Výbor Senátu USA: Útoky na demokraty v roce 2016 nařídil Putin

Hackerské útoky s cílem zmocnit se informací poškozujících tehdejší prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou před americkými volbami v roce 2016 nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin.

Uvádí to čerstvě zveřejněná zpráva jednoho z výborů Senátu amerického Kongresu, která mapuje "kampaň aktivních opatření" Ruska a jeho "zásahy" do minulých prezidentských voleb. Tehdejší aktivity Paula Manaforta, který v létě 2016 vedl prezidentskou kampaň pozdějšího vítěze Donalda Trumpa, označuje za "vážnou kontrašpionážní hrozbu".

"Výbor zjistil, že ruská vláda vyvíjela agresivní, mnohostrannou snahu ovlivnit, či pokusit se ovlivnit, výsledek prezidentské volby roku 2016," píše se na úvod sekce se závěry vyšetřování. Senátní výbor pro kontrolu zpravodajských služeb tak přichází se stejným hodnocením, jaké dříve prezentovaly americké rozvědky.

Nová zpráva je pátou a poslední od amerického Senátu na téma ruského vměšování a má skoro 1000 stránek. Senát se problémem zabýval více než tři roky, jeho vyšetřování podle agentury AP trvalo déle než všechna ostatní týkající se této kauzy. Necelé dva roky ji mapoval tým kolem zvláštního vyšetřovatele FBI Roberta Muellera, jehož závěrečná zpráva rovněž popisovala kontakty mezi Rusy a Trumpovým týmem, konstatovala však nedostatek důkazů pro jakákoli obvinění z kriminálního spiknutí.

Zpráva výboru pro kontrolu zpravodajských služeb neuvádí definitivní verdikt ohledně toho, zda shromážděné důkazy svědčí o vědomé spolupráci Trumpova volebního štábu s Ruskem ve snaze porazit tehdejší demokratickou kandidátku Clintonovou. Obsah je tak otevřen "stranické interpretaci", píše AP.

Závěry ovšem mimo jiné s ruskými snahami přímo spojují prezidenta Putina, který prý dal zelenou operaci, jejímž výsledkem bylo zveřejnění interních materiálů Demokratické strany na serveru WikiLeaks v červenci 2016. Američtí vyšetřovatelé krádež e-mailů připisují ruské vojenské rozvědce známé jako GRU.

"Výbor zjistil, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruskou snahu nabourat se do počítačových sítí a účtů spojených s Demokratickou stranou a vypustit informace poškozující Hillary Clintonovou a její prezidentskou kampaň," tvrdí senátní zpráva.

Moskva od počátku amerických vyšetřování odmítá veškerá obvinění ze snahy ovlivnit výsledek amerických voleb. Americké tajné služby nicméně letos varují, že Rusko se opět do demokratického procesu v USA vměšuje.

"Tohle se nesmí opakovat," komentoval novou zprávu nejvýše postavený demokrat ve výboru pro kontrolu zpravodajských služeb Mark Warner. "Dech beroucí míra kontaktů mezi Trumpovými činiteli a ruskými vládními agenty představuje velmi skutečnou hrozbu pro naše volby," napsal.

Skupina republikánských senátorů ke zprávě vypracovala "doplňující stanoviska" a vyjádřila výhradu, že v dokumentu mělo být jasněji uvedeno, že Trumpova kampaň s Ruskem nekoordinovala své kroky.

Zpráva nicméně popisuje značné kontakty mezi Trumpovým okolím a Rusy. Zejména se zaměřuje na počínání někdejšího šéfa kampaně Manaforta, který byl později odsouzen k 7,5 rokům vězení za daňové úniky, nezákonné lobbování, ovlivňování svědků a zamlčování bankovních účtů v cizině. Jeho zapojení do kampaně současného amerického prezidenta prý poskytlo ruským tajným službám příležitost ovlivňovat volební štáb a získávat jeho interní informace.

Manafort podle senátních vyšetřovatelů v době, kdy kampaň vedl, "přímo i nepřímo komunikoval" s "ruským rozvědčíkem" Konstantinem Kilimnikem, ruským oligarchou Olegem Děripaskou a "proruskými oligarchy na Ukrajině". Kilimnikovi se prý Manafort vícekrát pokusil předat interní materiály kampaně.

"Sečteno a podtrženo, Manafortova vysoká míra přístupnosti a ochoty sdílet informace s jednotlivci úzce spojenými s ruskými tajnými službami, obzvláště s Kilimnikem a spolupracovníky Olega Děripasky, představovala vážnou kontrašpionážní hrozbu," uzavírá senátní výbor.

Deník The New York Times (NYT) označuje dnes zveřejněnou zprávu senátního výboru za tečku za jedním z nejostřeji sledovaných vyšetřování vedených Senátem v posledních letech. Trump a jeho spojenci se jej snažili vykreslovat jako součást "honu na čarodějnice" a snahu podkopat legitimitu volebního vítězství nynějšího prezidenta. Vyšetřování si ovšem po celou dobu udrželo podporu demokratických i republikánských zákonodárců, píše NYT.

Související

Zuzana Ringlerová Rozhovor

Ameriku čeká druhá zkouška ohněm. Trump je hrozbou, ale limity moci existují, zdůrazňuje Ringlerová

Donald Trump je hrozbou pro americkou demokracii, v cestě mu ale stojí Kongres a systém brzd a protiváh, kterými je tamní politický systém proslulý. „Pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a to, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední česká expertka na americký politický systém Zuzana Ringlerová z brněnské Masarykovy univerzity. 
Senát USA

První velké republikánské vítězství potvrzeno. Demokraté ztratili Senát

Jedno vítězství republikánů v listopadových amerických volbách se zdá být jasné už v tuto chvíli. Podle amerických médií budou mít totiž po čtyřech letech opět většinu v Senátu. Republikáni tak získávají pozice pro podporu či komplikování politiky příštího amerického prezidenta či prezidentky. 

Více souvisejících

Senát USA Vladimír Putin Volby USA Demokratická strana (USA) Paul Manafort

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 12 minutami

před 39 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 5 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace

Východní polovinu Česka v těchto chvílích zasypává sníh, pokud se tedy vyplnily předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pomyslným viníkem je tlaková níže, která dokonce dostala vlastní jméno. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy