Do Mexika dorazily tisíce migrantů z karavany. Někteří tam chtějí zůstat

Z nynější takzvané karavany migrantů, jejíž první část vyrazila před třemi týdny z Hondurasu, už požádalo o povolení zůstat v Mexiku na 3000 lidí. Tito běženci utíkají ze svých zemí před chudobou, nezaměstnaností a kriminalitou s celými rodinami a většina má za sebou na 1500 kilometrů, z nichž velkou část ušli pěšky.

Mexická radnice postavila ve sportovním areálu Magdalena Mixhuca několik stanů a poskytla lidem jídlo, přikrývky a zdravotní péči. Místní velká tržnice dodala 3,5 tuny banánů a guave. Zdravotníci běžencům ošetřili bolavé nohy, dali jim léky na průjem, záněty dýchacích cest a jiné nemoci. Radnice poskytla i vakcíny proti tetanu či chřipce.

Několik skupin migrantů, z nichž první vyrazila 13. října z Hondurasu, očekává od Mexika také administrativní pomoc. Mexická vláda už jim před dvěma týdny nabídla ubytování, školy pro děti a dočasné pracovní povolení, ovšem pokud by zůstali v jihomexických státech Chiapas a Oaxaca. To ale běženci odmítli s tím, že chtějí trvalé řešení a nechtějí být "uvězněni v některých regionech".

Většina běženců pochází z Hondurasu, kde se v pondělí setkali tamní prezident Juan Orlando Hernández a jeho guatemalský protějšek Jimmy Morales. Novinářům poté oznámili, že vyšetřují, kdo tyto karavany zorganizoval. Podle Moralese by měli být organizátoři potrestáni, protože běžencům neposkytli po cestě pomoc a ohrozili jejich životy, uvedl guatemalský deník Prensa Libre.

O migraci ze Střední Ameriky, která je dlouholetým problémem regionu, by se mělo podle honduraského prezidenta Hernándeze jednat i na Iberoamerickém summitu, který se příští týden koná v Guatemale. Karavany migrantů ze Střední Ameriky k hranicím USA se organizují už několik let, nynější situace je ale podle mexických úřadů bezprecedentní.

Až do letoška také nepřitahovaly tyto karavany příliš velký zájem médií, dokud proti nim nezačal letos na jaře ostře vystupovat americký prezident Donald Trump. Ten je označuje za bezpečnostní hrozbu. Na hranice s Mexikem už poslal podle pondělního oznámení Pentagonu 4800 vojáků, z nichž nejvíce (2600) jich je v Texasu. Právě na hranici s tímto americkým státem, kde v pondělí američtí vojáci umisťovali plot z ostnatého drátu, to mají běženci nejblíže. I tak jim ale zbývá urazit ještě minimálně 900 kilometrů.