Inaugurace venezuelského prezidenta Nicoláse Madura na další funkční období způsobila rozkol mezi tamní katolickou církví a Vatikánem. Čtvrtečního ceremoniálu se totiž podle argentinského tisku zúčastnil zástupce Vatikánu ve Venezuele. Místní katolická církev přitom považuje pokračování autoritářského prezidenta v úřadu za nelegitimní, stejně jako ho neuznává řada zemí regionu či USA.
Předseda venezuelské biskupské konference José Luis Azuaje označil nový šestiletý mandát Madura za "nelegitimní a morálně nepřijatelný". Loňské prezidentské volby bojkotovala opozice a za nedemokratické je označila i EU, USA a řada zemí regionu.
Nevládní i mezinárodní organizace také tamní režim dlouhodobě kritizují za porušování lidských práv a některé země kvůli tomu na jeho představitele podaly i stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu.
Argentinská média dnes informovala, že čtvrteční Madurovy inaugurace se účastnil i zástupce Vatikánu ve Venezuele George Koovakod. Nejmenovaný zdroj, který pro vysvětlení oslovil deník La Nación, k tomu mimo jiné řekl, že "Vatikán vždy hledá otevřené dveře pro dialog". O ten se už v roce 2016 Vatikán pokusil, jím zprostředkované rozhovory mezi venezuelskou vládou a tamní opozicí ale ztroskotaly.
Vatikán už v pondělí vydal prohlášení, v němž zdůraznil, že se "nevměšuje do záležitosti států", že chce být "k službám pro dobro všech lidí" a že chce podporovat mír a usmíření ve společnosti. Reagoval tak na kritický dopis 20 exprezidentů Latinské Ameriky, jimž se nelíbilo vánoční poselství papeže Františka. Ten v něm hovořil i o Venezuele a Nikaragui a popřál jim vyřešení problémů mírovou cestou a dialogem. Exprezidentům se ale nelíbilo, že nezmínil porušování lidských práv oběma těmito režimy.
Madurova socialistická vláda, jejíž řízená hospodářská politika výrazně přispěla k nynější hluboké ekonomické krizi ve Venezuele, se posledních několik let drží u moci i díky nejvyššímu soudu. Ten v roce 2016 zablokoval činnost parlamentu, který od voleb z prosince 2015 ovládá opozice. Mnozí považují parlament za jediný demokratický orgán v zemi.
Inaugurace Madura se zúčastnila jen hrstka hlav států, dorazili pouze levicoví prezidenti Bolívie, Nikaraguy, Kuby a Salvadoru. Přijel například i viceprezident Turecka, na jehož podporu venezuelská vláda v ekonomické krizi spoléhá, podobně jako na pomoc Ruska nebo Číny.
Dvě desítky amerických zemí přijaly ve čtvrtek na mimořádném zasedání Organizace amerických států (OAS) rezoluci, v níž označily Madurův nový mandát za nelegitimní. Ze 35 členů OAS ji podpořilo 19 zemí, včetně USA, Kolumbie, Argentiny, Brazílie, Chile, Kostariky či Peru.
Grateful the Trump Administration recognized the @AsambleaVE as #Venezuela’s only legitimate institution. @SenatorMenendez and I had urged for this action ahead of #Maduro’s illegitimate term. The US stands with the Venezuelan people in their fight for freedom & democracy. https://t.co/zWbH5muSGI
— Senator Rubio Press (@SenRubioPress) 10. ledna 2019
Za posledních několik let uteklo z Venezuely kvůli autoritářskému režimu a ekonomické krizi podle OSN na tři miliony lidí. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny.
Související
Maduro se vrací před soud. Chce přesvědčit soudce, aby zrušil jeho obžalobu
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Nicolas Maduro , Vatikán , Církev , Venezuela
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák