonské univerzity v komentáři pro server New York Times uvádí, že američtí prezidenti i v minulosti pověřovali funkcemi "lumpy a hlupáky", avšak nic se nevyrovná souboru "gaunerů a lotrů", jimiž se obklopil Donald Trump.

Nespouštějme oči z míče

Tom Price, Scott Pruitt, Ryan Zinke, Ben Carson a naposledy Ronny Jackson, rekapituluje akademik. Dodává, že v tuto chvíli by naše základní představa měla znít, že každý, koho chce prezident do svého týmu, má nějakou zásadní vadu.

"Přesto nesmíme spustit oči z míče," pokračuje Krugman. Poukazuje, že výhody, které mnoho Trumpových spolupracovníků žádá, například cestování první třídou a supertajné zvukotěsné telefonní kabinky, sice vzbuzují pobouření a vypovídají mnoho o uvedených lidech, avšak záleží především na jejich konkrétních rozhodnutích.

Kupříkladu požadavek Bena Carlsona, aby se za peníze daňových poplatníků nakoupil jídelní set za 31 tisíc dolarů (zhruba 600 tisíc korun) považuje ekonom za absurdní. Zdůrazňuje však, že jeho návrh na skokové zvýšení nájemného pro stovky tisíc amerických rodin, které by až ztrojnásobilo výši poplatků za bydlení pro nejchudší, je doslova brutální.

Za nejbrutálnější označuje profesor skutečnost, že jde o součást širšího trendu - loni Trump a jeho spojenci v Kongresu vynaložili největší úsilí na předcházení si bohatých, například prostřednictvím daňových škrtů a zákoníku práce, ale i útokem na zdravotnickou reformu Baracka Obamy, jejíž osekání má umožnit daňové úlevy pro nejbohatší v řádech stovek miliard dolarů.

"Zdá se však, že letošní prioritou republikánské strany je vyhlásit válku chudým," píše expert. Vysvětluje, že tato válka se rozbíhá na mnoha frontách - návrhu omezení příspěvku na bydlení předcházely kroky k zásadnímu ztížení podmínek pro získání potravinových lístků a administrativa umožňuje republikány kontrolovaným státům zpřísňovat podmínky pro přístup k bezplatné lékařské péči, které mají ve skutečnosti omezit její dostupnost.

Také faktickou finanční deregulací a systematickým ořezáváním ochrany zákazníků finančních ústavů musíme vnímat především jako útok na ty méně majetné, jelikož chudé rodiny a méně vzdělaní pracující se stávají častěji oběťmi nekalé praxe bankéřů, připomíná nositel Nobelovy ceny. Otázka podle něj tedy nezní, zda se Trump a jeho přátelé snaží zhoršit, znesnadnit a zkrátit život chudým - to je považuje Krugman za očividné -, ale proč tak činí.

Trump jde proti svým voličům

"Jde o úsporu peněz?" ptá se profesor. Připomíná, že konzervativci si stěžují na nákladnost ochranných sociálních programů, ale tyto názory je těžké brát seriózně, pokud zaznívají od lidí, kteří hlasují pro nárůst rozpočtového schodku v důsledku daňových škrtů, navíc existuje důkaz, že některé kritizované programy dokážou to, co daňové škrty neumí - ve finále vracejí podstatnou část původních prostředků, jelikož vedou k lepšímu výkonu ekonomiky.

Jako příklad uvádí odborník program potravinových lístků, který nejen ulehčil život jejich příjemcům, ale má také pozitivní vliv na dlouhodobé zdraví dětí z chudých rodin, což z nich činí produktivnější dospělé, kteří tak s větší pravděpodobností budou platit daně, nikoliv záviset na sociální podpoře. To samé platí o bezplatné lékařské péči, jelikož poslední studie naznačují, že více než polovina všech vynaložených prostředků na zdravotní péči pro děti se později vrátí v podobě vyšších daňových odvodů od zdravějších dospělých, podotýká Krugman.

Pravice také s oblibou tvrdí, že programy na boj s chudobou spíše vytvářejí "past chudoby", jelikož omezují stimuly, aby se lidé snažili svůj život zlepšit, připomíná ekonom. Namítá však, že v reálu jen velmi málo Američanů, kteří mají nárok na potravinové lístky či bezplatnou lékařskou péči, může pracovat, ale nečiní tak.

