Mocnosti lžou lidem celá desetiletí, tvrdí aktivistka. Prozradila, kdo drží v rukou osud světa

Hodní a zlí

"Prezident Trump nám ukazuje, jak nebezpečné je svěřit naše životy do rukou hrstky prchlivých mužů," deklaruje aktivistka. Připomíná, že během jediného měsíce šéf Bílého domu torpédoval fungující dohodu o íránském jaderném programu a potopil skvělé naděje, že prostředkem k denuklearizaci Severní Koreje bude její zapojení do přímé diplomacie.

Ve čtvrtek pak Trump podle Fihnové pohrozil hromadnou vraždou milionů nevinných civilistů, když odvolal chystané setkání s Kim Čong-unem na základě uraženosti a tvrdých slov severokorejského vůdce. "Cítí se někdo více bezpečně?" pokládá řečnickou otázku ředitelka.

Lež, kterou jaderné mocnosti říkají již sedm desetiletí lidem, dle právničky zní, že nejbezpečněji se žije jen krůček od anihilace, jelikož jaderné zbraně vlastní ti "hodní", kteří tím odradí ty "zlé" od toho, aby jaderné zbraně chtěli vůbec získat. Hodným má být v tomto případě Trump a zlým Kim, vysvětluje Fihnová s tím, že příběh je až příliš známý.

"Ve skutečnosti je největší hrozbou, které čelíme, především samotná existence jaderných zbraní," nebere si servítky aktivistka. Odkazuje na zkušenost jihokorejského prezidenta Mun Če-ina, který žije v dosahu konvenčních zbraní, kterými KLDR permanentně míří na Soul, aby je mohla odpálit dříve, než americké atomové arzenály případně zničí severokorejský režim.

Neexistuje přitom vojenský scénář, při kterém by v prvních minutách jakéhokoliv konfliktu na Korejském poloostrově nezahynuly desítky tisíc Jihokorejců, poukazuje ředitelka. Konstatuje, že v tomto ohledu se nejhorší Munovy noční můry naplnily loni, kdy Trump svou válkou slov přiblížil poloostrov na pokraj jaderné destrukce.

Munovým řešení přitom byla jednak opatrná diplomacie vůči KLDR a zároveň jemné hlazení Trumpova ega, vysvětluje Fihnová. Naznačuje, že jihokorejský prezident by mohl být nominován na Nobelovu cenu za mír, jelikož tento přístup zafungoval a Munovi se podařilo přimět Trumpa, aby se pokusil o státnickou diplomacii, a Severní Koreu k souhlasu s denuklearizací.

Existuje naděje

"A na moment se svět upínal k naději, že to bude fingovat," pokračuje právnička. Připomíná, že ve čtvrtek ráno KLDR v ryze symbolickém gestu teatrálně vyhodila do vzduchu svou zkušební jadernou střelnici, na což ale Trump reagoval tím, že vyhodil do vzduchu celý mírový proces.

To vše vede aktivistku k závěru, že pro zajištění naší bezpečnosti nemůžeme spoléhat na tyto dílčí dohody o jaderných zbraních a muži s prchlivými egy by neměli požívat důvěry světa při řešení takových existenčních krizí.  

Řešením je zákaz jaderných zbraní za pomoci smlouvy, která by zahrnula všechny státy světa, domnívá se Fihnová. Poukazuje, že loni seznam signatářů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní čítal 122 zemí, přičemž úmluva se má brzy stát součástí mezinárodního práva.

"Velice jednoduše, pokud kdokoliv vlastní jaderné zbraně, jde o smrtící hrozbu pro lidstvo, která nás nemůže nechat v klidu," píše ředitelka. Dodává, že Jihokorejci by neměli usínat za přemítání, zda jeden tweet zpoza Pacifiku nezpůsobí, že se již ráno neprobudí.

Pro Korejce stále existuje naděje, míní aktivistka. Připomíná, že Trump obvinil Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní z upínání se k magické vizi bezjaderného světa. Aktuální dění ovšem naopak demonstruje, že organizace je realistická a předkládá legitimní postup k denuklearizaci za pomoci multilaterální smlouvy, kterou nelze roztrhat, pokud se někdo cítí ukřivděný, tvrdí Fihnová.