Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes složil přísahu na druhé funkční období. Venezuela čelí hluboké ekonomické krizi a několik zemí nepovažuje loňské prezidentské volby za demokratické. Vyzvaly proto Madura, aby se funkce vzdal. Spojené státy dnes oznámily, že nově zvoleného prezidenta nebudou uznávat. Maduro je kritizován za potlačování demokracie, on sám tvrdí, že americký prezident Donald Trump vede proti Venezuele ekonomickou válku, která zemi ničí.
Dnešní inaugurace se konala v budově nejvyššího soudu a zúčastnilo se jí pouze několik státníků. Mezi nimi byli například prezidenti Kuby, Salvadoru a Bolívie Miguel Díaz-Canel, Salvador Sánchez Cerén a Evo Morales.
Maduro byl zvolen na druhé funkční období loni, a to za velmi nízké volební účasti a bojkotu opozice. Mnoho latinskoamerických států stejně jako Evropská unie a USA volby nepovažují za demokratické. Desítka zemí se tento týden připojila k výzvě Peru zakázat vstup na své území představitelům Madurova režimu. Ministr obrany Vladimir Padrino vyzval Madura k rezignaci a pohrozil vlastní demisí.
Šestapadesátiletý Maduro, který stojí v čele Venezuely od března 2013, složil slib před nejvyšším soudem, nikoli před členy parlamentu, jak to stanoví ústava. Parlament, ovládaný od voleb v roce 2015 opozicí, totiž Madurova socialistická vláda neuznává. Jeho vláda ustavila vlastní zákonodárný orgán, který ale neuznává opozice, Spojené státy, EU a mnohé země regionu.
Maduro, někdejší řidič autobusu caracaské MHD, se dostal k moci díky tomu, že si ho před svou smrtí v roce 2013 vybral za svého nástupce oblíbený prezident Hugo Chávez. Mnoho takzvaných chavistů ale v posledních letech Madurovu autoritářskou vládu kritizovalo, a proto řada z nich musela emigrovat.
Za poslední roky uteklo podle OSN před bídou a represemi na tři miliony Venezuelanů. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny. Podle expertů za ekonomickou krizi může dřívější propad světových cen ropy a také řízená hospodářská politika socialistické vlády.
Venezuelská opozice je podle agentury AP rozdělená a nepodařilo se jí zvrátit dominanci socialistů. Madurova vláda mnoho jejích představitelů pozatýkala, další pak odešli do zahraničí. V roce 2017 opoziční politici dokázali zorganizovat masové několikaměsíční protesty. Zemřelo při nich ale 120 lidí a tisíce Venezuelanů byly zraněny. David Smilde z americké Tulaneovy univerzity řekl, že Madurova vláda si ze své špatné pověsti v zahraničí nic nedělá.
"Stále má pod kontrolou instituce, má zbraně a peníze," řekl Smilde k Madurovi.
Bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton dnes prohlásil, že Washington Madura nehodlá uznávat jako legitimního prezidenta a bude na Venezuelu dál vyvíjet tlak. "Spojené státy neuznají nelegitimní nastolení Madurovy diktatury," sdělil Bolton.
Související
Maduro se vrací před soud. Chce přesvědčit soudce, aby zrušil jeho obžalobu
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák