Brazílie na cestě k diktatuře? Bolsonaro dosadil do budoucí vlády už pátého vojáka

Carlos dos Santos Cruz v minulosti velel mírovým silám OSN na Haiti a v Demokratické republice Kongo. Některé Brazilce ovšem jmenování dalšího člena armády do vlády znepokojuje. Bývalý armádní důstojník Bolsonaro netají obdiv k vojenské diktatuře, která v zemi vládla v letech 1964-1985.

Budoucí prezident se pokusil obavy rozptýlit slibem, že se bude řídit ústavou, a korigoval některé ze svých extrémních pozic, jež po tři desítky let zastával jako federální poslanec. Politik například dříve řekl, že "chybou diktatury bylo, že mučila a nezabíjela" a o homosexualitě prohlásil, že "je důsledkem nedostatečného bití".

#Brazil's #Bolsonaro adds fifth military man to his cabinet - Gen Cruz to handle relations with Congress? https://t.co/I7d1bvcS2y pic.twitter.com/Qaw87xBj5B

Bolsonaro, který soustavně kritizuje socialistickou vládu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, zmírnil podle agentury Reuters obdobně i tón svých prohlášení ohledně migrace. Uvedl, že Venezuelany, kteří utíkají do Brazílie, nelze vracet zpět do jejich země, "protože nejsou zboží".

Během víkendu novinářům řekl, že má v plánu zřídit uprchlický tábor v příhraničním státě Roraima na severu země. "Některé lidi v Brazílii nechceme," dodal s tím, že trvá na přísných kontrolách. Jako nevhodné řešení ovšem vidí uprchlický tábor nevládní organizace Conectas, jež se migrací z Venezuely zabývá. Migranti podle ní snáze začnou nový život v městských centrech, a nikoli v izolovaném táboře.

Do čela ministerstva spravedlnosti a veřejné bezpečnosti Bolsonaro vybral federálního soudce Sergia Mora, který vede vyšetřování v největším korupčním skandálu v historii Brazílie kolem státní firmy Petrobras.

Moro novinářům sdělil, že chce vytvořit policejní sekretariát, který by v boji proti organizovanému zločinu koordinoval policejní síly jednotlivých brazilských států a federální policii.

Za vítězstvím pravicového politika stojí podle analytiků zejména touha Brazilců po změně ve vedení země, jíž vládli po čtvrtstoletí levicoví prezidenti a kterou v poslední době trápí rozsáhlá korupce, zmírající ekonomika a vysoká kriminalita.