Pátrači nalezli argentinskou ponorku San Juan, ztratila se před rokem

Pátračům se v Atlantském oceánu se dnes podařilo nalézt rok pohřešovanou argentinskou ponorku. Plavidlo objevili v hloubce 870 metrů pod mořem v argentinské části Patagonie u poloostrova Valdés. Ponorka je celá, ale nastala v ní imploze, tedy pod tlakem se zhroutila sama do sebe. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na argentinské námořnictvo. Ponorka San Juan se 44 členy posádky se nejspíš potopila 15. listopadu 2017.

Objev byl oznámen pouhé dva dny poté, co pozůstalí zmizelých námořníků zorganizovali v den výročí tragédie smuteční tryznu, napsala agentura AP. "Je celá, ale nastala v ní imploze. Nachází se v hloubce 870 metrů pod hladinou," řekl dnes při setkání s rodinami pozůstalých Gabriel Attiz, velitel námořní základny Mar del Plata, která byla domovským přístavem plavidla.

Ponorka před zmizením plula ze základny v provincii Ushuaia na jihu země do námořní základny Mar del Plata na východním pobřeží. Ve chvíli posledního kontaktu s pevninou se plavidlo nacházelo 430 kilometrů od argentinského pobřeží Patagonie.

#Argentine #submarine located year after disappearance https://t.co/KaFDC3Ax4p pic.twitter.com/N0hJdHZj5i

— The Straits Times (@STcom) 17. listopadu 2018

V době vyslání poslední zprávy z ponorky velitel hlásil, že mořská voda se dostala do systému ventilace k bateriím a způsobila zkrat a požár baterií. Velitel ale zároveň řekl, že ponorka pokračuje ponořena v plavbě s odděleným okruhem. Pak ztratila základna s plavidlem kontakt. O několik hodin později byla v oblasti, kde se plavidlo nacházelo, zaznamenán hluk, který mohl být explozí nebo implozí.

Argentině pomáhalo po ponorce pátrat 18 zemí. V domě zmizení měla ponorka zásobu kyslíku na sedm dní. Poté v hledání pokračovalo argentinské námořnictvo. Nakonec si argentinská vláda najala společnost Ocean Infinity, která dokáže prohledávat a mapovat mořské dno.

Podle dnešního oznámení argentinského námořnictva ztracené plavidlo "pozitivně identifikovala" výzkumná ponorka, která byla řízená na dálku z lodi Ocean Infinity.

Letos v únoru vyhlásili příbuzní posádky sbírku, aby mohli najmout americkou firmu a pokračovat v pátrání. Argentinská vláda již předtím slíbila odměnu pět milionů dolarů (více než 100 milionů korun) za nalezení vraku ponorky. Po plavidlu během měsíců pátraly dvě desítky lodí, několik letadel a více než 4000 lidí.

Šestašedesát metrů dlouhá a sedm metrů široká ponorka San Juan je z třídy TR-1700 dieselelektrických útočných ponorek. Do služby argentinské armády byla zařazena v roce 1985, tedy tři roky po válce s Británií o Falklandy. Naposledy byla nově upravena za 12 milionů dolarů (273 milionů Kč) mezi lety 2008 až 2014. Plavidlo bylo přeříznuto napůl, byly vyměněny baterie a motor. Taková úprava je podle odborníků nesmírně náročná, protože se při ní musí propojit díly od různých výrobců. I minimální chyba během řezání ohrožuje plavidlo i posádku.

Související

Argentina

Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu

Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.
Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

Více souvisejících

argentina ,  ponorka ARA San Juan (S-42)

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 4 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 5 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy