USA vyhlásily sankce proti guvernérovi íránské centrální banky Sajfovi

Dokument amerického ministerstva Sajfa označuje za "globálního teroristu se zvláštním pověřením". Podle ministra Stevena Mnuchina guvernér íránské centrální banky tajně přes banku al Bilád rozesílal Hizballáhu peníze íránských revolučních gard.

Ředitel banky Aras Habíb je další osobou na novém sankčním seznamu, stejně jako Sajfův zástupce Alí Tarzálí. Čtvrtou osobou postiženou sankcemi je Muhammad Kásir, který ve vedení Hizballáhu působil jako styčná osoba pro příjem peněz íránských revolučních gard.

Sankce jsou podle ministerstva financí USA součástí "agresivní kampaně" proti íránským revolučním gardám a jejich spojencům. Vyhlášeny jsou v souvislosti s nedávným rozhodnutím Washingtonu odstoupit od jaderné dohody šesti světových mocností s Íránem z roku 2015.

Podle amerického ministerstva financí se Sajf spolčil s revolučními gardami, aby v různých měnách převedl miliony dolarů s cílem umožnit revolučním gardám, aby financovaly své aktivity v zahraničí.

"Spojené státy nedovolí Íránu, aby stále troufaleji zneužíval mezinárodní finanční systém," konstatoval v prohlášení ministr Mnuchin. "Světové společenství musí zůstat ostražité vůči zrádným snahám Íránu poskytovat finanční podporu svým teroristickým spojencům," uvedl americký ministr.

"Je pobuřující, i když nikoli překvapivé, že se nejvýše postavený íránský bankovní úředník spiknul s revolučními gardami, aby umožnil financování teroristické skupiny, jakou je Hizballáh," uvádí se v Mnuchinově prohlášení.

Reálný dopad amerického rozhodnutí podle agentury AP není jasný, protože íránskou centrální banku jako instituci USA sankcím nevystavily.

Podle AP mají sankce dál izolovat Írán od globálního finančního systému. Guvernér íránské centrální banky je podle agentury vystaven ještě takzvaným druhotným sankcím, které postihnou každého, kdo se Sajfem vstoupí do obchodního styku.

Sekundární sankce, na rozdíl od sankcí primárních, se vztahují nejen na Američany a americké firmy, ale i na osoby a firmy z třetích zemích. Znamená to, že komukoli na světě, kdo se Sajfem začne obchodovat, hrozí americký trest.