Inaugurace venezuelského prezidenta Nicoláse Madura na další funkční období způsobila rozkol mezi tamní katolickou církví a Vatikánem. Čtvrtečního ceremoniálu se totiž podle argentinského tisku zúčastnil zástupce Vatikánu ve Venezuele. Místní katolická církev přitom považuje pokračování autoritářského prezidenta v úřadu za nelegitimní, stejně jako ho neuznává řada zemí regionu či USA.
Předseda venezuelské biskupské konference José Luis Azuaje označil nový šestiletý mandát Madura za "nelegitimní a morálně nepřijatelný". Loňské prezidentské volby bojkotovala opozice a za nedemokratické je označila i EU, USA a řada zemí regionu.
Nevládní i mezinárodní organizace také tamní režim dlouhodobě kritizují za porušování lidských práv a některé země kvůli tomu na jeho představitele podaly i stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu.
Argentinská média dnes informovala, že čtvrteční Madurovy inaugurace se účastnil i zástupce Vatikánu ve Venezuele George Koovakod. Nejmenovaný zdroj, který pro vysvětlení oslovil deník La Nación, k tomu mimo jiné řekl, že "Vatikán vždy hledá otevřené dveře pro dialog". O ten se už v roce 2016 Vatikán pokusil, jím zprostředkované rozhovory mezi venezuelskou vládou a tamní opozicí ale ztroskotaly.
Vatikán už v pondělí vydal prohlášení, v němž zdůraznil, že se "nevměšuje do záležitosti států", že chce být "k službám pro dobro všech lidí" a že chce podporovat mír a usmíření ve společnosti. Reagoval tak na kritický dopis 20 exprezidentů Latinské Ameriky, jimž se nelíbilo vánoční poselství papeže Františka. Ten v něm hovořil i o Venezuele a Nikaragui a popřál jim vyřešení problémů mírovou cestou a dialogem. Exprezidentům se ale nelíbilo, že nezmínil porušování lidských práv oběma těmito režimy.
Madurova socialistická vláda, jejíž řízená hospodářská politika výrazně přispěla k nynější hluboké ekonomické krizi ve Venezuele, se posledních několik let drží u moci i díky nejvyššímu soudu. Ten v roce 2016 zablokoval činnost parlamentu, který od voleb z prosince 2015 ovládá opozice. Mnozí považují parlament za jediný demokratický orgán v zemi.
Inaugurace Madura se zúčastnila jen hrstka hlav států, dorazili pouze levicoví prezidenti Bolívie, Nikaraguy, Kuby a Salvadoru. Přijel například i viceprezident Turecka, na jehož podporu venezuelská vláda v ekonomické krizi spoléhá, podobně jako na pomoc Ruska nebo Číny.
Dvě desítky amerických zemí přijaly ve čtvrtek na mimořádném zasedání Organizace amerických států (OAS) rezoluci, v níž označily Madurův nový mandát za nelegitimní. Ze 35 členů OAS ji podpořilo 19 zemí, včetně USA, Kolumbie, Argentiny, Brazílie, Chile, Kostariky či Peru.
Grateful the Trump Administration recognized the @AsambleaVE as #Venezuela’s only legitimate institution. @SenatorMenendez and I had urged for this action ahead of #Maduro’s illegitimate term. The US stands with the Venezuelan people in their fight for freedom & democracy. https://t.co/zWbH5muSGI
— Senator Rubio Press (@SenRubioPress) 10. ledna 2019
Za posledních několik let uteklo z Venezuely kvůli autoritářskému režimu a ekonomické krizi podle OSN na tři miliony lidí. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny.
Související
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání
Nicolas Maduro , Vatikán , Církev , Venezuela
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 59 minutami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 1 hodinou
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 3 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.
Zdroj: Libor Novák