Studená válka v Kongresu USA? Republikáni hlasovali proti hordám migrantů a Sorosovi, píše tisk

Dny monopolní kontroly republikánů nad americkým Kongresem jsou sečteny, i když mnohými očekávaná vítězná smršť demokratických kandidátů se v úterních volbách v USA nekonala. Až v lednu zasedne parlament v novém složení, budou moci demokraté díky ovládnutí Sněmovny reprezentantů účinněji blokovat legislativní ambice Bílého domu a pokusí se nejspíš o prošetření sporných kroků prezidenta Donalda Trumpa a jeho vlády, shoduje se americký tisk. Prestiž republikánů ale příliš nevybledla, stranu zachránila fungující ekonomika.

Volby doprovázela mimořádná pozornost médií a zřejmě i rekordní volební účast. Pro demokraty nebyly ničím méně, než bojem proti degradaci politické kultury a zápasem o americkou demokracii, která podle dnešního komentáře listu The Washington Post prokázala, že je zdravá.

Republikáni hlasovali proti vidině socialismu provázenému ničivou recesí, proti sexuálně dezorientovaným genderovým extremistům a hordám migrantů stojících na hranici pod praporem filantropa George Sorose, popsal výsledek voleb politolog Lincoln Mitchell. Vítězství demokratů nebylo oslnivé, prohra republikánů nebyla ničivá. Podle komentáře agentury Reuters je výsledek voleb vlastně nudný.

Also in! Ilhan Omar (@ilhanmn) becomes the first Somali-American to be elected to Congress. #midterms2018 #uselection #politics pic.twitter.com/MDtTGFS4Rh

— C.Hub Magazine (@c_hubmagazine) 7. listopadu 2018

Demokraté ovládli Sněmovnu reprezentantů, jak se čekalo. Republikáni si ale pojistili většinu v Senátu, horní parlamentní komoře, a mají tak možnost odpovídat na sněmovní "provokace" demokratů stejnou mincí. Stanovených cílů nedosáhli demokraté ani na úrovni jednotlivých amerických států, přestože mnohde uspěli. Demokratická strana vzala republikánům sedm guvernérských postů, ale prohrála guvernérské volby v Ohiu a na Floridě, tedy ve státech, které mohou spolurozhodovat o výsledku prezidentských voleb v roce 2020.

Z tábora obou stran se po oznámení výsledků voleb ozývaly výhrůžky i výzvy ke smíru, stejný slovník použil i Trump. Podle některých komentátorů teď "studená válka", která mezi oběma parlamentními stranami trvá od prezidentských voleb, plně ovládne Kongres a ochromí součinnost parlamentních komor. Vyhlídky na větší legislativní průlom jsou po volbách podle listu The New York Times mizivé.

Ohrozit spolupráci parlamentních stran mohou navíc jejich vnitřní spory. Republikáni procházejí bolestným přerodem ze strany konzervativní na populistickou, demokraté se posouvají vlevo a stejně bolestně hledají nové vůdce a inspirační zdroje. Ambiciózní rozvojové a infrastrukturní projekty za půl bilionu dolarů, které jsou pilířem Trumpova programu v příštích dvou letech, pravověrní republikáni považují za vyhazování peněz. Demokraté se zase neshodnou na síle opozičních zbraní, s nimiž by ve Sněmovně reprezentantů měli vytáhnout do boje s Trumpem. Radikální křídlo volá po impeachmentu, umírnění liberálové jsou proti.

Nad tím vším stojí autoritářský prezident, který obrátil naruby zavedené normy americké demokracie. Trump hodnotí volební výsledky především ve vztahu ke své vlastní politické budoucnosti, hlavně k příštím prezidentským volbám v roce 2020.

Povolební tiskovou konferenci, na níž Trump označila Mikea Pence za viceprezidenta pro své druhé volební období, považují někteří komentátoři za de facto počátek kampaně k příštím volbám prezidenta. Průběžné výsledky kongresových voleb v úterý v Bílém domě spolu s Trumpem podle serveru Politico sledovali dva muži - Corey Lewandowski a Brad Parscale. První byl v roce 2016 manažerem Trumpovy volební kampaně, druhý má vést tu příští.

Protože rozhádaný Kongres jakékoli zákonodárné iniciativy nejspíš zablokuje, Trump vrhne veškerou svou energii i zdroje prezidentské kanceláře na své politické přežití. Naději určitě má. Bill Clinton i Barack Obama obhájili svůj post v Bílém domě přesto, že kongresové volby uprostřed prvního mandátu prohráli víc než v úterý Trump.

Související

Hillary Clintonová

Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa

Šest hodin ve čtvrtek vypovídala bývalá americká ministryně zahraničí a neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová před kongresovou komisí, která vyšetřuje zločiny sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Někdejší politička řekla, o zločinech nevěděla. Zákonodárce vyzvala, aby vyslechli také současného prezidenta Donalda Trumpa. 

Více souvisejících

Kongres USA Donald Trump USA (Spojené státy americké) Prezident USA Volby USA

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 2 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 3 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy