Rozpočtová nouze americké vlády trvá už tři týdny a jediný den jí chybí do překonání rekordu z přelomu let 1995-1996, kdy byl kabinet prezidenta Billa Clintona bez peněz 21 dnů. Nynější krizi vyvolal spor o stavbu hraniční zdi či plotu na jihu USA za 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun), které Kongres částečně ovládaný opozičními demokraty odmítá prezidentu Donaldu Trumpovi dát.
Od 22. prosince je bez finančních prostředků zhruba čtvrtina vládních úřadů včetně resortů zahraničí, vnitra, vnitřní bezpečnosti a spravedlnosti, ale například i centrálního daňového úřadu (IRS), Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) nebo obsluhy bezpečnostních systémů na letištích a na hranicích. Ministerstvo obchodu nevydává pravidelné analýzy stavu americké ekonomiky, což může mít podle televize ABC dopad na fungování centrální banky a její ostře sledovaná rozhodnutí.
Rodiny 800.000 státních zaměstnanců podle amerických médií začínají pociťovat potíže se splátkami hypoték a půjček. Víc než polovina z nich pracuje zadarmo ve státně důležitých profesích a nemá ze zákona právo práci zastavit. Nejpostiženější hledají prostřednictvím crowdfundingu finanční dary na internetu, jiní se poptávají po druhém zaměstnání nebo shánějí urgentní půjčky.
WHAT A DISGRACE: Air Traffic Controller Net Pay $0.00 Due to Trump's shutdown of the Government. #TrumpShutdown #ShutdownStories #shutdown pic.twitter.com/scoxpuk6to
— M O N E Y M A D E ? (@MONEYMADES) 11. ledna 2019
Dnes je v americkém státním sektoru výplatní den, ale připravené dvě miliardy dolarů se ke svým adresátům nedostanou. Stav finanční nouze, který ještě v prosinci mnozí v USA brali s humorem, dostává stále naléhavější podobu. Lidé doufají, že svou mzdu dostanou zpětně, jak tomu zatím bylo ve všech podobných případech v minulosti. Jde ale o nepsanou normu, žádný zákon to státu neukládá. Krize začíná mít i druhotný dopad, protože mnoho soukromníků plnících státní zakázky za své služby nedostalo zaplaceno a nemá peníze na platy svých zaměstnanců.
Jednání demokratických a republikánských politiků zatím nejenže řešení nepřinesla, ale spíš prohloubila rozpory kolem hraniční zdi podpořené z obou stran energickou a hlasitou argumentací. Vzájemné obviňování nebere konce a poutá zájem médií víc, než nesmělé snahy o kompromis.
Prezident opakovaně hrozí, že v případě pokračujícího patu vyhlásí v zemi stav nouze. Mohl by tak začít čerpat peníze na stavbu zdi bez souhlasu Kongresu z rozpočtu ministerstva obrany. Musel by ovšem nezvratně prokázat, že národní bezpečnost USA je ohrožena, což by podle většiny právníků zavdalo příčinu k četným a zřejmě vleklým soudním sporům.
Demokraté, kteří od loňského listopadu ovládají Sněmovnu reprezentantů, chtějí ještě tento týden v dolní kongresové komoře prosadit zákon, který by umožnil postupně tok financí pro vládní úřady obnovit. Navzdory informacím o rozporech v Trumpově táboře hodlá ze 199 republikánských poslanců zastoupených ve sněmovně iniciativu demokratů podpořit jen zhruba pětadvacet. V Senátu mají republikáni většinu.
I kdyby zákon o obnově financování vlády obě komory Kongresu schválily, Trump může uplatnit právo veta. Přehlasovat toto rozhodnutí mohou obě parlamentní komory jen dvoutřetinovou většinou.
Republikánská strana podle amerických médií za svým prezidentem pevně stojí, i když jeho popularita celostátně jen zřídka překračuje 40 procent. Mezi republikánskými straníky zato s postupem prezidenta souhlasí 90 procent lidí. Zatímco sporný projekt hraniční zdi se 54 procentům Američanů podle prosincového průzkumu nezamlouvá, mezi republikány má podporu 86 procent.
Většiny obyvatel USA se v praktickém životě problém zatím příliš netýká. Podle republikánského sociologa Franka Luntze Trump nakonec cestu z krize najde. "Dostal se do kouta? Neřekl bych. Je to Harry Houdini americké politiky," konstatoval Lutz s odkazem na kouzelnickou legendu z počátku minulého století proslavenou úniky z pout, řetězů a klecí. "V den prezidentských voleb se jeho popularita pohybovala kolem 38 procent, a přesto vyhrál," řekl sociolog AP.
Související
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , vláda USA
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 1 hodinou
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.
Zdroj: Libor Novák