Inaugurace venezuelského prezidenta Nicoláse Madura na další funkční období způsobila rozkol mezi tamní katolickou církví a Vatikánem. Čtvrtečního ceremoniálu se totiž podle argentinského tisku zúčastnil zástupce Vatikánu ve Venezuele. Místní katolická církev přitom považuje pokračování autoritářského prezidenta v úřadu za nelegitimní, stejně jako ho neuznává řada zemí regionu či USA.
Předseda venezuelské biskupské konference José Luis Azuaje označil nový šestiletý mandát Madura za "nelegitimní a morálně nepřijatelný". Loňské prezidentské volby bojkotovala opozice a za nedemokratické je označila i EU, USA a řada zemí regionu.
Nevládní i mezinárodní organizace také tamní režim dlouhodobě kritizují za porušování lidských práv a některé země kvůli tomu na jeho představitele podaly i stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu.
Argentinská média dnes informovala, že čtvrteční Madurovy inaugurace se účastnil i zástupce Vatikánu ve Venezuele George Koovakod. Nejmenovaný zdroj, který pro vysvětlení oslovil deník La Nación, k tomu mimo jiné řekl, že "Vatikán vždy hledá otevřené dveře pro dialog". O ten se už v roce 2016 Vatikán pokusil, jím zprostředkované rozhovory mezi venezuelskou vládou a tamní opozicí ale ztroskotaly.
Vatikán už v pondělí vydal prohlášení, v němž zdůraznil, že se "nevměšuje do záležitosti států", že chce být "k službám pro dobro všech lidí" a že chce podporovat mír a usmíření ve společnosti. Reagoval tak na kritický dopis 20 exprezidentů Latinské Ameriky, jimž se nelíbilo vánoční poselství papeže Františka. Ten v něm hovořil i o Venezuele a Nikaragui a popřál jim vyřešení problémů mírovou cestou a dialogem. Exprezidentům se ale nelíbilo, že nezmínil porušování lidských práv oběma těmito režimy.
Madurova socialistická vláda, jejíž řízená hospodářská politika výrazně přispěla k nynější hluboké ekonomické krizi ve Venezuele, se posledních několik let drží u moci i díky nejvyššímu soudu. Ten v roce 2016 zablokoval činnost parlamentu, který od voleb z prosince 2015 ovládá opozice. Mnozí považují parlament za jediný demokratický orgán v zemi.
Inaugurace Madura se zúčastnila jen hrstka hlav států, dorazili pouze levicoví prezidenti Bolívie, Nikaraguy, Kuby a Salvadoru. Přijel například i viceprezident Turecka, na jehož podporu venezuelská vláda v ekonomické krizi spoléhá, podobně jako na pomoc Ruska nebo Číny.
Dvě desítky amerických zemí přijaly ve čtvrtek na mimořádném zasedání Organizace amerických států (OAS) rezoluci, v níž označily Madurův nový mandát za nelegitimní. Ze 35 členů OAS ji podpořilo 19 zemí, včetně USA, Kolumbie, Argentiny, Brazílie, Chile, Kostariky či Peru.
Grateful the Trump Administration recognized the @AsambleaVE as #Venezuela’s only legitimate institution. @SenatorMenendez and I had urged for this action ahead of #Maduro’s illegitimate term. The US stands with the Venezuelan people in their fight for freedom & democracy. https://t.co/zWbH5muSGI
— Senator Rubio Press (@SenRubioPress) 10. ledna 2019
Za posledních několik let uteklo z Venezuely kvůli autoritářskému režimu a ekonomické krizi podle OSN na tři miliony lidí. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny.
Související
Maduro se vrací před soud. Chce přesvědčit soudce, aby zrušil jeho obžalobu
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Nicolas Maduro , Vatikán , Církev , Venezuela
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
před 4 hodinami
Juchelka může s maximálním možným zvýšením důchodů narazit u koaličního partnera
před 4 hodinami
Levákům udělali jméno. Do dějin se zapsala celá řada umělců
před 5 hodinami
Írán promýšlí reakci na možnou další eskalaci. V ohrožení by byla i Evropa
před 6 hodinami
Návrat EET se komplikuje. Senátoři vrací zákon do Poslanecké sněmovny
před 7 hodinami
Detaily vraždy v Českých Budějovicích. K činu mělo dojít před zraky dětí
před 8 hodinami
Trump dosáhl svého. Jihokorejci potvrdili zkrácení cvičení s Američany
před 8 hodinami
Se spisovatelem Páralem se lidé rozloučili v Mariánských Lázních
před 9 hodinami
Počasí: Česko zasáhnou silné bouřky. První hrozí od půlnoci na čtvrtek
před 10 hodinami
Ruský politik Mironov navrhl, aby se Orešnikem zaútočilo na Británii
před 11 hodinami
Sucho láme rekordy. Existují místa, kde jsou problémy od začátku roku
před 12 hodinami
První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa
před 12 hodinami
Írán poprvé reagoval na prohlášení Hormuzského průlivu za americké území
před 13 hodinami
Exministr Fedorov chce, aby na Ukrajině proběhly volby
před 15 hodinami
Výhled počasí do poloviny září. Spalující léto už by se vrátit nemělo
včera
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
včera
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
včera
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
včera
CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo
včera
Hormuzský průliv patří USA, naznačil Trump na sociální síti
Americký prezident Donald Trump v úterý označil Hormuzský průliv za americké území. Podle šéfa Bílého domu je klíčová námořní cesta momentálně otevřená, lodě by se neměly obávat ani nebezpečí v podobě nastražených min.
Zdroj: Lucie Podzimková