Zemřel bývalý šéf OSN a nositel Nobelovy ceny za mír Kofi Annan

Úmrtí někdejšího nejvyššího světového diplomata potvrdila Nadace Kofiho Annana. Zemřel poklidně "po krátké nemoci", uvedla nadace. Agentura Reuters s odvoláním na dva blízké Annanovy spolupracovníky dále napsala, že zemřel dnes brzy ráno v nemocnici ve švýcarské metropoli Bernu.

Ghanský diplomat Annan byl prvním černošským Afričanem, který stanul v čele OSN, připomíná BBC. Byl sedmým generálním tajemníkem OSN. V roce 2012 Annan sloužil jako zvláštní zmocněnec pro Sýrii a stál v čele úsilí o mírové řešení konfliktu v blízkovýchodní zemi.

Annan byl šéfem OSN po dvě funkční období. To první začalo 1. ledna 1997, druhé trvalo od 1. ledna 2002 do konce roku 2006. Nobelovu cenu dostal Anna za "práci za lépe organizovaný a mírovější svět". Čelil však také kritice za pomalou reakci na korupční skandál kolem programu OSN Ropa za potraviny.

Ve svých 24 letech, v roce 1962, začal pracovat v institucích OSN, po dalších 35 letech pak stanul v jejím čele. Ghanský politik Kofi Annan byl sedmým generálním tajemníkem OSN v letech 1997-2006, v roce 2001 obdržel Nobelovu cenu za mír za "práci za lépe organizovaný a mírovější svět" a o dva roky později Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Kofi Annan, který v roce 1999 například navštívil tehdejšího českého prezidenta Václava Havla na chalupě na Hrádečku na Trutnovsku, dnes zemřel ve věku 80 let.

Během své mise v čele OSN se Annan, který byl pokládán za tolerantního a čestného člověka s velkým osobním kouzlem, se snažil reformovat příliš byrokratické struktury OSN, bojoval proti viru HIV zejména v Africe a zřídil dobrovolnou iniciativu Global Compact, jejímž cílem je rozvíjet adekvátní praktiky v podnikání a sdílení nových zkušeností v oblasti lidských práv, práce a životního prostředí.

Kritizován byl zejména za neúspěch při snaze rozšířit Radu bezpečnosti OSN a výzvám k rezignaci čelil po vyšetřování programu OSN "ropa za potraviny" pro Irák, v níž figuroval i Annanův syn Kojo Annan. Nezávislá komise nakonec v březnu 2005 dospěla k závěru, že se šéf OSN korupce nedopustil. Annan také přiznal, že OSN mohla zabránit genocidě ve Rwandě v roce 1994, kdy byl Annan náměstkem generálního tajemníka OSN pro mírové operace. Prohlásil také, že cítí vinu.

Když na jaře 1999 NATO udeřilo na Jugoslávii kvůli Kosovu bez mandátu OSN, vyvolalo to mnoho sporů a prestiž celosvětové organizace výrazně utrpěla. Do podobné situace se OSN dostala v roce 2003 při válce v Iráku, kterou Američané a Britové začali také bez jejího posvěcení. Annan to bral jako osobní prohru. V září 2004 v rozhovoru s BBC jasně prohlásil, že "z našeho pohledu a z hlediska Charty OSN byla celá akce nelegální". Obdobně se vyjádřil i o bombardování NATO v Jugoslávii.

Po odchodu z čela OSN založil Annan svoji nadaci zaměřenou na mezinárodní rozvoj, v roce 2012 byl reprezentantem pro Sýrii, kde se snažil neúspěšně ukončit tamní občanskou válku a v roce 2016 vedl komisi OSN při jednání Bangladéše s Barmou ohledně rohingských uprchlíků.