Co spojuje americké muslimy a prezidenta Trumpa? Negativní postoj k migraci

Do americké Sněmovny reprezentantů se dostaly dvě muslimské kandidátky za Demokratickou stranu, Rashida Tlaibová a Ilhan Omarová. Jejich úspěch ukazuje na vzrůstající zájem amerických muslimů o dění v zemi. V proběhlých parlamentních volbách kandidoval nebývale velký počet muslimů. Okolo stovky se jich rozhodla kandidovat, nejčastěji za Demokraty. Podle průzkumu Pew Research Center ale i Republikáni mají mezi americkými muslimy své příznivce, kteří sdílí negativní názory amerického prezidenta Donalda Trumpa na imigraci.

Okolo 66% amerických muslimů se identifikuje s Demokraty, ukázal průzkum Pew Research Center. V případě Republikánů se za jejich voliče označuje jen 13% muslimů. Pew Research Center však upozorňuje na skutečnost, že počet republikánských muslimů za posledních 10 let vzrostl, a to i přes zvolení Donalda Trumpa prezidentem.

V roce 2007 se k Demokratům hlásilo 63% amerických muslimů. K Republikánům 13% amerických muslimů. Obě strany tedy posílily ohledně počtu svých muslimských příznivců. Naopak poklesl počet amerických muslimů, kteří se označují za Nezávislé. V roce 2007 to bylo 26% amerických muslimů, v roce 2017 už jen 20%.

V porovnání s průměrným postojem americké veřejnosti k Nezávislým se však stále o dosti rozsáhlou skupinu – jen 9% Američanů se hlásí k Nezávislým. Američtí muslimové obecně vykazují poměrně značnou nedůvěru k majoritním americkým politickým stranám. Šest z deseti republikánských muslimů (57%) a okolo poloviny demokratických muslimů (47%) tvrdí, že ani jedna strana není přátelská k muslimům v USA.

Demokratičtí a republikánští muslimové mají poměrně stejné demografické charakteristiky. Mají podobné podíly jedinců, kterým je pod 40 let (60% a 58%) a kteří jsou imigranti (52% a 57%). Jsou mezi nimi ale i poměrně značné demografické rozdíly. Např. jen malé procento černých muslimů se identifikuje s Republikány (6% oproti 15% černých muslimských Demokratů). Taktéž existuje menší procento republikánských muslimů, kteří mají vysokoškolské vzdělání (22% proti 36%).

Hlavní rozdíly jsou mezi oběma skupiny ohledně politických náhledů na imigraci či působení státu. Muslimští Republikáni sdílí jako jejich převážně křesťanští spolustraníci negativní náhled na imigraci. Okolo 45% jich ji vnímají jako břemeno co se týče práce, zdravotní péče a ubytování. U muslimských Demokratů podobné stanovisko sdílí jen okolo 11%, 84% si naopak myslí, že migrace zemi významně pomáhá. Jedná o prakticky stejný podíl, jaký je obecně u Republikánů a Demokratů ohledně této záležitosti  celkově – 42% Republikánů má za to, že imigrace je břemeno, 84% Demokratů je přesvědčeno, že imigrace zemi pomáhá.

Muslimští Republikáni v porovnání s muslimskými Demokraty preferují menší stát s menšími službami (50% vs. 23%). Nicméně, rozdíl mezi oběma muslimskými skupinami s odlišnými politickými preferencemi je o něco nižší než je tomu americké populace obecně. Okolo 74% Republikánů by si přálo menší stát, u Demokratů to je jen 27%.

Související

Více souvisejících

Muslimové USA (Spojené státy americké) islám

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 3 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 5 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 9 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy