Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes složil přísahu na druhé funkční období. Venezuela čelí hluboké ekonomické krizi a několik zemí nepovažuje loňské prezidentské volby za demokratické. Vyzvaly proto Madura, aby se funkce vzdal. Spojené státy dnes oznámily, že nově zvoleného prezidenta nebudou uznávat. Maduro je kritizován za potlačování demokracie, on sám tvrdí, že americký prezident Donald Trump vede proti Venezuele ekonomickou válku, která zemi ničí.
Dnešní inaugurace se konala v budově nejvyššího soudu a zúčastnilo se jí pouze několik státníků. Mezi nimi byli například prezidenti Kuby, Salvadoru a Bolívie Miguel Díaz-Canel, Salvador Sánchez Cerén a Evo Morales.
Maduro byl zvolen na druhé funkční období loni, a to za velmi nízké volební účasti a bojkotu opozice. Mnoho latinskoamerických států stejně jako Evropská unie a USA volby nepovažují za demokratické. Desítka zemí se tento týden připojila k výzvě Peru zakázat vstup na své území představitelům Madurova režimu. Ministr obrany Vladimir Padrino vyzval Madura k rezignaci a pohrozil vlastní demisí.
Šestapadesátiletý Maduro, který stojí v čele Venezuely od března 2013, složil slib před nejvyšším soudem, nikoli před členy parlamentu, jak to stanoví ústava. Parlament, ovládaný od voleb v roce 2015 opozicí, totiž Madurova socialistická vláda neuznává. Jeho vláda ustavila vlastní zákonodárný orgán, který ale neuznává opozice, Spojené státy, EU a mnohé země regionu.
Maduro, někdejší řidič autobusu caracaské MHD, se dostal k moci díky tomu, že si ho před svou smrtí v roce 2013 vybral za svého nástupce oblíbený prezident Hugo Chávez. Mnoho takzvaných chavistů ale v posledních letech Madurovu autoritářskou vládu kritizovalo, a proto řada z nich musela emigrovat.
Za poslední roky uteklo podle OSN před bídou a represemi na tři miliony Venezuelanů. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny. Podle expertů za ekonomickou krizi může dřívější propad světových cen ropy a také řízená hospodářská politika socialistické vlády.
Venezuelská opozice je podle agentury AP rozdělená a nepodařilo se jí zvrátit dominanci socialistů. Madurova vláda mnoho jejích představitelů pozatýkala, další pak odešli do zahraničí. V roce 2017 opoziční politici dokázali zorganizovat masové několikaměsíční protesty. Zemřelo při nich ale 120 lidí a tisíce Venezuelanů byly zraněny. David Smilde z americké Tulaneovy univerzity řekl, že Madurova vláda si ze své špatné pověsti v zahraničí nic nedělá.
"Stále má pod kontrolou instituce, má zbraně a peníze," řekl Smilde k Madurovi.
Bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton dnes prohlásil, že Washington Madura nehodlá uznávat jako legitimního prezidenta a bude na Venezuelu dál vyvíjet tlak. "Spojené státy neuznají nelegitimní nastolení Madurovy diktatury," sdělil Bolton.
Související
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 1 hodinou
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 2 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 2 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 3 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 4 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.
Zdroj: Libor Novák