V USA zasedl nový Kongres: Je rozpolcený, sněmovnu povede demokratka Pelosiová

Ve Spojených státech ve čtvrtek poprvé zasedl Kongres vzešlý z loňských listopadových voleb. Sněmovna reprezentantů, kterou po osmi letech opět ovládají demokraté, si následně zvolila za předsedkyni demokratku Nancy Pelosiovou. Návrat Pelosiové média hodnotí jako historický, neboť je po více než 60 letech první, kdo předsednické křeslo ve sněmovně po návratu z opozice opět získal. Republikánský prezident Donald Trump Pelosiové pogratuloval. Senát zůstal pod kontrolou republikánů.

"Je to opravdu, ale opravdu skvělý úspěch. Doufejme, že spolu budeme spolupracovat a že dokončíme řadu věcí," prohlásil Trump na tiskové konferenci v Bílém domě, které se ve čtvrtek nečekaně zúčastnil.

Osmasedmdesátiletá Pelosiová se do funkce předsedkyně Sněmovny reprezentantů vrátila po osmi letech. Je zatím jedinou ženou, která tento vrcholný ústavní post zastávala, poprvé do něj byla zvolena v lednu 2007. Naposledy se vrátil do předsednického křesla po pauze v opozici demokrat Sam Rayburn, kterému se to podařilo hned dvakrát. Tento post zastával nejprve do roku 1947, poté znovu od roku 1949 do ledna 1953 a naposledy pak od ledna 1955 do listopadu 1961. V době, kdy byl Rayburn v opozici, sněmovně opakovaně předsedal republikán Joseph Martin.

Krátce po listopadových volbách se několik demokratických kongresmanů sice vyslovilo proti znovuzvolení Pelosiové do čela sněmovny, kongresmance se ale podařilo nespokojence přesvědčit.

Ne všichni demokraté ale nakonec Pelosiovou podpořili. Z 235 demokratů tak učinilo 220. Republikáni proti Pelosiové postavili vůdce sněmovní menšiny Kevina McCarthyho, který obdržel 192 hlasů.

Tune in as Members of Congress & their families participate in our ceremonial swearing-in. https://t.co/rDcYDe9RfH

— Nancy Pelosi (@SpeakerPelosi) 3. ledna 2019

V Senátu mezitím republikánský viceprezident Mike Pence, který je z titulu funkce nevoleným předsedou této kongresové komory, přijal přísahu nově zvolených senátorů.

V listopadových volbách Američané vybírali nové složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů a také 35 nových zákonodárců ze stočlenného Senátu. Demokraté získali ve sněmovně většinu 235 křesel, republikáni naopak svou kontrolu Senátu rozšířili na 53 mandátů.

Analytici nové rozložení sil v americkém zákonodárném sboru považují za komplikaci pro zbývající dva roky mandátu republikánského prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa bude nucena hledat kompromisy s demokraty.

Sněmovna se ještě dnes chce věnovat finančnímu sporu Kongresu s Trumpem, kvůli kterému řada federálních úřadů nemá peníze na svůj provoz. Demokraté plánují hlasovat o sérii opatření, která by dotčeným úřadům zajistila finance. V návrhu ale chybí pět miliard dolarů na stavbu zdi na hranici s Mexikem, které Trump požaduje a bez kterých finance na chod úřadů odmítá.

Vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell dnes prohlásil, že senátoři v souvislosti s finančním sporem neschválí žádný návrh, o kterém bude jasné, že ho Trump nepodepíše. O řešení sporu chce Trump v pátek jednat s představiteli Kongresu. K prosazení vládních financí v Senátu je třeba nejméně 60 hlasů, což znamená, že republikáni se bez souhlasu demokratů neobejdou.

Související

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

Více souvisejících

Nancy Pelosiová (politička USA) USA (Spojené státy americké) Kongres USA

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 6 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy