Studená válka v Kongresu USA? Republikáni hlasovali proti hordám migrantů a Sorosovi, píše tisk

Dny monopolní kontroly republikánů nad americkým Kongresem jsou sečteny, i když mnohými očekávaná vítězná smršť demokratických kandidátů se v úterních volbách v USA nekonala. Až v lednu zasedne parlament v novém složení, budou moci demokraté díky ovládnutí Sněmovny reprezentantů účinněji blokovat legislativní ambice Bílého domu a pokusí se nejspíš o prošetření sporných kroků prezidenta Donalda Trumpa a jeho vlády, shoduje se americký tisk. Prestiž republikánů ale příliš nevybledla, stranu zachránila fungující ekonomika.

Volby doprovázela mimořádná pozornost médií a zřejmě i rekordní volební účast. Pro demokraty nebyly ničím méně, než bojem proti degradaci politické kultury a zápasem o americkou demokracii, která podle dnešního komentáře listu The Washington Post prokázala, že je zdravá.

Republikáni hlasovali proti vidině socialismu provázenému ničivou recesí, proti sexuálně dezorientovaným genderovým extremistům a hordám migrantů stojících na hranici pod praporem filantropa George Sorose, popsal výsledek voleb politolog Lincoln Mitchell. Vítězství demokratů nebylo oslnivé, prohra republikánů nebyla ničivá. Podle komentáře agentury Reuters je výsledek voleb vlastně nudný.

Also in! Ilhan Omar (@ilhanmn) becomes the first Somali-American to be elected to Congress. #midterms2018 #uselection #politics pic.twitter.com/MDtTGFS4Rh

— C.Hub Magazine (@c_hubmagazine) 7. listopadu 2018

Demokraté ovládli Sněmovnu reprezentantů, jak se čekalo. Republikáni si ale pojistili většinu v Senátu, horní parlamentní komoře, a mají tak možnost odpovídat na sněmovní "provokace" demokratů stejnou mincí. Stanovených cílů nedosáhli demokraté ani na úrovni jednotlivých amerických států, přestože mnohde uspěli. Demokratická strana vzala republikánům sedm guvernérských postů, ale prohrála guvernérské volby v Ohiu a na Floridě, tedy ve státech, které mohou spolurozhodovat o výsledku prezidentských voleb v roce 2020.

Z tábora obou stran se po oznámení výsledků voleb ozývaly výhrůžky i výzvy ke smíru, stejný slovník použil i Trump. Podle některých komentátorů teď "studená válka", která mezi oběma parlamentními stranami trvá od prezidentských voleb, plně ovládne Kongres a ochromí součinnost parlamentních komor. Vyhlídky na větší legislativní průlom jsou po volbách podle listu The New York Times mizivé.

Ohrozit spolupráci parlamentních stran mohou navíc jejich vnitřní spory. Republikáni procházejí bolestným přerodem ze strany konzervativní na populistickou, demokraté se posouvají vlevo a stejně bolestně hledají nové vůdce a inspirační zdroje. Ambiciózní rozvojové a infrastrukturní projekty za půl bilionu dolarů, které jsou pilířem Trumpova programu v příštích dvou letech, pravověrní republikáni považují za vyhazování peněz. Demokraté se zase neshodnou na síle opozičních zbraní, s nimiž by ve Sněmovně reprezentantů měli vytáhnout do boje s Trumpem. Radikální křídlo volá po impeachmentu, umírnění liberálové jsou proti.

Nad tím vším stojí autoritářský prezident, který obrátil naruby zavedené normy americké demokracie. Trump hodnotí volební výsledky především ve vztahu ke své vlastní politické budoucnosti, hlavně k příštím prezidentským volbám v roce 2020.

Povolební tiskovou konferenci, na níž Trump označila Mikea Pence za viceprezidenta pro své druhé volební období, považují někteří komentátoři za de facto počátek kampaně k příštím volbám prezidenta. Průběžné výsledky kongresových voleb v úterý v Bílém domě spolu s Trumpem podle serveru Politico sledovali dva muži - Corey Lewandowski a Brad Parscale. První byl v roce 2016 manažerem Trumpovy volební kampaně, druhý má vést tu příští.

Protože rozhádaný Kongres jakékoli zákonodárné iniciativy nejspíš zablokuje, Trump vrhne veškerou svou energii i zdroje prezidentské kanceláře na své politické přežití. Naději určitě má. Bill Clinton i Barack Obama obhájili svůj post v Bílém domě přesto, že kongresové volby uprostřed prvního mandátu prohráli víc než v úterý Trump.

Související

Kongres USA

Nejdelší shutdown v historii Spojených států skončil

Prezident Trump podepsal balíček, který ukončil nejdelší shutdown v historii Spojených států, čímž oficiálně obnovil provoz federální vlády. K finálnímu schválení došlo několik hodin poté, co Sněmovna reprezentantů hlasovala poměrem 222 pro a 209 proti přijetí kompromisní dohody mezi republikány a umírněnými senátními demokraty. Tato dohoda zajišťuje financování vlády do ledna a některým klíčovým agenturám dokonce po zbytek fiskálního roku 2026.

Více souvisejících

Kongres USA Donald Trump USA (Spojené státy americké) Prezident USA Volby USA

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 12 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 5 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 7 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 8 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 8 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 11 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 11 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 13 hodinami

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy