Bývalý šéf volebního štábu Donalda Trumpa Paul Manafort se v minulosti několikrát tajně sešel se spoluzakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Jednal s ním také v době, kdy vstupoval do Trumpovy kampaně, a krátce předtím, než WikiLeaks zveřejnil e-maily demokratů. Napsal to dnes britský list The Guardian. Assange, který žije na ekvádorské ambasádě v Británii od roku 2012, informaci o kontaktech s Manafortem označil za falešnou zprávu.
Podle údajně dobře informovaného zdroje deníku The Guardian se schůzky konaly roku 2013, 2015 a na jaře 2016. Právě tehdy se stal Manafort klíčovou postavou Trumpova tažení do Bílého domu, napsal britský deník.
Právě tato poslední schůzka může podle listu zajímat zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který se zabývá vyšetřováním možného vlivu Ruska na americké prezidentské volby.
V roce 2016 se Manafort sešel s Assangem v březnu a o něco později pak server zveřejnil informace získané z e-mailů ukradených ze serverů americké Demokratické strany. V USA jsou z útoků podezíráni ruští hackeři.
Manafort byl v USA letos zatčen a v září se dohodl s Muellerovým týmem. V rámci dohody se přiznal ke spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti. Výměnou se měly soudy přestat zabývat jinými dvěma Manafortovými případy. Žádná z těchto kauz nesouvisí s prezidentskou kampaní, ale Mueller je odhalil v rámci vyšetřování ruské kauzy.
V roce 2016 Manafort působil v Trumpově volebním štábu a dva měsíce ho vedl. Z týmu byl propuštěn v srpnu 2016 po zprávách tisku, že vydělal miliony dolarů jako poradce ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
Mueller nově Manaforta obvinil z porušení zářijové dohody tím, že i přes ni vyšetřovatelům lhal. Manafortovi dosud hrozil několikaletý trest, nyní mu hrozí přísnější sazba.
The Guardian svou informaci založil na zápisu pořízeném ekvádorskou tajnou službou. Dokládá Manafortovu návštěvu Assange v roce 2013. Američan se na ambasádu vrátil roku 2015 a nakonec v březnu 2016. Poslední schůzka trvala 40 minut.
Assange se skrývá na velvyslanectví z obav, aby nebyl vydán do USA, kde mu hrozí stíhání kvůli zveřejnění tajných dokumentů o válce v Iráku nebo v Afghánistánu. Podle The Guardianu mohl mít osobní zájem poškodit americkou Demokratickou stranu v kampani, protože věřil, že Trumpova administrativa nebude usilovat o jeho vydání a obvinění ze špionáže.
Související

Trump omilostnil dalších 26 lidí, jsou mezi nimi i exporadci Manafort a Stone

Výbor Senátu USA: Útoky na demokraty v roce 2016 nařídil Putin
Paul Manafort , Julian Assange , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera

Biden a Trudeau se zavázali společně postavit autoritářským režimům
Aktualizováno včera

Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili 79 útoků ruských invazních sil
včera

Mexického prezidenta pobouřila slova, že Mexiko ztratilo kontrolu nad částí země
včera

Francouzi zaměstnaní ve veřejném sektoru budou mít zakázaný TikTok
včera

Měl blízko k Putinovi, teď je v pátrání. Rusko hledá autora projevů
Aktualizováno včera

Macron odsoudil násilí v ulicích, vláda ale neustoupí
Aktualizováno včera

Migrační situace na hranici s Českem se podle německé ministryně zlepšila
včera

Brazilský prezident Lula chce s Čínou vytvořit mírový klub kvůli Ukrajině
včera

Vláda probere nezávazný návrh žádosti o půjčku od EK ve výši min. 68,8 miliardy
včera

Více než třetina Ukrajinců říká, že jejich blízký byl ve válce zabit či raněn
včera

Exprezident Trump očekává smrt a zkázu, pokud bude obviněn
včera

Macron a von der Leyenová pojedou v dubnu do Číny
včera

Pavlová připravuje svůj tým a oslovuje externí poradce
včera

Ukrajina chce ještě letos jednat o vstupu do Evropské unie
včera

Bolsonaro se příští týden vrátí do Brazílie, opustil ji před koncem mandátu
včera

Šéf Sněmovny reprezentantů McCarthy má slova ředitele TikToku za velmi znepokojivá
Aktualizováno včera

Jste ve střetu zájmů, upozorňuje Netanjahua prokuratura kvůli justiční reformě
včera

USA zavádí další sankce proti Bělorusku, míří i na Lukašenka
Aktualizováno včera

Na letišti u Kolína nad Rýnem najel muž do lidí. Několik lidí je zraněných
včera
OSN potvrdila tisíce civilních obětí války na Ukrajině. Skutečná čísla mohou být výrazně vyšší
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.
Zdroj: ČTK