Amerika nutně potřebuje jaderné zbraně. Spousty, tvrdí odborníci

Podle Kroeniga je pro státy, které jsou ozbrojeny atomovými zbraněmi jednodušší dosahovat během mezinárodních krizí svých cílů. Nukleární zbraně jsou klíčem k tomu, že tyto země jsou protivníkem daleko více respektovány, a dochází k daleko menšímu počtu provokací vůči nim.

Pokud již jdou takové země do války, jsou takové války méně krvavé a rychlejší než války zemí nevlastnících atomové zbraně. Už sama hrozba použití atomové bomby často vede k zastavení nebo dokonce nevypuknutí ozbrojeného konfliktu.

Autor připomíná Nixonovu nebo Reaganovu politiku vůči Sovětskému svazu, kdy pozice síly a výhrůžek použitím nukleárního arzenálu vedla k uklidnění Studené války. O podobnou zahraniční politiku se nyní pokouší i prezident Donald Trump vůči KLDR a Íránu.

Velké množství atomových zbraní v arsenálu země hraje také stálé velkou roli v odstrašování jiných atomových velmocí v útoku vůči USA. Jen pokud bude Amerika ve svém arzenálu dostatečně silná bude proti nim ve výhodě.

Svou roli velký arzenál samozřejmě hraje i v případě vypuknutí nukleární války mezi atomovými velmocemi. Pokud by taková válka, tak podle výpočtů stratégů by Rusko v první vlně zničilo 131 největších amerických měst se 70 miliony obyvateli.

Pokud by přišla americká odpověď, která by redukovala zbylé ruské nukleární zbraně, Rusům by se podařilo zničit ve druhé vlně již jen 12 velkých měst a zapříčinil smrt 28 milionu lidí. Pokud by došlo k redukci atomových zbraní, jak to navrhoval prezident Obama, Amerika by neměla dostatečnou sílu k odpovědi. Rusko by druhou vlnou zapříčinilo smrt dalších 82 milionů Američanů.  

Kvůli těmto důvodům by si Amerika měla udržovat silné, moderní a k boji připravené nukleární zbraně. Ty, jak Kroenig konstatuje, jsou zárukou toho, že je nikdo nikdy nepoužije, a svět se vyhne nukleární katastrofě.