Profesor souhlasí, že podle některých propočtů mohou některé programy pro nízkopříjmové skupiny odrazovat od práce. Deklaruje však, že důkazy také ukazují, že tento efekt je mnohem menší, než si politici myslí. Omezit ho přitom jde tím, že programy budou nastaveny štědřeji a pomoc se dostane nejen chudým, ale i osobám ohroženým chudobou, tvrdí Krugman. Kritizuje, že konzervativci toto nikdy nepovažovali za možnost.  

"Co tedy ve skutečnosti stojí za válkou proti chudým?" pokládá otázku laureát Nobelovy ceny. Konstatuje, že bolest, kterou tato válka působí je záměrná a nepramení z chyb, protože Trump a jeho přátelé netrestají chudé jen neochotně a z přesvědčení, že krutost je potřeba, ale protože krutosti páchat chtějí.

Krugman odkazuje na zjištění novináře Glenna Thrushe, že Trumpovi poradci označují prakticky všechny programy na pomoc chudým jako "sociální", termínem, který prezident považuje za hanlivý. Ekonom v té souvislosti ironicky připomíná, že Trump se přeci ve skutečnosti vypracoval sám a za žádný ze svých úspěchů nevděčí majetku, který zdědil.

Mnoho postav v současné americké administrativě a Kongresu jednoduše nemá žádný soucit s chudými, což zajisté částečně vychází z jejich rasových předsudků, soudí nositel Nobelovy ceny. Podotýká, že ačkoliv válka proti chudým výrazně více postihne národnostní menšiny, zasáhne také nízkopříjmové bělochy, včetně mnoha lidí, kteří volili Trumpa. Podle Krugmana ale zůstává otázkou, zda si to jeho tým uvědomuje.

Související

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  chudoba ,  Donald Trump ,  Paul Krugman (ekonom)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 1 hodinou

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 3 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát

Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 

včera

včera

včera

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.

včera

Ilustrační foto

Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce

S příchodem chladnějšího podzimního počasí začíná v České republice nová sezóna respiračních onemocnění a zdravotníci důrazně připomínají význam včasné prevence. Do tuzemska již dorazilo přibližně 540 tisíc dávek vakcín proti chřipce a v průběhu října a začátku listopadu budou následovat další sta tisíce dávek. V letošním roce se počítá s celkovým dodáním o patnáct procent vyššího množství očkovacích látek než v minulé sezóně. Od začátku září již zdravotníci zaznamenali přibližně 22 tisíc aplikovaných dávek, přičemž hlavní vlnu zájmu očekávají v následujících týdnech.

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT

Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí v úterý dopoledne oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube

Belgický fyzik Francis Halzen získal prestižní Nobelovu cenu za fyziku za svůj rozhodující přínos k vývoji Neutrinové observatoře IceCube na Jižním pólu a za objevy v oblasti vysoce energetických neutrin astrofyzikálního původu. 

včera

Facebook Sébastien Lecornu

Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu

Francii zachvátila masivní vlna protestů, do kterých se zapojili studenti, jejich rodiče i odborové svazy. Demonstranti vyšli do ulic ve více než třiceti městech po celé zemi, včetně Paříže, Marseille, Nice, Nantes, Lyonu či Lille, aby vyjádřili svůj ostrý nesouhlas s dlouhodobým podfinancováním středních škol. Hnutí, které původně začalo jako série drobných protestů v pařížském regionu, se v průběhu posledních týdnů proměnilo v celonárodní vlnu nespokojenosti zasahující téměř celý vzdělávací systém.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.

včera

British Airways, ilustrační fotografie

Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů

Dopravní letoun společnosti British Airways mířící z Londýna do Chicaga musel v pondělí po náhlém poklesu výšky o 28 tisíc stop (přibližně 8 500 metrů) vyhlásit stav nouze a vrátit se na letiště Heathrow. Důvodem prudkého klesání nad územím Irska byla technická závada spojená s dekompresi v kabině, která si vyžádala automatické vypadnutí kyslíkových masek pro cestující.

včera

Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku

Francie se připravuje na masivní vlnu celonárodních protestů, ke kterým vyzvali organizátoři studentských hnutí. Reagují tak na narůstající napětí v oblasti školství, kde studenti středních a vysokých škol požadují výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému. Pondělní akce vedly k úplnému nebo částečnému zablokování více než pěti set škol po celé zemi a situace v ulicích francouzských měst se zásadně vyhrocuje po sérii střetů s policií, které přinesly vážná zranění i masové zatýkání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy