Inaugurace venezuelského prezidenta Nicoláse Madura na další funkční období způsobila rozkol mezi tamní katolickou církví a Vatikánem. Čtvrtečního ceremoniálu se totiž podle argentinského tisku zúčastnil zástupce Vatikánu ve Venezuele. Místní katolická církev přitom považuje pokračování autoritářského prezidenta v úřadu za nelegitimní, stejně jako ho neuznává řada zemí regionu či USA.
Předseda venezuelské biskupské konference José Luis Azuaje označil nový šestiletý mandát Madura za "nelegitimní a morálně nepřijatelný". Loňské prezidentské volby bojkotovala opozice a za nedemokratické je označila i EU, USA a řada zemí regionu.
Nevládní i mezinárodní organizace také tamní režim dlouhodobě kritizují za porušování lidských práv a některé země kvůli tomu na jeho představitele podaly i stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu.
Argentinská média dnes informovala, že čtvrteční Madurovy inaugurace se účastnil i zástupce Vatikánu ve Venezuele George Koovakod. Nejmenovaný zdroj, který pro vysvětlení oslovil deník La Nación, k tomu mimo jiné řekl, že "Vatikán vždy hledá otevřené dveře pro dialog". O ten se už v roce 2016 Vatikán pokusil, jím zprostředkované rozhovory mezi venezuelskou vládou a tamní opozicí ale ztroskotaly.
Vatikán už v pondělí vydal prohlášení, v němž zdůraznil, že se "nevměšuje do záležitosti států", že chce být "k službám pro dobro všech lidí" a že chce podporovat mír a usmíření ve společnosti. Reagoval tak na kritický dopis 20 exprezidentů Latinské Ameriky, jimž se nelíbilo vánoční poselství papeže Františka. Ten v něm hovořil i o Venezuele a Nikaragui a popřál jim vyřešení problémů mírovou cestou a dialogem. Exprezidentům se ale nelíbilo, že nezmínil porušování lidských práv oběma těmito režimy.
Madurova socialistická vláda, jejíž řízená hospodářská politika výrazně přispěla k nynější hluboké ekonomické krizi ve Venezuele, se posledních několik let drží u moci i díky nejvyššímu soudu. Ten v roce 2016 zablokoval činnost parlamentu, který od voleb z prosince 2015 ovládá opozice. Mnozí považují parlament za jediný demokratický orgán v zemi.
Inaugurace Madura se zúčastnila jen hrstka hlav států, dorazili pouze levicoví prezidenti Bolívie, Nikaraguy, Kuby a Salvadoru. Přijel například i viceprezident Turecka, na jehož podporu venezuelská vláda v ekonomické krizi spoléhá, podobně jako na pomoc Ruska nebo Číny.
Dvě desítky amerických zemí přijaly ve čtvrtek na mimořádném zasedání Organizace amerických států (OAS) rezoluci, v níž označily Madurův nový mandát za nelegitimní. Ze 35 členů OAS ji podpořilo 19 zemí, včetně USA, Kolumbie, Argentiny, Brazílie, Chile, Kostariky či Peru.
Grateful the Trump Administration recognized the @AsambleaVE as #Venezuela’s only legitimate institution. @SenatorMenendez and I had urged for this action ahead of #Maduro’s illegitimate term. The US stands with the Venezuelan people in their fight for freedom & democracy. https://t.co/zWbH5muSGI
— Senator Rubio Press (@SenRubioPress) 10. ledna 2019
Za posledních několik let uteklo z Venezuely kvůli autoritářskému režimu a ekonomické krizi podle OSN na tři miliony lidí. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny.
Související
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání
Nicolas Maduro , Vatikán , Církev , Venezuela
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell
před 1 hodinou
Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti
před 1 hodinou
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
před 2 hodinami
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
před 2 hodinami
Novinky o počasí. Nového sněhu bude až 30 centimetrů, platí varování
před 2 hodinami
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
před 3 hodinami
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
před 4 hodinami
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
před 5 hodinami
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
před 6 hodinami
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
před 7 hodinami
Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě
před 7 hodinami
NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce
před 9 hodinami
Počasí přinese sněžení do části republiky. Spadne až 20 centimetrů sněhu
včera
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
včera
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
včera
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
včera
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
včera
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
včera
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
včera
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
Současný konflikt na Blízkém východě má vliv na ceny i dostupnost pohonných hmot po celém světě. Jedna z evropských zemí už dokonce reagovala na nastalou situaci tím, že omezila tankování. EuroZprávy.cz se obrátily na ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zjistily, zda podobný scénář nehrozí i v Česku.
Zdroj: Jan Hrabě