Kdo rozhodne americké volby? Republikáni mají k dispozici silnou zbraň

Ačkoliv mívají menší účast i menší mediální pozornost než prezidentské volby, průběžné volby významně rozhodují o politickém směřování země. Konají se každé dva roky v polovině prezidentského mandátu. Lze je tedy považovat za jakési referendum o prezidentovi a jeho vládě.

Podle průzkumů by Demokraté mohli ovládnout Sněmovnu reprezentantů, obtížněji by se jim měl dosahovat Senát. Republikáni drží v obou komorách Kongresu převahu, nicméně v parlamentních volbách pořádaných uprostřed prezidentského mandátu strana současného prezidenta boj od roku 1934 pravidelně prohrává.

Republikáni ale mají ale jednu významnou sílu na své straně, která by jim mohla umožnit přinejmenším udržet převahu v Senátu. Bílí evangeličtí křesťané jsou jejich nejvěrnějšími voliči. Tato skutečnost je o podstatnější, že ačkoliv jejích podíl na celkovém počtu obyvatel USA klesá, netýká se to elektorátu, kde jsou naopak zastoupeni až disproporčně. Např. v Kentucy bílí evangelíci představovali jen 32% obyvatelstva, ale 52% voličstva, upozorňuje server The Vox.

Bílí evangelíci jako jedna z nejdisciplinovanějších a díky mnoha dalších faktorům nejvlivnějších voličských skupin sehraje podle amerických médií velkou roli v nadcházejících průběžných volbách. Pokud o nich bude hovořeno jednoznačně jako o referendu o Trumpovi, pak by tyto volby, pokud by byly čistě postaveny na politických preferencích bílých voličů, by pro něj dopadly nadmíru pozitivně. Trump má mezi nimi vysokou podporu, oscilující mezi 75 až 80%.

Trump se svým poměrně volným sexuálním životem a vulgárním slovníkem se nezdá jako prototyp člověka, kterého by puritánský, konzervativní a zbožný bílý evangelík měl volit. Přesto tomu tak je kvůli kulturním hodnotám, které Trump a jeho poradci - především viceprezident Mike Pence vyznávají evangelickou víru – zastávají, ať se to týká postoje k transsexuálům, feminismu a zvláště potratům.

Nejdůležitější politická témata pro bílé evangelíky

Právě potraty představují jedno z určujících témat americké politické scény. Američtí evangelíci mají pocit, že americký moderní, sekulární stát až přílišně podporuje potratové kliniky. Jmenování konzervativního Bretta Kavanaugha členem Nejvyššího soudu USA proto uvítali s nadšením, protože se jim jeví jako „jejich člověk“ na tom správném místě, navzdory jeho obvinění ze sexuálního obtěžování. Evangelický lídr Ralph Reed v rozhovoru pro New v rozhovoru pro New York Times varoval Republikány, že pokud Kavanaugha nepodrží, bude pro ně obtížné „motivovat a energizovat“ konzervativní evangelické voliče. Republikáni a Trump jej zřejmě vyslyšely, protože Kavanaugha podržely.

Nicméně, potrat je velké téma též pro latinskoamerické, asijské či černé křesťanské evangelické církve. Podle zjištění Janelle Wongové, profesorky amerických studií z Marylandské univerzity, jsou z hlediska uznání potratů latinské evangelické církve ještě nekompromisnější než bílé evangelické církve. Přesto u nich má Trump jen malou podporu.

Podle Wongové pro politické názory bílých evangelíků je mnohem důležitější téma rasa než náboženství. Jedná se o skupinu, která velmi hlasitě stojí proti přijímání imigrantů z Latinské Ameriky a odjinud. Zatímco v letech 2009 až 2013 i mezi bílými evangelíky stoupala podpora udělení občanství nezdokumentovaným migrantům, v roce 2014 už prudce poklesla a nyní bílí evangelíci jsou nejhlasitějšími oponenty takovýchto návrhů, podle zjištění výzkumných institutů PRRI (Public Religion Research Institute) a Brooking Institute.

Ačkoliv tato skupina amerického voličstva je dlouhodobě svázaná s rasismem, Foreign Policy podotýká, že dnešní radikální protrumpovská a protiimigrační politika bílých evangelíků je přesto dosti neobvyklá. Během studené války se totiž výrazně angažovali v migrační politice a pomáhali uprchlíkům ze zemí ovládaných komunistickými režimy se dostat do USA.

Nadcházející průběžné volby se prakticky nesou na té samé vlně kulturní války jaká zasáhla už prezidentské volby. Zatímco Republikáni a jejich voliči se obrací až k řadám krajní pravice co se týče hlubokého despektu k migrantům, na straně Demokratů a jejich voličů se začíná objevovat výrazný sklon až k radikální levici. Výsledek voleb, který bude ve velké míře záležet na nerozhodných, umírněných voličích, tak ukáže, jakou radikální politiku Američané považují za zdroj řešení jejich problémů.