Ve Venezuele umírá 5 lidí denně. Protesty pokračují i dnes

Manifestace na tento týden svolal šéf opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, který při demonstracích minulou středu složil přísahu jako úřadující prezident. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní nový mandát prezidenta Madura, vzešlý z nedemokratických voleb. Guaidóa uznaly už za úřadujícího prezidenta na dvě desítky zemí, včetně USA. Za Madurem naopak stojí mimo jiné Rusko, Čína či Turecko.

V neděli začala opozice rozdávat vojákům, policistům i státním úředníkům zákon o amnestii, který tento měsíc přijal parlament a jímž se opozice snaží získat podporu pro svržení autoritářské vlády. Nabízí amnestii za možná obvinění z trestných činů spáchaných od ledna 1999 těm, kdo pomohou obnovit v zemi demokracii. Cílem opozice je svrhnout Madura a uspořádat za dočasného prezidentství Guaidóa svobodné prezidentské volby.

Před branami kasáren a policejních služeben se v neděli zástupci opozice setkali většinou s negativním ohlasem, někteří vojáci zákon roztrhali či spálili. Někteří si ho ale převzali a odešli. Španělský deník ABC dnes citoval nejmenované policisty z východovenezuelského státu Sucre, kteří prý dostali od svých nadřízených pokyn text zničit. V bezpečnostních složkách podle deníku ABC panuje velké napětí, vojáci se bojí represí.

Také na několika venezuelských zastupitelstvích v cizině odmítli v předchozích hodinách Venezuelany, kteří jim nesli text zákona o amnestii. Podle deníku El Nacional se tak stalo například na ambasádě v Buenos Aires, nebo na konzulátu na španělském ostrově Tenerife.

Na sociálních sítích se dnes také objevily fotografie venezuelských ambasád v Římě a v Santiagu de Chile, kde přes noc někdo na zeď u vchodu nalepil fotografie Guaidóa jako nového prezidenta.

Kromě armády, která je pro změnu režimu klíčová, se snaží opozice získat podporu dalších zemí i finančních institucí. Guaidó v neděli na twitteru uvedl, že požádal banky v zahraničí, aby "ochránily" venezuelská aktiva před Madurovým režimem. "Adresovali jsme širokou žádost zemím světa..a také institucím, jako je Mezinárodní měnový fond či britská centrální banka," uvedl Guaidó.

Agentura Bloomberg v pátek přinesla informaci, že centrální banka Británie (Bank of England) odmítla Madurovi vydat zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard Kč). Učinila to podle Bloombergu na žádost USA, které se mimo jiné snaží odříznout autoritářskou venezuelskou vládu od aktiv v zahraničí a pomoci tak ke změně režimu.

Venezuela je už několik let v hluboké ekonomické krizi, v zemi kolabuje hospodářství a lidem se nedostává základních potravin a léků. Stále častější jsou v řadě regionů i výpadky dodávek elektřiny a pitné vody. Právě z těchto důvodů se v zemi už řadu měsíců konají menší demonstrace, dnes například protestovali mimo jiné zaměstnanci státní ropné společnosti PDVSA ve městě Punta Mata proti neplnění smluv zaměstnavatelem.