Na inauguraci Madura dorazil zástupce Vatikánu, venezuelská církev se bouří

Inaugurace venezuelského prezidenta Nicoláse Madura na další funkční období způsobila rozkol mezi tamní katolickou církví a Vatikánem. Čtvrtečního ceremoniálu se totiž podle argentinského tisku zúčastnil zástupce Vatikánu ve Venezuele. Místní katolická církev přitom považuje pokračování autoritářského prezidenta v úřadu za nelegitimní, stejně jako ho neuznává řada zemí regionu či USA.

Předseda venezuelské biskupské konference José Luis Azuaje označil nový šestiletý mandát Madura za "nelegitimní a morálně nepřijatelný". Loňské prezidentské volby bojkotovala opozice a za nedemokratické je označila i EU, USA a řada zemí regionu.

Nevládní i mezinárodní organizace také tamní režim dlouhodobě kritizují za porušování lidských práv a některé země kvůli tomu na jeho představitele podaly i stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu.

Argentinská média dnes informovala, že čtvrteční Madurovy inaugurace se účastnil i zástupce Vatikánu ve Venezuele George Koovakod. Nejmenovaný zdroj, který pro vysvětlení oslovil deník La Nación, k tomu mimo jiné řekl, že "Vatikán vždy hledá otevřené dveře pro dialog". O ten se už v roce 2016 Vatikán pokusil, jím zprostředkované rozhovory mezi venezuelskou vládou a tamní opozicí ale ztroskotaly.

Vatikán už v pondělí vydal prohlášení, v němž zdůraznil, že se "nevměšuje do záležitosti států", že chce být "k službám pro dobro všech lidí" a že chce podporovat mír a usmíření ve společnosti. Reagoval tak na kritický dopis 20 exprezidentů Latinské Ameriky, jimž se nelíbilo vánoční poselství papeže Františka. Ten v něm hovořil i o Venezuele a Nikaragui a popřál jim vyřešení problémů mírovou cestou a dialogem. Exprezidentům se ale nelíbilo, že nezmínil porušování lidských práv oběma těmito režimy.

Madurova socialistická vláda, jejíž řízená hospodářská politika výrazně přispěla k nynější hluboké ekonomické krizi ve Venezuele, se posledních několik let drží u moci i díky nejvyššímu soudu. Ten v roce 2016 zablokoval činnost parlamentu, který od voleb z prosince 2015 ovládá opozice. Mnozí považují parlament za jediný demokratický orgán v zemi.

Inaugurace Madura se zúčastnila jen hrstka hlav států, dorazili pouze levicoví prezidenti Bolívie, Nikaraguy, Kuby a Salvadoru. Přijel například i viceprezident Turecka, na jehož podporu venezuelská vláda v ekonomické krizi spoléhá, podobně jako na pomoc Ruska nebo Číny.

Dvě desítky amerických zemí přijaly ve čtvrtek na mimořádném zasedání Organizace amerických států (OAS) rezoluci, v níž označily Madurův nový mandát za nelegitimní. Ze 35 členů OAS ji podpořilo 19 zemí, včetně USA, Kolumbie, Argentiny, Brazílie, Chile, Kostariky či Peru.

Grateful the Trump Administration recognized the @AsambleaVE as #Venezuela’s only legitimate institution. @SenatorMenendez and I had urged for this action ahead of #Maduro’s illegitimate term. The US stands with the Venezuelan people in their fight for freedom & democracy. https://t.co/zWbH5muSGI

— Senator Rubio Press (@SenRubioPress) 10. ledna 2019

Za posledních několik let uteklo z Venezuely kvůli autoritářskému režimu a ekonomické krizi podle OSN na tři miliony lidí. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny.

Související

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.
Nicolas Maduro Analýza

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

Více souvisejících

Nicolas Maduro Vatikán Církev Venezuela

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 6 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 7 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami

Současný konflikt na Blízkém východě má vliv na ceny i dostupnost pohonných hmot po celém světě. Jedna z evropských zemí už dokonce reagovala na nastalou situaci tím, že omezila tankování. EuroZprávy.cz se obrátily na ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zjistily, zda podobný scénář nehrozí i v Česku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy