Při americkém sčítání lidu se nepůjde přihlásit k občanství USA

Sčítání všech osob žijících na území Spojených států, tedy i migrantů a osob bez práva pobytu, federální orgány USA provádějí každých deset let. Data se využívají k rozdělování federálních peněz, rozhraničení volebních obvodů a k případným úpravám politického zastoupení jednotlivých států v Kongresu USA. Otázka na státní občanství USA byla naposledy zařazena v roce 1950, nyní se má v dotazníku znovu objevit na žádost vlády prezidenta Donalda Trumpa.

Dotaz na občanství je v USA mnohými považován za citlivý zásah do osobnostních práv, stejně jako otázky na rasu nebo národnost. Kritici vládního rozhodnutí tvrdí, že miliony zejména hispánských přistěhovalců, kteří nejsou občany USA a nemají právo pobytu, se z tohoto důvodu sčítání obyvatelstva vyhnou. Získané údaje z tohoto důvodu budou nepřesné a početné americké menšiny dostanou z federálního rozpočtu méně peněz.

V USA podle statistik tvoří lidé bez práva pobytu necelých pět procent obyvatelstva. Téměř polovina z nich žije ve státech Kalifornie, Florida a Texas. Řada zákonů jejich práva respektuje, tito lidé mají například právo na vzdělání a sociální pojištění. I dělení volebních obvodů se z rozhodnutí nejvyššího soudu musí řídit skutečným počtem obyvatel, neboť zvolení zastupitelé vykonávají službu i pro osoby bez volebního práva a práva pobytu.

V USA se ozývají hlasy, že sčítání obyvatel je zbytečně nákladné: v roce 2010 podle časopisu The Washington Examiner stálo stát sečtení jedné domácnosti 92 dolarů (asi 2200 korun v dnešním kurzu). Místo sčítání by podle některých názorů mohla být použita data z matrik, daňová přiznání nebo informace ze systému sociálního pojištění.

Žaloba na rozšíření formuláře o otázku na občanství USA byla podána i ve státě Kalifornie. Očekává se, že vláda se proti dnešnímu rozhodnutí newyorského soudu odvolá a spor skončí u nejvyššího soudu.