Konec dohadů. Rusko ovlivnilo naše prezidentské volby, zní z USA

Bezprecedentní kampaň

Ruská operace je mimořádná svým rozsahem, precizním provedením a podvodným rozměrem, deklaruje editorial. Připomíná, že webové stránky generované Agenturou pro internetový výzkum napojenou na Kreml získaly jen na sociální síti Facebook téměř 40 milionů "lajků" a 30 milionů sdílení, načež důvěřivým uživatelům servírovaly provokativní reklamu a propagandu s cílem rozdělit a polarizovat společnost.

"Cílem nebylo uvrhnout zemi do chaosu, ale dosadit do Oválné pracovny kandidáta preferovaného cizím protivníkem," píše washingtonský deník. Zdůrazňuje, že se tak dělo, aniž by si Američané čehokoliv všimli.

To, co vypadalo jako profily místních aktivistů z hnutí Black Lives Matter, bylo ve skutečnosti dílem ruských trollů zaklínajících se kouzelným termínem "sociální spravedlnost", dává příklad renomovaný server. Dodává, že vlastenci ostentativně se bijící za druhý dodatek americké ústavy, zase ve skutečnosti operovali z ruského Petrohradu.

Republikáni v uplynulém roce protestovali proti podobným obviněním s tím, že zasahování do voleb není nic neobvyklého ani důležitého, připomíná Washington Post. Konstatuje, že nedávno zveřejněné senátní zprávy tento argument přesvědčivě vyvrací.

"Rusko vedlo bezprecedentní kampaň cílící na Američany napříč všemi segmenty společnosti, na malých i velkých (internetových) platformách," pokračuje editorial. Podotýká, že senátní zprávy se navíc zdaleka netýkají všech ruských kybernetických aktivit, například hackerských útoků řízených ruskou vojenskou rozvědkou GRU na volební štáb Hillary Clintonové, které vedly k zveřejnění soukromých emailů jeho šéfa Johna Podesty, což představovalo další důležitou munici pro Trumpovo tažení.   

Ruské machinace přitom začaly již před pěti lety, poukazuje prestižní deník. Připouští však, že definitivní odpovědi na otázku, zda byly rozhodující pro zvolení Trumpa, se asi nikdy nedočkáme, ale podotýká, že s ohledem na jeho těšné vítězství mohl poměr sil zvrátit jakýkoliv faktor, včetně přešlapů Clintonové ve volební kampani či zásahu někdejšího ředitele FBI Jamese Comeyho.

Naprosto nepřijatelná praxe

Podle vlivného serveru však lze jednoznačně říct, že každý Američan by měl takové zahraniční zásahy považovat za naprosto nepřijatelné. "Nyní je zásadním úkolem zabránit jejich opakování," deklaruje editorial.

Kroků, které mohou činit američtí zákonodárci i technologické společnosti, je hodně, soudí Washington Post. Domnívá se, že začít lze aktualizací pravidel pro reklamu v digitálním věku a Kongres by měl také upravit stávající restrikce ohledně sdílení informací, které by umožnily technologickým společnostem poskytovat data důvěryhodným akademikům a organizacím způsobem chránícím soukromí uživatelů.

Internetové platformy by také měly vzájemně spolupracovat a kooperovat s vládou, aby dokázaly odhalit manipulativní kampaně v reálném čase, nabádá vlivný deník. Připomíná, že senátní výbor pro kontrolu tajných služeb sice nepřislíbil schválení obou zpráv, ale povzbudivá je již samotná podpora jejich předložení americkými politiky napříč spektrem.     

"Nyní je otázkou, zda členové výboru budou při svém nadcházejícím jednání ochotní hnát Rusko k zodpovědnosti," nastiňuje editorial. Poukazuje, že Trump coby prezidentský kandidát zveřejnění emailů štábu Clintonové přivítal, čímž vyslal zprávu, že takové praktiky nebudou trestány.

Na Rusko sice byly po prezidentských volbách uvaleny sankce, ale to ho evidentně neodradilo, konstatuje washingtonský deník. Obává se, že dokud se toto nezněmí, žádná reforma sociálních sítí nebude účinná.